neděle 20. prosince 2020

Sváteční brunch s vejcem benedikt & nové příbory

Řeknu vám, že mít na listopad a prosinec naplánovaný články zahrnující focení, je fakt dost blbej nápad, kterej příští rok rozhodně přehodnotím. V Brně prosím pěkně už asi měsíc nikdo neviděl slunce a je tu tma jak za polárním kruhem. Jenomže já vám nutně musím ukázat naše nový příbory, po kterých jsem už delší dobu toužila na slavností stolování, tak se muselo svítit.

O víkendu jsme pořádali malý předvánoční brunch pro přátele, což je ze zásady ideální příležitost, proč se trochu rozšoupnout s prostíráním. Pokud se do středy ještě něco nesemele, nebudeme letos na Vánoce večeřet doma, slavnostní stolování jsem si tudíž užila už teď. A aspoň mám příležitost někoho trochu inspirovat párem tmavých fotek, heh

neděle 13. prosince 2020

Adventní svícen 2020

Po třech letech vychytaných DIY věnců (které najdete tu 2017, tu 2018 a tu 2019) jsem letos dospěla k závěru, že to nebudu hrotit a konečně využiju krásný mosazný svícen od ferm Living, který už doma suším delší dobu. Plán jsem měla už před první adventní nedělí, realizace se ovšem krapet protáhla. Samotné zdobení jsem zfoukla včera asi během čtvrt hodiny, ale sehnat vyhovující svíčky byl pěknej porod na několik týdnů. 

neděle 6. prosince 2020

Vánoční Ib Laursen 2020

Od chvíle, co jsem se rozhodla utnout svou "kreativní pauzu", před sebou neustále hrnu hromadu úkolů, které se mi za dobu nečinnosti nakupily. Prokousávám se postupně, takže na volnou blogovou tvorbu (heh) zatím pořád nemám prostor, ale všechno bude! Respektive - plánů mám hodně, jestli to do Vánoc stihnu, toť otázka. 

Včera jsem hrozně chtěla nafotit nějaké věci, co bych vám chtěla ukázat, ale mám zrovna víkend bez foťáku. Tak jsem se snažila vypotit nějaký nosný tematický článek, ale taky furt nic. Nakonec jsem si sedla s čajem a dekou a zamyslela se nad tím, co mě v poslední době oslovilo a inspirovalo. A odpověď jsem měla hnedle - vánoční skleník od Ib Laursen! Tenhle:

úterý 24. listopadu 2020

Co jsem ušila vol. 2

Tenhle článek už je tematicky krapítek pasé, jelikož jsem ho měla v plánu vypublikovat snad ještě v srpnu. Když jsem si ale přetahovala fotky z foťáku na počítač, zjistila jsem, že se mi u jedné věci fotky nějak poškodily při zápisu. Tohle se mi snad ještě nikdy nestalo a tudíž jsem tak dlouho přemýšlela, jak s tím naložím, až jsem s tím nenaložila nijak. Až doteď. Takže tumáte článek o mé letní DIY garderobě, heh.

První článek, který jsem vyrobila o šití oblečení, vznikl před dvěma lety a můžete si ho přečíst ZDE. Kromě fotek v něm najdete i něco o tom, jak jsem se učila šít já a proč vlastně. Teď už tedy bez okolků rovnou k věci:

I. krtečkovský lněný lacláče

neděle 15. listopadu 2020

Interiér: trocha australského slunce na listopad

Co vám budu povidat, podzim tenhle blog krapet prospal a já s ním. Na podzim se zkrátka historicky potřebuju trochu víc šetřit, tak jsem se rozhodla pro drobnou pauzu. Přečetla jsem nějaké knížky, doklepla pár pracovních povinností...a skoro dva měsíce v čudu. Tož to v plánu úplně nebylo, ale síla taky ne. Už mě ale začaly dost nesnesitelně pálit všechny ty nedodělky z léta, tak doufám, že se mi je ještě do konce listopadu podaří nějak vypublikovat! Aktuálně ale píšu jednu větu deset minut, takže začnem zlehka, ať ten start nepřepálím, he.

Jako každý rok začnu v podzimní tmě toužit po slunci. No a kde jinde si ho alespoň opticky doplnit, než na mých oblíbených The Design Files

V tomhle barevném bytě plném světla, zeleně a umění bydlí australský designér Jono Fleming, kterej má mimochodem moc pěkný stránky. Byt se nachází v širším centru Sydney v nově postavené budově, díky čemuž měl mladý designér úplně čisté plátno. A že si s ním vyhrál!

neděle 20. září 2020

Co s prázdným krbem - nápad z chaty

Chatová sezóna už letos víceméně skončila a já trochu pláču. Ale ze strany druhé mám konečně čas podělit se s váma o další příspěvek z naší chatičky!

Na chatě je funkční krb, který je zároveň i jediným zdrojem tepla za chladných nocí. Jenže jak už to tak v posledních letech bývá, chladné noci letos přišly snad až koncem srpna. Za nocí horkých je pálení ohně uvnitř chaty úplná pitomost. Tím pádem mě celé jaro a půlku léta extrémně rozčiloval pohled na krb, kam jsme naházeli hromadu různých papírových odpadků s tím, že to spálíme. Ve výsledku jsem na ten binec čuměla čtvrt roku. 

Kromě toho, že jsem nechtěla čumět na odpadky, mi po večerech dost chyběla i atmosféra zapáleného krbu. A na základě toho se zrodil nápad, jak tuhle situaci vyřešit. 

Ještě než přejdu k samotnému "projektu", musím říct, že ňák stárnu. Byla jsem stoprocentně přesvědčená, že jsem kdysi napsala článek o "nefunkčních" krbech (běžných například v Anglii), které slouží jako knihovničky, výstavky... a který mě inspiroval i k tomuto mini DIY. Jenže jsem zjistila, že ten článek neexistuje. Našla jsem jenom tenhle s krbama funkčníma. Nechápu, ale tak aspoň mám další téma, protože falešné krbové římsy aktuálně docela frčí. O tom tedy jindá.

sobota 12. září 2020

Soutěžím o křeslo s Biano.cz a trochu u toho melu pantem

Přiznám se vám na rovinu, že mě žádat o obchodní spolupráci je normálně za trest. Na blbé nabídky typu "udělej pro nás první poslední a my ti za to nedáme nic" se odpovídat ani nesnažím. Ty lepší, ale nekonkrétní ve stylu "zkuste nám sama něco navrhnout", si chci většinou promyslet... a pak na ně obvykle zapomenu a neodpovím taky. A ty opravdu dobré chodí jenom jednou za hoodně dlouhou dobu. Ale právě jedna taková mi nedávno přišla od webového vyhledávače doplňků a nábytku Biano.cz.

Jestli jste na ostatních blozích zaregistrovali vlnu křeslových příspěvků, tak se mu nevyhnete ani tady, cha. Moc mě tahle pěkně vymyšlená soutěž potěšila, protože sama z obou stran procesu vím, že nerostou na stromě. A o co tedy jde? Inu, vybrat si vysněné křeslo na Bianu, přihodit k němu doplňky z Bonami, všechno vám to ukázat - a když budou planety ve správné konstelaci, tak ono křeslo můžu teoreticky dostat. A pár těch doplňků mi dají tak jako tak. No uznáte, že to jsem se trochu zasnažit musela!

Ilustrační foto mě v křesle by Fotím.

neděle 30. srpna 2020

Interiér: designová chuťovka z Londýna

Na tenhle interiér jsem narazila na Pinterestu a je fakt dost vypečenej. Bydlí v něm interiérová stylistka Laura Fulmine, která svou kariéru začala u módy. Jde to myslím dost poznat, protože její interiér má škálu barevnou jak módní přehlídka a to v tom nejlepším možným slova smyslu. Do interiéru se rovněž promítá její láska k italskému designu 50.-.80. let a obliba v mixování různorodých kousků nábytku a doplňků. Což je jak dobře známo něco, co mě spolehlivě vždycky zaujme! Tak se na to pojďme podívat.

Tahle fotka je z celé fotostory moje nejoblíbenější, tak ji dávám rovnou na začátek. Hrozně se mi líbí ta kombinace kachliček a červených židlí s výpletem. Přidejte navrch poličku s kytkama a já se můžu z fleku nastěhovat!

pondělí 24. srpna 2020

DIY návod: nejjednodušší macramé ever

Když jsem vyráběla svoje historicky první macramé díky balíčku z Cosy Craft Clubu, bylo mi hned jasný, že budu na tuto techniku muset udělat nějaký návod. A dokonce jsem i docela brzy vymyslela jaký a hned záhy vyrobila prototyp lucerny, na jejíž výrobu potřebujete jen jeden jediný typ uzlu a přitom máte poměrně širokou škálu možností, jak s tím uzlem naložit. Teprve minulý týden jsem se ale dokopala k tomu vyrobit lucernu "naostro" a nafotit i pár postupových fotek. Lucerna se krásně hodí jak na terasu, tak dovnitř a vrhá opravdu moc krásné stíny. Tož tady to máte!

čtvrtek 6. srpna 2020

Inspirace: šalvějová barva

Na různé odstíny šedozelené barvy jsem v posledních měsících narazila tolikrát, že už si to zkrátka říkalo o článek. Šalvějová barva není co se týče interiérů zrovna novinka, ale mně občas trvá rozmyslet se, jestli nějaký trend přijmu anebo ne e. A tenhle mi nějak zalezl pod kůži, musim řict. Hlavně na nábytku a kachličkách, hnedle bych si něco ošalvějovala! 

V rámci všeobecného odklonu od zmrzlinových barev a návratu k zemitým tónům vystřídal tento šedozelený pastelový odstín na výsluní roky se hřející mentolovou. Té všichni říkali mintová, z čehož mi doteď krapet tiká voko. Šalvějová rozhodně není jen jeden tón, může být studenější, ale i teplejší, někdy až do olivové. Mě baví všechny varianty. Takže vítej šalvějko a snad ti nikdo nezačne říkat sageová! 

1. Tahle kuchyň je fakt boží. Kombinace šalvějové, světlého dřeva, šedé a černé hrozně dobře funguje, protože se zde jednotlivé prvky vzájemně vyrovnávají a doplňují. To dřevo je docela zásadní prvek, protože bez něj by to bylo opravdu hodně studené.

zdroj

čtvrtek 30. července 2020

Váza z IKEA & barvy na sklo

Ačkoliv nouzí na vázy u nás doma rozhodně netrpíme, většina našich kousků je buď na obrovské pugéty (které teda bohužel nedostávám) anebo má úzké hrdlo. Dlouho mi chybělo něco nízkého s širokým hrdlem. Nejlepší by pochopitelně byla legendární váza od Alvara Aalta, ale na tu aktuálně jaxi nemám. A nic jiného mi dlouho ne a ne padnout do oka. Takže jsem pořídila v ikei vázu BERAKNA za 149 korun, v uměleckých potřebách dvě barvičky Vitrail a šla na věc. Samozřejmě v rámci prokrastinačních standardů až za několik týdnů, během kterých tyto předměty ležely v kuchyni na stolku.

Nepouštěla jsem se do žádných větších akcí, chtěla jsem něco jednoduchého a geometrického. Dopadlo to takto:

úterý 21. července 2020

Barevné oblouky a jiné obrazce

Pokud jste v poslední době alespoň jedním okem mrkli na instagram nebo YT, určitě jste museli zaregistrovat obloukovou horečku. Oblouky teď natírají všichni a všude, že by to vydalo na několik článků. Jenže jak už na mě vyskakujou i z konzerv, začíná mi z toho krapet obloukovatět mozek. Ale zase ne natolik, aby se mi to přestalo líbit. Nicméně abychom z toho všichni hromadně nezblbli, v dnešním článku jsem namixovala aktuálně suprtrupr módní oblouky i s dalšími tvary, pomocí kterých v interiéru vykouzlíte poměrně zajímavé efekty.

Barevné tvary totiž mohou mít v interiéru víc funkcí. Čistě dekorativní, zvýrazňovací anebo oddělovací. Barevný obrazec na zdi může dodat zajímavé pozadí například vašim obrazům anebo dekoracím, jinde ale dokáže prostor vydělit natolik, že poslouží skoro jako nová místnost.

1. Začnem tedy obloukovitě - musím totiž říct, že je to fakt zajímavý nápad, a to říkám jako megalitický odpůrce obloukových průchodů z kuchyní do obýváku (určitě víte, o čem mluvím). Nevím, kdo s tím přišel jako první, ale zajímalo by mě, z čeho vycházel. Z české stavařské "architektury" to asi nebude. Mně to ale dost připomíná kostelní apsidy. Taková domácí pokojovková kaple? Vono to svým způsobem na dnešní dobu asi dost sedí.

čtvrtek 16. července 2020

DIY návod - závěsná polička na chatu

Bonžúr! Dneska vám povím něco o tom, jak jsem na chatu vyráběla poličku do koupelny. Bylo to překvapivě hrozně snadný, takže z toho nakonec udělám takový popisnější návod. Protože pokud máte doma vrtačku, tuhle záležitost zvládnete taky. Fakt! Věřte mi, je to easy.


neděle 12. července 2020

Soběstačná chata na soukromém ostrově ve Finsku

V červnu jsem nestihla publikovat žádný interiér, tak si ho dáme teďkonc jako první článek v měsíci, i když červenec už je teda taky skoro v půlce. Léto je vždycky náročný, na tom letošek nic nezměnil, žejo. Předpokládám, že i vy trávíte u obrazovek míň času než v zimě a raději pobíháte někde po venku anebo trávíte léto na chalupě bez wifiny. Já se aktuálně stále realizuju na naší chatě, kde už mi zbývá ke spokojenosti akorát pár třešinek na dortu, čili o tom jindá. Teď se se mnou pojďte tematicky zasnít nad touhle soběstačnou chatou na okraji finského národního parku, která je ještě ke všemu na soukromým ostrově. A má saunu, pochopitelně.


úterý 30. června 2020

Pokus o shibori - rychlovka z chaty

Během letošních prací na chatě jsme nedávno vyhodili staré matrace, které - ač na míru a krásné - byly desítky let neprané a vlněné potahy měly sežrané od molů. Ale protože se moji rodiče zrovna rozhodli koupit si matrace nové, náhradu jsme měli hned. Klasické matračky ale bylo třeba nějak potáhnout. Ideálně tak, aby se to dalo vyprat, ale aby to i hezky vypadalo ve chvíli, kdy postele nebudou nachystané na spaní. Což nebudou skoro nikdy, protože my spíme jinde. Aha!

No a při té příležitosti jsem si vzpomněla na můj loňský článek o shibori. K nám domů se aktuálně furt nic takového nehodí, ale na chatu, to je jiná! Mezi dřevěné obložení a všudypřítomné retro zapadla batika jak zadnice na hrnec.


neděle 21. června 2020

Recept: Banánové "vykrmovací" lívance se skořicí, řeckým jogurtem a nektarinkou

Před nedávnem se konečně rozběhla sezóna sladkých nektarinek, se kterou jsem promptně oprášila moji oblíbenou těhotenskou snídani, a to sice banánové lívance se skořicí, řeckým jogurtem a samo taky tou nektarinkou. Food stylista ze mě ovšem definitivně nikdy nebude, takže mi musíte věřit, že se mi vopravdu povedly. Tenhle recept sice vznikl omylem, když jsem chtěla udělat lívance úplně bez mouky nebo aspoň bez mlíka, ale to jaxi neklaplo a moje trpělivost po několika neúspěšných pokusech brzy došla. Pokud máte ale stejně jako já hrozně rádi palačinky a sladké - ale ne přeslazené - snídaně, tenhle recept určitě vyzkoušejte.

Minulý rok v zimě, když mě po měsíci na umělé výživě vypustili z nemocnice domů, zněl můj hlavní úkol vykrmit se. Ale pokud možno netučně a ještě lépe bezezbytkově. Doma na neschopence jsem si pak několik měsíců užívala dlouhé a klidné snídaně, na což teď už jen se slzou v oku vzpomínám. Fakt je ale ten, že jsem díky současnému životnímu stylu vychytala tak turbo rychlou přípravu, že si tyhle lívance v pohodě zvládám udělat i teď. Takže jak na ně:

pátek 12. června 2020

Chatová inspirace 2020 a trocha slohu

O naší rodinné chatičce jsem vám chtěla něco povědět už snad předloni. Letos je to ale vzhledem k situaci vyloženě povinnost! Ale začnu napřed trochu zkraje.

Když jsem byla malá, prázdniny s babičkou a dědou na chatě a chalupě jsem úplně zbožňovala. Rodiče od mamky měli vesnickou chalupu na Vysočině, rodiče od taťky retro chatičku z 60. let na brněnské přehradě. Tehdy v devadesátkách chataření ještě dost frčelo a všechny chaty na Prýglu byly udržované a plné lidí. Všichni se tak nějak znali a navštěvovali, já osobně jsem před těma 20+ lety s babičkou obešla hezkou řádku chat v okolí. Jakmile jsem se ale dostala do puberty, s babičkou jsme začaly jezdit spíš k moři a "na přehradu" už jezdil akorát děda. V přehradě se navíc na dlouhé roky nedalo kvůli sinicím vůbec koupat, postupně tudíž osiřely skoro všechny chaty, kempy a i hospody v okolí. Mnoho let jsem tam skoro nebyla, když pominu například svaťák, kdy jsme se s holkama společně učily češtinu na čerstvým vzduchu (a sakra dobře jsme udělaly!). Postupem času na chatu už nejezdil vůbec nikdo, takže si začala tiše a nenápadně chátrat. 

A pak, před pěti lety, jsme byli s partou z práce na vyčištěném Prýglu otestovat paddleboardy. Pro jistotu jsem s sebou vzala klíče a navrhla, že bychom se mohli na chatu skočit osprchovat. V té partě lidí byl shodou okolností i můj budoucí muž, na základě čehož doteď občas říkám, že se mnou začal chodit hlavně kvůli té chatě. A přeháním jenom trochu, protože musím říct, že to bylo fakt hlavně jeho nadšení a touha po stejku z grilu, proč jsme spolu na naší rodinnou chatu začali jezdit. A plavat v přehradě, grilovat, sbírat lesní jahody, číst si večer u krbu a dokonce i několik partiček prší jsme dali. A já - protože jsem já - začala pochopitelně snít o tom, co by se jak dalo vylepšit, zútulnit, opravit a tak nějak aktualizovat. 

Jeden rok se ovšem ucpal záchod, takže jsme (a tím myslím Jiřího) opravovali záchod a fakt nechcete vědět, jak to probíhalo. Pak se ucpal odpad ze dřezu a my (a tím myslím Jiřího) jsme překopali půlku zahrady ve snaze najít konec trubky. Pak zas prasknul záchod. Pak se pokazil bojler. Pak jsem rodila. No co vám budu povidat, furt něco!

Ale letos, letos přišla pandemie. Nejlepší nakonec! S ní ale přišel i náš čas do toho konečně pořádně praštit. Co jsme letos na chatě s mírně opoceným souhlasem rodiny všechno provedli a ještě provedeme, vám ukážu někdy příště, ať ten článek nemá 200 km. Dneska mám připravený obrázky, který jsou mi při té naší "renovaci" inspirací a který mám všechny uložený na pinterestové nástěnce a zadumaně na ně po večerech zírám. Tož jdeme na to!

1. Na tomhle obrázku se mi kromě toho božího okna a lavice (a kamínek a obložení) hrozně líbí barvy. Zemité tóny chatičkách rozhodně sluší!

zdroj

neděle 31. května 2020

Bydlení v Aarhusu s láskou k módě (a růžové barvě)

Taky máte dneska pocit, že vás někdo majznul po hlavě pádlem? Dnešní počasí je fakt dobrý maximálně k tomu sedět doma s hrnkem kafe v ruce a čučet na něco hezkýho. Třeba na obrázky tohodle bytu, který se mi zalíbil na femina.dk. Patří dánské blogerce Marii Kaas, která v něm bydlí se svou rodinou. Marii zcela evidentně hodně baví móda a barevné akcenty, protože vymalovat byt na růžovo je něco, na co by si hned tak někdo netroufnul. A já naprosto zbožňuju, když si na to někdo troufne! Sledujete, jak růžová v kombinaci s černou a dřevem vůbec nepůsobí přeslazeně? 


pondělí 25. května 2020

DIY mozaiková mýdlenka - předplatné Cosy Craft Clubu V.

Jestli pozorně počítáte, je vám hnedle jasný, že mi do série DIY z Cosy Craft Clubu chybí čtyřka. S háčkováním si pořád nějak nerozumíme, tak jsme se vzájemně dohodli, že si dáme pauzu a zkusíme to znova za pár týdnů. Tentokrát tedy přeskočím k předposlednímu květnovému balíčku, ve kterém mi přišla sada na mozaiku!

Pokud sledujete moje unboxingy na instáči, tak už víte, že mi nedávno přišel matroš na dvě závěsná srdíčka. Poprvé se stalo, že jsme se s projektem takzvaně minuli, i když na mozaiku jako takovou jsem se moc těšila. Závěsná srdíčka opravdu nebyla a nejsou něco, co bych chtěla vyrábět, natož pak někam věšet. Ale to samozřejmě neznamenalo, že jsem tento projekt chtěla vzdát! Mozaiku jsem si vždycky chtěla hrozně vyzkoušet a navíc jsem si všimla, že některá dodaná sklíčka ladí s kachličkama v naší koupelně. Při prvním letmém pohledu to vypadalo, že je směs sklíček spíš hráškově zelená. Nakonec se ale ukázalo, že většina je spíš mentolová nebo šalvějová a mezi tím akorát pár výrazných kousků do žluta, tudíž dobrý. Takže jsem při návštěvě hobbymarketu v regálu vylovila tu nejjednodušší porcelánovou mýdlenku s tím, že to by mohlo na můj mozaikový projekt fungovat. A fungovalo!


úterý 19. května 2020

Dekor, ze kterého vám půjde hlava kolem!

Přiznám se, že tenhle článek chystám, mažu a přepisuju už nějakej ten pátek. Obličeje a hlavy na místech a v podobách, kde je úplně nečekáte, totiž v poslední době úplně zaplavily svět designu. A vybrat si jenom 10 obrázků byla docela fuška! Aktuálně vcelku nově frčí lineární obličeje podle Picassa, ale třeba květináče ve tvaru hlav už jsou s námi nějaký ten rok. A to bych to nebyla já, abych na toto téma nedala dohromady nějakou barevnou inspiraci. Takže tumáte!

1. Jestli se toho někdo nebojí, je to holandská firma Kitsch Kitchen. Obličeje v explozivní náloži barev nabízí na nádobí, květináčích, vázičkách, textilu... To vše v sympaticky originálním pojetí, které určitě neuvidíte na každým rohu.

neděle 10. května 2020

DIY květináčová rychlovka - a zase jeden dalmatin

Už je tomu nějaký pátek, co jsem vás na instáči prosila o pomoc s výběrem černobílého vzorku. Koupila jsem si totiž černé pero na porcelán, obyčejný bílý květináč a chtěla tento vztah posunout na novou úroveň. Jistě mi totiž dáte za pravdu, že jestli se něco blbě shání, jsou to levné, ale přitom zajímavé velké květináče. Krásné velké květináče stojí klidně i několik tisíc, proto naše velký kytky strkám do košů na prádlo, košíků, hrnců a papírovejch pytlů. A jsem prakticky non-stop na lovu podobných lowcost řešení. A tohle jsem ještě nezkoušela!

Nebudu kecat, vyhrály to u vás tenkrát proužky. Což mi jenom potvrdilo, že u mě to vyhrávají nepravidelné dalmatíní flíčky. Jo, už zase, ha.


čtvrtek 30. dubna 2020

Prosvětlený bungalov v Alabamě

K poslednímu dubnu mám pro vás další barevný dům plný světla, tentokrát z amerického jihozápadu, z Alabamy. Tohodle krasavce, který obývá paní Morgan Tinker s rodinou, jsem vyšťourala na skvělém blogu A Beautiful Mess, který vám všem vřele doporučuju. 

Interiér splňuje většinu mých požadavků na tutovku, kam bych šla z fleku bydlet. Prostorný, světelný, barevný a s kapkou cáklosti. Jahody na stěnách? Neni problém!

Mysleli jste si, že pořádnou galerii můžete vytvořit jenom z větších tisků v rámech? Omyl vážení, jde to i s pidiobrázkama a washi páskou. A vypadá to báječně!

úterý 21. dubna 2020

Jak (a proč vlastně) ušít dětské povlečení

Pokud máte doma malé děti a snažili jste se jim někdy sehnat pěkné povlečení v mini velikosti, jistě víte, že to rozhodně není jen tak. Když už se rozhodnete investovat do toho nádhernýho, ale šíleně drahýho dyzajnovýho kousku, hnedle zjistíte, že nepasuje na vaši ikeáckou peřinu. Mně se to stalo hned u tří povlečení, co jsem vybrala. A tak dokonale mě to namíchlo, že jsem nakoupila látky v hodnotě jednoho hotového kousku - a ušila hned troje povléčo.

Původně jsem vůbec neměla v plánu tohle do své sérky pro dítě řadit, protože mi to přišlo až moc jednoduchý a nezajímavý. Ale vzhledem k požadavkům jsem se teda nechala ukecat, tak doufám, že to oceníte a něco ušijete! Protože jsem ale s návodem nepočítala v průběhu šití, nemám fotky z procesu. Nakreslila jsem ale skicu, tak snad to bude užitečný i tak.

Ještě bych teda chtěla zmínit, že peřinu, respektive povlečení, jsme začali používat až zhruba v 8 měsících věku dítěte, a peřinu zahrnuju pod matraci. A polštář sice povlíkám, ale dle doporučení lékařů ho nemám v plánu používat ještě dlouho, i když je komplet placatej. Fotky jsou tudíž jenom na voko :)


čtvrtek 9. dubna 2020

Velikonoční hnízdo pro radost

Sice jsem si myslela, že na Velikonoce letos budeme mít výzdobu leda tak ve stylu "vajca, co jsem vytáhla ze skříně", nakonec se mi ale ke skříňovým zásobám podařilo přidat i jedno malé DIY. Myslela jsem, že to bude hrůza děs - a řekněme si to upřímně, neměla jsem ani páru, co že to vlastně dělám. Návod tedy tentokrát nemám, ale tož inspirace snad taky dobrá.

Vlastně to ale bylo celé hrozně jednoduché. Na chatě jsem likvidovala nálety jakéhosi urputného keře, kterýho se nejsme schopní zbavit. Tak jsem si domů vzala nějaké zhruba 30-50 cm dlouhé proutky. K tě jsem přidala i trochu mechu, kterého máme plnou zahradu... a doma jsem po večeři začala motat hnízdo. Byla jsem líná vyndávat žebřík a sundat krabici, ve které mám floristický drát - ale nakonec jsem se bez něj obešla. Prostě jsem proutky tak dlouho proplétala a nutila spolupracovat, až rezignovaly a nechaly se zaplést do menšího hnízdečka. Celé to mohlo trvat maximálně půl hodiny.

Hotové hnízdečko jsem šoupla na malý etažér, naplnila mechem a navrch položil tři skořápky v různé stádiu křápnutí. K tomu pár peříček ze zásob na lapače snů a bylo to! Hotovo, nazdar.

úterý 7. dubna 2020

10x DIY výplet nábytku (protože to musím taky zkusit!)

V posledních měsících jsem na Youtube narazila na tolik videí s DIY úpravou nejrůznějších kousků nábytku (respektive hlavně ikea skříněk) rákosovým anebo ratanovým výpletem, až se mi tohle téma zažralo do hlavy líp jak pin ke kartě. Poslední týden přemýšlím, kam bych u nás něco takový narvala, ale odpověď zní nikam, leda na blog. Takže tumáte!

Původně jsem tenhle článek vůbec nezamýšlela jako přehlídku DIY projektů, ale záhy se ukázalo, že lidová tvořivost ve vyhledávači a na Pinterestu kompletně převálcovala ready made nábytek. O to víc jsem namotivovaná to zkusit taky! Vyrůstala jsem s vypletenýma Ton židlema a každých několik let jsem svědkem toho, jak je naši za nemalý peníz nechávají znova vyplést. Možná i proto, že mám tyhle židle posledních cca 30 let na očích, mě nikdy nenapadlo, že by se výplet dal použít i jinde. A že by to mohlo být tak boží už tuplem ne. O to víc jsem teď pochopitelně nadšená!

1. Billy knihovna z Ikei prosim pěkně. Nazdar.

úterý 31. března 2020

Interiér: tyrkysové mámení z Kodaně

S reálnýma návštěvama máme momentálně všici utrum, tak se se mnou pojďte pokochat alespoň na návštěvě virtuální. Tento byt v kodaňské čtvrti Hellerup prošel před pár lety kompletní rekonstrukcí a je myslím vcelku jasné, jakou barvu má paní domu nejraději. Paní Signe bloguje o zahradničení a chová na chatě kuřata, o rostlinstvo a vintage prvky tu tudíž taktéž není nouze. No a vzhledem k tomu, že já jsem na tyrkysovou, kytky i vintage věci dost ujetá, bylo mi hned jasný, že tenhle interiér vám musím ukázat. Našla jsem ho na dánských stránkách Bo Bedre, ale vůbec ničemu tam nerozumím, což mě mírně znervózňuje. Že bych se začala učit dánsky? Ještěže člověk nemusí překládat obrázky.

Tyrkysový dvířka v kuchyni jsou podle mého soudu zcela famózní. Ale na téhle fotce mě ze všeho nejvíc bere ta police v okně. Ta se mi líbí tolik, že kdybychom měli okenní tabule v rovině (což bohužel nemáme), už si ji píšu na seznam. Tolik extra místa na kytky!!! Že by přece jenom, kdybych jí zarovnala k těm vyšším oknům?


čtvrtek 26. března 2020

Betonová svíčka - předplatné Cosy Craft Clubu III.

Tak jsem tady zas, fantomas. Respektive - dneska mám pro vás další díl z mé CCC série, která se právě ocitá v půlce!

Na březnový projekt - betonovací balíček od Concrete Kits - jsem se těšila s tím, že to bude protentokrát taková oddechová pohodička. No, byla by, ale zas to teda úplně nevyšlo. Nečekaně. Žádný učený z nebe nespadl a ačkoliv se považuju za poměrně zručnou osobu, jen málokdy se mi něco podaří podle mých představ hned napoprvé. Spousta věcí člověku bez zkušenosti prostě nedojde, což je ale zároveň to, co mě na těchto projektech tolik baví. Mám totiž fakt pocit, že se učím něco nového, né že jenom něco jen tak zkouším.

A musím říct, že ačkoliv moje březnové výrobky mají k dokonalosti daleko, na první pokus jsem s nima poměrně dost spoko.


úterý 17. března 2020

Amarettové semifreddo s teplou čokoládou - moje nová láska

Jsem šokována. Právě jsem zjistila, že poslední recept jsem na blog dávala před třema rokama. Coo??  Možná to bude tím, že inovativní recepty u nás doma vaří hlavně manžel, kterej navíc není na sladký. Když to teda není štrůdl. Ale stejně! Nebo je to možná tím, že mě dlouho nic tak nenadchlo, jako tenkrát banana bread - ten "můj" recept už mimochodem pečou všichni okolo. Kvůli němu jsem si dokonce koupila i spešl formu! Která by se hodila i na recept dnešní, ale já si to zase chtěla udělat po svým, že.

Absolutně NECHÁPU, jak je to možný, že jsem tuhle geniální věc jménem semifreddo, čili vlastně "napůl zmrzlý", letos na horách ochutnala poprvé v životě. Asi jsem si dycky myslela, že je to nějaký kafe, ale ani to mě neomlouvá. Já, takovej všesežral! A kór v Itálii! I tentokrát jsem chtěla panna cottu. Jenže nebyla. A servírka doporučila. A Anka se rozpustila a hned doporučovala dál, takže jsme pak celá rodina u jednoho stolu jedli semifreddo, jak kdyby nic jinýho neměli. A já hned věděla, že to budu muset doma co nejdřív zreplikovat. No a o víkendu jsme měli rodinný oběd a moje chvíle nastala. Den předem teda, nějakou dobu to totiž polomrzne.

Semifreddo je něco jako zmrzlina, ale zmrzlina to není jasný pane. Strukturou je semifreddo mnohem jemnější, ne tak tuhé a ani tak ledové. Ve zkratce - je boží. Pokud jste si někdy lámali hlavu nad tím, jak udělat zmrzlinu bez zmrzlinovače, abyste z ní neměli nepoživatelnou krychli ledu - tak tady máte odpověď. Semifreddo si můžete udělat v podstatě jakýkoliv - ovocný, oříškový, čokoládový... Já se snažila co nejvíc přiblížit tomu, co jsem ochutnala - a to bylo amarettové semifreddo v teplé čokoládě. A tady je recept. Protože to fakt stojí za to.


čtvrtek 12. března 2020

5 tipů a hacků z naší domácnosti

Tento článek mi trval tak dlouho, že se to až stydím přiznat. Povzbuzená prosincovou krasojízdou jsem v lednu chtěla nafotit vlastní fotky s reálnejma hackama od nás doma, což se ale vzhledem k různorodosti jednotlivých bodů krapítek protáhlo. Teď na to tak čumím a říkám si, že by to chtělo celý přefotit, ale to by se pochopitelně už nikdy nestalo, že. Konečně ale přináším odpověď na otázku, kde sehnat hnědý skleněný dávkovače, hurá! (Jestli si to IG storýčko teda ještě někdo vůbec pamatujete.)

Tož jdeme na to! Dneska mám pro vás pět jednoduchých tipů, jak se vypořádat s několika situacemi v domácnosti, které všichni až moc dobře známe a které mají silný potenciál lézt vám na nervy. 

1. Skleněné dávkovače, nádobky a štítkovačka zvládnou s kuchyní a špajzkou divy. Strašně dlouho mě rozčilovala opatlaná plastová lahev od saponátu a mýdla u dřezu v kuchyni. I když byl saponát eko, byl prostě a jednoduše hnusnej. Mýdlo taky. Začal tedy překvapivě komplikovaný lov skleněných lékovek s černým dávkovačem, který jsem dlouho nebyla schopná nikde najít. Respektive - věděla jsem, že jdou sehnat na Amazonu, ale jednak za nekřesťanskej peníz a jednak je mi Amazon tak trochu proti srsti. Protože se ale považuju za pokročilého googlera, nevzdávala jsem to. A nakonec se zadařilo!


neděle 1. března 2020

Tkací souprava - předplatné Cosy Craft Clubu II.

Vážení přátelé, sice o fous, ale druhý projekt z mého předplatného DIY balíčků od Cosy Craft Clubu jsem v únoru nestihla. Ani ten den navíc mě nezachránil! A výjimečně si nemusím sypat popel na hlavu za extenzivní prokrastinaci, naopak. Se svou překrásnou tkací soupravou jsem strávila mnoho únorových večerů. Akorát mě dohnala má nadutost (nebo nadšení, záleží, jakou optikou se na to díváte), kdy jsem se po hlavě vrhla do imaginárního levelu 3, ačkoliv jsem měla začít hezky jedničkou. Výsledný produkt na fotce níže je projekt s pořadovým číslem 2., který jsem komplet utkala během včerejška. Jedničku vám ale ukážu taky a rovnou přihodím i všechny chyby, kvůli kterým bude následně bez milosti zrecyklována.

Vždy koncem měsíce dává Cosy Craft Club předplatitelům vědět, jaký balíček je na příští měsíc čeká. A pokud vám DIY z nějakého důvodu nevyhovuje, máte možnost vyměnit si ho za nějaký již minulý balíček. Na únor se posílalo batikování hedvábného šátku, jenže já už se toho nabatikovala opravdu hodně a šátek bych zcela jistě nenosila (takový závěsy, to by byla jiná, ale tuto myšlenku už jsem rozvíjela zde.). Tentokrát jsem tedy využila možnosti výměny a nechala si poslat balíček s tkacím setem, který pro CCC připravila Rachel z glasgowského studia Squid Ink Co., na které stopro mrkněte. V obchodě mají totiž i celou řadu krásných tkacích setů!


neděle 23. února 2020

Únorový interiér - Provence v Austrálii

Už dlouho tomu jest, co jsem sdílela nějaký jiný interiér, než "současný" anebo chcete-li "moderní" (i když s vintage anebo retro prvky). Jenže to pochopitelně neznamená, že mě neinspirujou i jiný věci, než to, co na mě na netu skáče nejčastěji, žeano. 

Tenhle byt patří mezi tři bytové jednotky v sídle Edgbastion - domě z 80. let 19. století, který o nějakých čtyřicet let později před demolicí zachránila skupina umělců. Dům koupili a rozdělili na tři byty se sdílenou zahradou. Australská umělkyně Suzanne Corbett v tomhle bytě bydlela přes čtyřicet let a vloni v červnu se ho rozhodla prodat. Fotky tudíž vyskočily na The Design Files (kde jinde, že, příště se zas podíváme jinam, slibuju).

A já si nemůžu pomoct, ale mně to strašně připomíná Provence. Až jsem se slzou v oku zavzpomínala na provensálský dům se zelenými dveřmi, kde jsme byli s našima kdysi na dovolené.

Se žlutou mám komplikovaný vztah, ale tahle kuchyně se mi líbí moc. A ten talíř s modrou kresbou!


sobota 15. února 2020

Tak trochu jiná vižn bórd aneb moje vize jako prima relaxační DIY

Se začátkem roku se roztrhl pytel s návody a články o vision boardech akka nástěnkách snů a přání. Pokud někdo náhodou neví, o čem je řeč - vytisknete si obrázky všech svých snů a plánů, ty nalepíte na lepenku anebo přišpendlíte na nástěnku, a pak na všechny ty obrázky čučíte a přejete si, aby se vaše sny splnily. A je fakt, že pokud máte něco furt na očích, je o chlup větší šance, že na ty sny budete častěji myslet a intenzivněji pracovat na jejich uskutečnění. No ne?

I když to bylo téma spíše lednové (jo, já vim že je půlka února fuč), mně docela dlouho trvalo si všechny sny utřídit. Všechny jsem si napřed přišpendlila na tajnou pinterestovou nástěnku a byla jsem až překvapená, na kolik svých snů jsem si "vzpomněla". Sice se občas rozčílím, že neumím psát obouruč, ale nic moc s tím nedělám, protože na to zkrátka nemyslím. A takových věcí jsem ze své hlavy vydolovala poměrně dost. Když jsem měla nástěnku dostatečně uleželou a nic dalšího už mě nenapadalo, zaběhla jsem do výtvarných potřeb pro papíry a flitry, obrázky si nechala vytisknout.... a místo vision board vyrobila tyhle snové kartičky, ze kterých mám fakt velkou radost. Si jako myslim, že se mi povedly! Co myslíte?


pondělí 10. února 2020

Závěsné mobily 10x jinak (pro dospělý)

Na můj vesmírný kolotoč mi hned několik lidí řeklo nebo napsalo, že takovej by brali klidně pro sebe. Fakt je ten, že se mi vždycky hrozně líbily Calderovy závěsné mobily a vždycky jsem si říkala, že bych něco takovýho měla jednou vyrobit. Při průzkumu jsem ale zase jsem jednou narazila na limity internetového vyhledávání. Nejrůznějších závěsných mobilů totiž existuje sice dost, ale jejich fotek přímo v interiéru už míň, což je zrovna u mobilu docela blbý. Dala jsem dohromady takovou směsku různých typů, co mě zaujaly, a otázka zní. Který bych měla zkusit vyrobit?

1. Kovové mobily se mi líbí aktuálně asi úplně nejvíc, ale mám jisté pochybnosti, že bych to zvládla. Vůbec netuším, kde začít a jak na to, což by z druhé strany nebylo ani poprvé, ani naposled.

zdroj

neděle 26. ledna 2020

Macramé věšák na květináč Juniper - předplatné Cosy Craft Clubu I.

Letos jsem od Ježíška Jiřího dostala opravdu hodně vypečený dárek. Místo fusaklí a pyžama na mě pod stromečkem čekala obálka s půlročním předplatným DIY balíčků od Cosy Craft Clubu! Cosy Craft Club je sympatická britská společnost, u které si můžete koupit anebo předplatit nejrůznější DIY projekty i s matrošem a návodem. Každý balíček připravuje jiný tvůrce a vy si tak můžete vyzkoušet všechno možné i nemožné od linorytu, přes výšivku až po šperkařské techniky. První balíček dorazil asi druhý týden v lednu a ukrýval v sobě něco, co jsem vždycky chtěla vyzkoušet. A to sice macramé!

Macramé věšák na květináč pro Cosy Craft Cub vytvořila Kelly, tvořící a na Etsy fungující pod jménem Juniper. Věšák na květináč je z hlediska macramé hodně začátečnickej projekt (když se podíváte na její instáč, tak pochopíte), kterej mě ale neuvěřitelně chytnul.


čtvrtek 16. ledna 2020

Lednový byt na předměstí Melbourne

Jak jsem byla v prosinci rozjetá, leden mi zatím tolik nejde. Tma, nemocný dítě, hororový zprávy ze světa... no zkrátka jsem uplynulé dny radši strávila v pyžamu. Aktuálně už si ale připadnu tak rozplizlá, že přišel čas hecnout se alespoň k nějaké kreativní činnosti. A ta začíná u inspirace. A mojí dnešní inspirací je tenhle krásný australský byt, který na předměstí Melbourne obývá tříčlenná rodina milovníků lokálního umění a evidentně i kytek. Jako obvykle jsem na něj kápla na mé oblíbené, téměř domovské stránce The Design Files.

čtvrtek 9. ledna 2020

DIY vesmírný kolotoč nad postýlku a návod na kuličku/planetu

Volejte sláva a tři dny se radujte! Dneska konečně nastala chvíle podělit se s váma o můj úplně nejoblíbenější DIY projekt pro mimino. Na tenhle plstěný vesmírný kolotoč jsem extrémně pyšná a musím říct, že mě i hrozně bavilo ho vyrábět. Opakované bodání do vlny je pro úzkostlivého neurotika opravdu velmi terapeutické, čili pokud se vám taky v hlavě sem tam hromadí nějaký ten drobný přetlak a stejně jako já nesmíte pít, utíkejte pro vlnu a jehly. Je sice vcelku nereálný ukázat vám podrobný postup na všechno, ale jak na kuličku vám ukážu. A s tím si vlastně bohatě vystačíte, plstění je intuitivní a jakmile dáte kuličku, můžete se sami pustit prakticky do čehokoliv.

středa 1. ledna 2020

Pour féliciter 2020 a trocha balancování

Moji milí, stále jsem ještě v prázdninovém módu (a vy beztak taky), proto dneska jenom pár květnatých souvětí:

Přeju vám z celého srdce všechno nejlepší do nové dekády a hrozně moc díky za vaši přízeň! Kromě toho, že slavíme příchod roku 2020, slaví i tenhle blog své sedmé narozeniny. Délkou své existence tím letos pokořil všechny mé koníčky a mimoškolní aktivity, které jsem kdy v minulosti dělala (jako například šest let houslí). Schválně, je tu někdo celých sedm let?? Psaním blogu jsem strávila podstatnou část minulého desetiletí a za tu dobu se toho stihlo opravdu hodně udát. Ne, pořád si ještě nejsem úplně jistá, čím budu, až vyrostu - ale mám pocit, že v téhle dekádě už na to konečně přijdu. Haha! Výběr z hroznů mých desátých let:

- po čtyřech letech studia na vysoké škole jsem dospěla k závěru, že bych chtěla dělat interiérový design v jakékoliv formě. Začala jsem proto psát tenhle blog, po škole odjela na třítýdenní intenzivní kurz - a po něm nastoupila do eshopu s bytovýma doplňkama Bella Rose, kde jsem se z kopíka vyvinula přes nákupčí až do brandové manažerky. Díky tomuhle blogu. True story!
- v práci, kterou bych bez blogu neměla, jsem potkala svého muže - takže jak právě pronesl Jiří "no vidiš, takže sis vyblogovala manžela s miminkem". True story II.!
- "zvládla" jsem onemocnět ulcerózní kolitidou, aby se ta pozitiva taky trochu vyvážila
- naučila jsem se šít!
- moje fotící schopnosti se na škále od jedné do deseti posunuly z mínus tří na slušnou pětku/šestku!
- furt jsem se nenaučila psát obouruč a nenapsala žádnej bestseller :D 
- a furt jsem se nenaučila řídit. Takže plány do příští dekády by taky nějaký byly.


Když si to všechno zrekapituluju, nestačím se divit, kolik věcí se stalo jenom proto, že jsem se kdysi předávkovala čokoládou. A začala něco dělat. A nevyprdla se na to, stejně jako na tisíc jiných věcí, které jsem kdy začala.

Takže ještě jednou - děkuju! Krásný a kreativní rok 2020 vinšuju!
post signature