To jsem se při chystání dnešního článku zase poučila. Víte, co je to wishbone? To je prosím vidlicovitá kostička, kterou mají ptáci mezi krkem a hrudníkem. A pokud jste stejně jako jsem byla já zmatení, co v tom slově v angličtině dělá "wish" - tak to prý vychází z obyčeje, že když při porcování nějakýho upečenýho ptáka dva hodovníci kostičku společně rozlomí, tak ten s delším kouskem si může něco přát. Aha! A přesně podle této kostičky se jmenuje Wishbone Chair (někdy taky označená jako CH24 anebo "Y"), ikonická židle dánského designéra Hanse Wegnera z roku 1949. Židle se šňůrovým výpletem a opěrkou z ohýbaného dřeva se od toho roku vyrábí v mnoha barvách a mám pocit, že poslední dobou na ni narážím úplně všude. Což mi teda nijak nevadí, protože je fakt božská. Máte taky ten pocit?
Na wikipedii jsem se dozvěděla, že úplně nejvíc tuhle židli milujou v Japonsku, kde se jich za rok prodá celá hromada. A údajně mají o téhle židli i celou knihu! To zní jako opravdická vášeň. (Pravda je, že Wenger tuhle židli vytvořil v rámci série tzv. čínských židlí, které byly inspirovány opravdickým historickými židlemi z Číny, ale to už vás pro víc info odkážu na wiki nebo do knihovny.)
Ale pojďme k věci. Logicky na mě při hledání inspirace tahle židle nejvíc vyskakovala ve skandinávských interiérech, kam sedí věru náramně. Já se ji ale snažila najít i v trochu jiných kontextech, tak můžete zhodnotit, nakolik jsem byla úspěšná.
