Velikonoční hnízdo pro radost

Sice jsem si myslela, že na Velikonoce letos budeme mít výzdobu leda tak ve stylu "vajca, co jsem vytáhla ze skříně", nakonec se mi ale ke skříňovým zásobám podařilo přidat i jedno malé DIY. Myslela jsem, že to bude hrůza děs - a řekněme si to upřímně, neměla jsem ani páru, co že to vlastně dělám. Návod tedy tentokrát nemám, ale tož inspirace snad taky dobrá.

Vlastně to ale bylo celé hrozně jednoduché. Na chatě jsem likvidovala nálety jakéhosi urputného keře, kterýho se nejsme schopní zbavit. Tak jsem si domů vzala nějaké zhruba 30-50 cm dlouhé proutky. K tě jsem přidala i trochu mechu, kterého máme plnou zahradu... a doma jsem po večeři začala motat hnízdo. Byla jsem líná vyndávat žebřík a sundat krabici, ve které mám floristický drát - ale nakonec jsem se bez něj obešla. Prostě jsem proutky tak dlouho proplétala a nutila spolupracovat, až rezignovaly a nechaly se zaplést do menšího hnízdečka. Celé to mohlo trvat maximálně půl hodiny.

Hotové hnízdečko jsem šoupla na malý etažér, naplnila mechem a navrch položil tři skořápky v různé stádiu křápnutí. K tomu pár peříček ze zásob na lapače snů a bylo to! Hotovo, nazdar.

DIY - jak na hnízdo pro mimino (antinávod)

Tak jo, po svítícím nápisu, který jsem vám naservírovala krapet externě, tu máme další článek na téma "co jsem vyrobila pro miminko". Vyrobila jsem toho fakt dost, ale rozhodla jsem se, že vám to teď začnu ukazovat od nejméně oblíbeného projektu po nejoblíbenější, ať si tu munici nevystřílím hned na začátku.

Šít hnízdo pro mě totiž nebylo úplně jednoduchý. Myslím, že už nejsem úplně šicí začátečník, ale výsledný poměr cena-vložená energie-výkon mě rozhodně příliš neoslnil. Čili - pokud vás šití opravdu moc baví a považujete se za pokročilé (anebo prostě jako já máte rádi výzvy) - běžte do toho. Pokud jste ale zatím ušili leda tak závěsy a jste jako já občas mírně netrpěliví, nechte si hnízdo ušít od nějaké šikovné paní na Fleru. Just keepin' it real, baby! Jinak taky můžete svý dítě v děloze vystavit vysokým dávkám adrenalinu v krvi a naučit ho zepár sprostých slov už v prenatálním stádiu.

Já si samozřejmě myslela, že to bude brnkačka. Nebyla. Jenomže jsem chtěla ušetřit a taky si vybrat látky přesně podle mýho vkusu. A navíc jsem tvrdohlavá a prostě jsem to vyrobit chtěla, chápete. Neušetřila jsem teda ale ani korunu.

Abych nebyla jenom negativní - ono to ve výsledku vlastně dopadlo dobře. Nedokonalosti se ztratí a obě hnízda (ušila jsem rovnou dvě) používáme každou noc. Znovu bych do toho ale nešla (i když, to já říkám často).

Výsledek druhého "ostrého" hnízda je hýr: