Velikonoční inspirace

Vzhledem k období je asi jasný, o čem bude tenhle inspirativní článek. Říkala jsem si, že to snad ani nebude potřeba, vzhledem k velikonoční masáži ze všech směrů. Ale nakonec mi to nedá přispět svou troškou do mlýna, protože záplava infantilních králíčků nějak úplně neuspokojuje mé pseudodekoratérské oko.

Co se týče zdobení vajec, tak na to letos s radostí kašlu. Jednak proto, že není komu to vajíčko dát, a jednak proto, že kraslic máme doma několik krabic. Stejně jako vánoční perníčky mi ovšem zdobení nikdy dvakrát nešlo, což je další důvod, proč se mi do toho nechce. Moje máma vždycky vezme zdobítko na perníčky/ tužku se zapíchnutým špendlíkem na kraslice a začne kreslit krásný ornamenty - já začnu kreslit podivný fleky, následně se začnu vztekat, perníčky snim, kraslice odhodím do kouta a mám po náladě. Snaha vyhnout se zdobení je tedy poplatná i zachování mého duševního zdraví. To nic nemění na tom, že zdobení voskem se mi jako tradiční technika moc líbí, bohužel mi to ale zkrátka nende.

Zdroj: http://internationalfriends.org/

Petrolejovááá

Nějak se přihodilo, že jsem se zase ocitla v Ikei, tentokrát ovšem jako doprovod. Nemohla jsem si ovšem nevšimnout zajímavé věci, respektive barvy, která na mě vykukovala zpoza každého rohu. V Ikei mají záchvat petrolejové barvy a jejích příbuzných odnoží a to naprosto všude. Tak se té petrolejové kouknem na zoubek. V módě se ukazovala v posledních letech poměrně často, ale v interiérech jsem ji popravdě zas tak nezaregistrovala.

Jaké odstíny petrolejová barva zahrnuje, to je otázka. Obecně se jedná o modrošedou barvu s kapkou zelené, ale kde hranice končí a začíná, to je diskutabilní. Já bych jí nazvala taky tmavě tyrkysovou. Mohla by to být třeba tahle.

http://hollersaunders.blogspot.cz/2011/02/colors.html

Bílo-barevné interiéry

Včera či kdy jsem takhle koukala na idnes, kde se občas v rubrice bydlení dá na něco koukat a to občas se zrovna přihodilo včera. Ač jsem hnusný hnidopich a i zde bych si porejpala, tahle kuchyň mě na idnesu příjemně překvapila. Výrazně barevná tapeta v tvarově čisté bílé kuchyni - vraur!

Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/rekonstrukce-cinzovniho-bytu-na-letne-dye-/rekonstrukce.aspx?c=A130319_083121_rekonstrukce_rez

Porcelán na Fleru

Jelikož je venku porád zima jak v psírně, na chození po městě a lovení pokladů ještě není ta správná doba. Nezbývá tedy než internetu, nojo. Dlouho jsem nebyla na Fleru, tak jsem si řekla, že se mrknu, co by se mi tak čistě hypoteticky mohlo líbit. Zase jsem skončila u porcelánu. Fakt nepoučitelná...

Když se naučíte vizuálně filtrovat hrnky s kočičkama a tulipánkama, máte šanci najít i opravdu zajímavý věci. Já kdysi k narozeninám dostala bezvadnej hrníček na kafíčko s kozama a tak nějak se mi zalíbila myšlenka mít nějaký takový kalíšky na vajíčka. Jdou na mě Velikonoce asi. A světe div se, fakt existujou!

Flerový účet Imalisky je plný porcelánovýho nádobí i šperků, mě teda ale víc zajímá to nádobí. Kalíšky se slepicema jsou prostě dobrý. Pěkný autorský design tisku za devadesát korun, to je blaho.

Slepice nebo vejce?

Zrcadlo zrcadlo řekni mi....kam tě pověsím?

V čem z hlediska interiérů trochu plavu, jsou zrcadla. Jednak mi bylo tak ňák vštěpováno, že zrcadlo v pokoji se nemá, páč to podporuje marnivost a jednak jsou vpodstatě všechna zrcadla u nás doma prostě zrcadlový desky bez rámu. Tak sem si řekla, že se na to teda mrknu a poučím se.

Respektive jsem si to řekla poté, co jsem narazila na netu na todle:

Zdroj: http://dosfamily.com/2013/02/make-a-headboard-diy/

Kompletní manuál jak na cheesecake

Už v pátek jsem vás na facebooku napla, že sem cosik pekla. No je sice úterý, ale abyste rozuměli, některé věci vyžadujou čas. Spoustu času. Třeba jako pravej cheesecake!

Já sama jsem cheesecake pekla poprvé vloni mamce k narozeninám a bylo to dost drsný. Napřed jsem strávila asi tisíc hodin na internetu a dávala dohromady veškeré dostupné informace, ze kterých mi začaly na hlavně vstávat vlasy hrůzou. Nároky na správnej cheesecake jsou totiž přísnější než hodnocení písemek mého gymnaziálního chemikáře, a ten dával za půlku písemky kuli! Poprvé jsem ho taky pekla na tajňačku (mělo to být překvápko), takže to v reálu znamenalo, že jsem začala péct až naši usli (cca v jednu v noci), pak jsem nechala koláč v troubě chladnout s otevřenejma dvířkama a modlila se, aby si toho při snídani nikdo nevšiml (nevšiml) a jakmile odešli do práce (6:45) jsem ho vrzla na osm hodin do ledničky. A ještě jsem byla ve stresu, že se to nebude dát jest. Dalo. A mooooc dobrý to bylo! Takže jak na to?

Budete potřebovat todle:

Diář a já (takové sobotní DIY)

Vloni se mi po tisíci letech konečně podařilo najít diář, kterej by mi absolutně vyhovoval.

Byl to od papelote přesně ten modrej navrchu.

Obrázek papelote

Co mají teď v Tchibu

Slíbila jsem pokračování včerejších nákupů, tak jdu teda na to.

Ačkoliv jsem díky své minulé profesi zapřisáhlý odpůrce břečkoidních káv, obchod Tchibo čas od času šmíruju. Pro ty co Tchibo neznají - kromě kafe vám v tomhle obchodě prodají zboží, který se každej týden mění. Jednou je to sportovní kolekce oblečení, podruhé pomůcky na pečení.... no a momentálně jsou to crafty potřeby pro všechny správné diy osoby. Jistě chápete, že tohle prostě nemůžu nechat bez komentáře.

Asi že jsem byla děsně hodná, odnesla jsem si domů velkou tašku. Taky tomu přispěl fakt, že měli (a snad stále mají) akci 3 + 1 zdarma. Tady je celý můj nákup

Jarně barevný nákup v Ikea

Tak jsem se rozhodla zase jednou zkontrolovat stav v Ikei. V nadpisu mám v Ikea, protože voni to neskloňujou, ale tady už skloňuju, protože mi to prostě zní líp.

Ani jsem nic nějak urgentně nepotřebovala, ale chtěla jsem se podívat na jarní novinky a taky zkontrolovat nějaký starší věci, jestli se mi furt tak líbí.

Možná jste to už byli zkontrolovat sami, ale kdyby nááááhodou ne e, tak zde je článek o tom, co je novýho a mě zaujalo.

Mám vcelku radost, že ikeáci vrátili do výroby ušák, kterej byl navrhnut v roce 1951. Nevím, jak dlouho ho v Ikei teďka mají, je natištěnej už v katalogu, ale na podzim ho rozhodně neměli. Každopádně mě tenhle klasickej tvar dost baví, jen mi přijde škoda těch barev. Myslím, že by si zasloužil aspoň jeden veselejší potah.

Ušák Strandmon

Projekty s razítky II. - látka (a navíc jabko!)

Volejte sláva a tři dny se radujte! Nebo tak něco. Dneska jsem konečně (skoro) dodělala razítkování číslo 2. na látku! Ale nějak se mi to zalíbilo, barev ještě zbylo dost, a tak nějak cítím ve vzduchu kromě jara i další várku. Co jsem teda vytvořila?

Už v nějakým minulým článku jsem psala, že se chystám na utěrky a utěrky jsem taky stvořila. Mimoto jsem vyrobila lehce křivě ušitý ubrus, ze kterého mám ale ohromnou radost (fakt, bez ironie). Ono teda i ty utěrky jsou trochu křivý, ale není to nic hroznýho. Jestli z toho plyne nějaký ponaučení, tak asi to, že levnou látku radši netrhejte, ale stříhejte, protože může být nějakým záhadným způsobem křivě utkaná. Nebo jsem ji naškubala křivě já, ale moc nechápu, jak se mi to mohlo podařit. No, až budu šít něco fakt důležitýho, tak si to asi vošéfuju líp.

Napřed jsem se vydala nakoupit zásoby. V Ikei (kde jinde) jsem koupila dva metry látky Bomull za směšných 60 kaček za metr. Ve výtvarných potřebách jsem si koupila naprosto úděsně předražený zažehlovací barvy na textil a v galanterii modrou keprovku za šest korun za metr. Taky jsem si koupila špendlíky, ale v papírnictví, protože jsem kolem nich prošla a bohužel si jich všimla a líbily se mi. Kupovat si v papírnictví špendlíky na látku ovšem může zřejmě pouze takový idiot, jako jsem já, protože půlka z nich má ulomenou špičku a sou dobrý tak možná na nástěnku. Poučení pro příště! Další. Nojo, tak za padesát let ze mě bude neomylný profík.

Látku jsem pak tak nějak křivě naškubala. Když sem to viděla, řekla sem si "sakra" a na nějakou dobu hodila kusy látky do kouta stolu a pro jistotu ještě přikryla tunou papírů.

Jak se bydlí v seriálech

Ideální způsob, jak si procvičit angličtinu, je koukat na anglicky mluvený seriály nebo filmy. Když jsem si někdy v šestnácti pustila nějakej film přes internet poprvé, nerozumněla jsem ani slovo. Od té chvíle ovšem uplynulo již hodně doby a porozumění mi již problémy nedělá. Teď už mám dokonce čas koukat i na obrazovku!

Na seriály na internetu koukám i po letech. Mám šílenou averzi k dabingu, kterej zásadně zkazí všechny vtipy a sexy hlasy sexy chlápků (třeba dabovanej Johhny Depp nebo Brad Pitt....to je jak pít drahý šampaňský z plastovýho kelímku), čili bych se na ně u nás v televizi asi nedívala ani v případě, že by je u nás skutečně dávali. Co by mě ovšem mohlo zviklat, by byla možnost si pěkně na velké obrazovce dobře prohlídnout to, kde se daný děj odehrává. Někdy je to totiž překvapivě velice zajímavý!

Seriál pro pubertální zpěváčky a místy deprimované dospělé potřebující zvednout náladu Glee sice není zrovna počin pro intelektuály, stejně mě to ale ba. Co mě ale ba zcela nehorázně, je newyorský loft dvou hlavních postav. Bohužel lepší foto nějak není k mání.

Zdroj: www.gleeforum.com