U nás v kuchyni

Volejte sláva a tři dny se radujte, konečně se mi podařilo nafotit naši kuchyň a fotky s různou úspěšností i upravit! Ale neradujte se zas moc, protože jsem je upravovala nadvakrát kvůli vlnovkám v liniích a navíc jsem si při focení nezapla mřížku, takže mi linky lítají všema směrama. Taky jsem byla komplet nalačno, dokud jsem nesežrala jeden z focených croissantů, což výsledku taky nepomohlo. No a focení proti oknu rovněž nepatří mezi mé záliby. Chtěla jsem vám ale ukázat kompletní layout a všechny strany, tak těch pár fotoúletů snad přežijete. Protože po tom všem, co jsme si s naší kuchyní užili, ji hodlám ukázat a okomentovat komplet celou. A ideálně letos a ne až budu umět v roce 2056 dokonalý fotky (jestli vůbec někdy). Tak.

Začněme kde jsme skončili v září minulého roku, kdy jsem sepsala první část téhle nekonečné ságy. Tu si můžete přečíst zde a doporučuju to udělat, protože tam najdete i fotku "před". Tehdy jsme byli chvilku před stěhováním a naši kuchyň představovaly dva korpusy z ikei, do kterých jsme dali dřez a novou troubu s varnou deskou, mezi to na volno vestavnou myčku položenou na lepence a vedle toho všeho novou ledničku, taky postavenou na volno na zemi. Naproti kredenc z minulého bytu a bylo. Bylo to sice provizorium, ale šlo to docela dobře a jedinej větší problém byla neexistující spíž. Opravdická vopruz ale byla to, jak byly jednotlivé práce časově roztahané a kuchyň pořád někdo "blokoval". V říjnu nám pán přišel repasovat okno, v půlce listopadu jsme pak museli dočasnou kuchyň zrušit úplně, protože nám přišli nainstalovat spodní korpusy s jinou dočasnou deskou. Ale bez dvířek, takže se stejně nedaly používat. Pak zas přišli dělat desku a obklad (to jediný klaplo hned napoprvé na jedničku se třema hvězdičkama, ale taky byla ten den kuchyň nepoužitelná). Inu, co vám budu vykládat, se dvěma dětma, co vyžadujou plnou penzi, nic moc. Dvířka a vrchní skříňky se začaly instalovat v prosinci, ale neustále se něco muselo udělat znova, opravit, předělat, vylepšit. Komplet hotovou kuchyň včetně těch nejdetailnějších opravenejch detailíčků máme sotva pár týdnů. Hele bylo to fakt dlouhý. Ale stálo to za to!

Těším se na balkón a sbírám inspiraci

Když jsem kdysi v roce 2015 bydlela v podnájmu, strašlivě jsem tenkrát toužila po svém vlastním balkónku - a tuto touhou jsem tenkrát přetransformovala i do stále docela aktuálního článku. Ani by mě tenkrát nenapadlo, že o sedm let později budu mít nejenom balkón, ale dokonce i terasu, celej byt, manžela a dvě děti. První dvě položky teda v dost šíleným stavu, takže nás letos čeká jedna balkonová rekonstrukce. Na terasu jsme nechali vyrobit aspoň nové zábradlí, abychom na ní vůbec mohli s dětmi vlézt, balkón potřebuje opravit komplet, protože aktuálně je trochu jak nějaká disciplína z pevnosti Boyard. 

Momentálně čekáme na termín od řemeslníků, bojíme se a opatrně se těšíme. Já se nemůžu dočkat, až si konečně pořídím červenou lavičku Brusen z ikei, která se mi líbí už několik let...a kterou pochopitelně letos pořád nemají skladem. Jinak jsem ale neměla v plánu nic zásadního - pár truhlíků, světýlka, možná stolek a kobereček? Když jsem ale vlezla na pinterest pro inspiraci, musím říct, že mě to trochu otrávilo. Samá vyplétaná židle, šedá barva, boho akcenty v neutrálních tónech... nic, co by mi nějak vadilo, ale vážně je to všechno, co se dá aktuálně na balkónech vidět? Hledání obrázků, který by mě něčím opravdu inspirovaly, jsem tudíž strávila o dost dýl, než kolik jsem měla v plánu. A taky jsem se dostala na místa, kam na internetu obvykle nesměřuju (protože neumím portugalsky ani španělsky). Výsledek níže.

1. Za mě má boho vypadat nějak takto prosím pěkně. Přírodní barvy klidně, ale výrazný jsou ještě lepší! Kdybyste někdo věděl o takto barevným venkovním koberci, tak beru hnedle!

zdroj

Vyhrané křeslo z Biano.cz a plot twist

Pamatujete si ještě někdo na soutěž o křeslo, kterou před víc jak rokem a půl pořádalo Biano.cz? Tak si představte, že tu soutěž jsem tenkrát spolu s Miauk vyhrála! Informace trošku s křížkem po funuse, ale byla to značně radostná událost. Tehdy jsem psala, že k nám domů by se další křeslo vlezlo ledas tak na strop - a že kdyby soutěž klapla, nové bych darovala mojí milé tchyni. A když se pak tak stalo, chtěla jsem pochopitelně dostát svému slovu - křeslo jsme tudíž vybíraly do obýváku k ní. Vybraly jsme provázkové křeslo Bloomingville Mundo, které se hodí do interiéru i ven na terasu. Tvarem i barvami se bezvadně hodí do zbytku neutrálního interiéru, navíc je i senzačně prostorné (což teda z fotky nebylo poznat, ale je fakt velké a pohodlné).

Jenže pak se to začalo zamotávat. Ušetřím vás detailů, ale díky covidu i nějakému tomu failu trvalo skoro rok, než křeslo reálně dorazilo. Mezitím se toho stihlo opravdu hodně udát - například jsem komplet vyrobila celý jedno dítě a s mužem jsme spustili rekonstrukci nového bytu. Kam momentálně potřebujem - hádejte co. Nový křeslo! Respektive rovnou dvě. No není to srandovní plot twist? I když jsem několikrát odrážela nabídky na výběr jiného pro nás, nátura mi nic takového nepovolila a myslím, že počkat si se nakonec vyplatilo. Hele: