pondělí 17. září 2018

Hladké podlahy vol. 2 - pryskyřice a jiné taškařice

Pamatujete ještě na článek o betonových podlahách? Trochu jsem v něm nakousla téma "aťák", respektive dílnička/zašívárna/home office a cokoliv dalšího se časem vystříbří. Vysnila jsem si do něj hladkou podlahu, ideálně bílou. Jelikož už pár týdnů chodím ve volných chvilkách oškrabávat starý lepidlo, můj plán je jasnej - jakmile to příští rok doškrábu, výsledný povrch natřu plechovkou z Bauhausu. Tadá! Kdybych ale měla jiné časové a finanční možnosti, zvolila bych pravděpodobně trochu jinej postup.

Pokud se vám hladký podlahy beze spár líbí tak jako mně, máte kupodivu poměrně dost možností, jak takového povrchu docílit. Hladká podlaha jde normálně položit (třeba marmoleum) anebo vylít. Vylívají se betonové, anhydritové anebo epoxidové stěrky, které mají každá trochu jiné vlastnosti. Epoxidové jsou pokud vim většinou lesklé, klidně i s flitry nebo metalickým efektem, což už je teda slušná divočina, ale stejně mě baví na jejich výrobu koukat na youtube.

V článku jsem dala dohromady obrázky hladkých podlah, jakým způsobem jsou vyrobené ale upřímně řečeno často fakt nepoznám. Všechny jsou ale skvělý a chci je! 

1. Třeba tuhle geniální modrou:

neděle 9. září 2018

O svatbě díl 1. - oznámení a tiskoviny

Jelikož to možná ještě pro někoho bude novinka, napíšu to rovnou jak to leží a běží, ať to máme z krku hned na začátku. Takže tradáá, Anka nezůstala na ocet a vdala se, jupí! No a chcu vám o tom konečně taky něco "málo" napsat!

Přiznávám se bez mučení, že nad tím, jak pro vás zpracovat téma naší svatby, jsem se solidně zasekla. Furt jsem nevěděla, jestli udělat jeden článek, rozdělit to do víc, jaký v tom případě volit tematický okruhy...no a máme tu září, svatba byla v červnu a kromě květinový fotostěny je na blogu kulový, že. Takže jsem se právě teď, v pátek ve 23:54 s mozkem ve formě míchaných vajec rozhodla, že to rozdělím a rozpitvám jak nejvíc to pude. Mám totiž fakt pěkný fotky a momentálně ještě i docela dost knowhow! Ale zas to možná roztahám na nějaký delší časový vobdobí, ať nám tady z toho nehrábne, jo?

Při plánování jsem samozřejmě prolustrovala všechno, co se na netu dalo k tématu najít. A z vlastní zkušenosti tedy můžu říct, že informací není nikdy dost! Tak doufám, že se moje nadcházející články budou nějaké budoucí nevěstě hodit. Pro mě byla svatba velký "projekt", na který jsem se pochopitelně moc těšila. Mírně mě znervózňovaly dobře míněný poznámky o tom, jak to budem mít určitě dokonalý, jak se všichni těší, že to bude určitě krásný.... No co vám mám povídat, vysoký očekávání mi na duševním klidu zrovna nepřidaly, ale jinak byly celé přípravy vlastně až na pár výjimečných vyteklých nervů (mých) dost fajn. Nejvypjatější chvilkou příprav byl střet názorů mezi mnou a mámou na téma "rozpuštěný vlasy vs. drdol". To byla tvrdá bitva, kterou jsem navíc prohrála, ale ve výsledku to vlastně dopadlo přesně tak, jak mělo. (Jestli máte pocit, že teď implikuju, že rodiče mají většinou pravdu - tak to může, ale taky nemusí být pravda.)

No a když tedy začínám svatební seriál, chtěla bych začít tím, čím svatba většinou začne pro vaše okolí - oznámením. Tedy něčím, s čím mi internet neočekávaně zas tak moc nepomohl.

foto Fotím