DIY vesmírný kolotoč nad postýlku a návod na kuličku/planetu

Volejte sláva a tři dny se radujte! Dneska konečně nastala chvíle podělit se s váma o můj úplně nejoblíbenější DIY projekt pro mimino. Na tenhle plstěný vesmírný kolotoč jsem extrémně pyšná a musím říct, že mě i hrozně bavilo ho vyrábět. Opakované bodání do vlny je pro úzkostlivého neurotika opravdu velmi terapeutické, čili pokud se vám taky v hlavě sem tam hromadí nějaký ten drobný přetlak a stejně jako já nesmíte pít, utíkejte pro vlnu a jehly. Je sice vcelku nereálný ukázat vám podrobný postup na všechno, ale jak na kuličku vám ukážu. A s tím si vlastně bohatě vystačíte, plstění je intuitivní a jakmile dáte kuličku, můžete se sami pustit prakticky do čehokoliv.

Planety jsem si jako motiv vybrala z jednoho prostého důvodu - přijde mi, že většina kolotočů nad postýlku je spíš dekorace pro mamky a dítě z toho má vcelku prd, protože to nikdy nevidí z pohledovýho úhlu. Snažila jsem se tedy myslet na to, aby kolotoč vypadal hezky v první řadě zespodu. A i když pořídit fotku zespodu mě, přiznám se, nenapadlo, kulaté planetky tenhle předpoklad myslím splňujou báječně! Kromě planet sluneční soustavy jsem vyrobila taky slunce, raketu, kosmonauta a kometu.

A jak takovou vlněnou kuličku vyrobit? Vcelku jednoduše. Hlavní co potřebujete je česané ovčí rouno a jehly na plstění. Ty stojí pár korun, takže si určitě kupte jak víc velikostí, tak i kusů. Jehly se velice rády lámou, a to i když už to dostanete do ruky. Každá velikost navíc plstí trochu jinak - Ska jsou na detaily, Lka na hrubší plstění apod., ale v podstatě je nejlepší si to vyzkoušet a zjistit, jaký efekt se vám líbí nejvíc, co jde nejrychleji od ruky apod. Prima věc je i pěnová podložka, ale já si ji třeba pořídila až na druhý kolotoč a ten první jsem vyráběla v ruce a na opěradle naší pohovky :D. Kromě kruhu na lapač a špagátu jsem všechen materiál pořídila u Stoklasy, všechny položky jsou relativně příjemně dostupné

* Kuličku můžete vyrobit i mokrým plstěním - to spočívá v tom, že namydlený kus rouna šouláte v ruce a zároveň vymýváte střídavě horkou a studenou vodou, čímž vlnu srážíte. Tento postup mě ale nebavil, i když výsledná kulička je hezky hlaďoučká.

A jak teda na to. Vemte si na začátku pramen třeba 15 cm dlouhý a 4 cm široký a v ruce jej začněte zamotávat do kuličky.

Pak si vezměte jehlu a prostě do toho začněte ze všech stran rovnoměrně pichat a pichat a pichat! Zpíchejte to do kuličky! Můžete si u toho představovat, jak pícháte do té věci, co vás aktuálně neurotizuje. Je úplně zázračný, jak to funguje. Možná vám přijde, že je tohle na postup trochu málo, ale ono to začne samo dávat smysl několik sekund potom, co s tím pícháním začnete, slibuju. Doteď jsem úplně nepochopila, jak to funguje, ale funguje to. Jediný, co vám k tomu ještě řeknu, je toto: snažte se do toho píchat co nejvíc KOLMO. Jehly jsou díky drážkám opravdu hodně křehké, ale při píchání kolmo se tolik nelámou.

Na kuličku pak můžete přidávat další a další vrstvy v barvách dle libosti a klidně do velikosti kopačáku. Tady jsem vyráběla slunce. Pokud víte, že chcete kuličku velikou, ale finální barvy máte jenom malinko, střed klidně udělejte z toho rouna té barvy, které máte nejvíc.

Na hotovou planetu pak můžete Skovou jehlou přidat detaily - jako třeba kontinenty na Zemi. 

Jak jsem vyrobila ty složitější kousky krok za krokem vysvětlovat nebudu, protože to bez videa asi ani dost dobře nejde. Ale pro ilustraci, na kosmonauta jsem si na úplně stejném principu jako planety vyrobila tělo, končetiny a hlavu - a ty pak spojovala dohromady (samostatně i pomocí další vlny).

Na tento základ jsem následně připíchala detaily jako znak NASA, vlaječky, kontrolky apod. Kyslíkovou hadici z bavlnky je třeba přilepit lepidlem.

Podobně raketu, tam byly složitější ty křidýlka, které jsem chtěla placatá - prostě jako tlustší kus kupované plsti. Jo a poznámka - u těchto kousků se nebojte nůžek! Klidně si ty tvary obstřihněte, a pak jehlou začistěte.

Saturn jsem vyráběla podobně jako křidýlka rakety (placatý pruh připíchaný kolem dokola), kometa je klasická kulička s volnějším "závojem". Ten teď ale budu muset předělat, protože ho "někdo" lapil do rušišky a kometu krapet oškubal.

Celý kolotoč je zavěšený na koženkou potaženém kruhu na lapače snů. Všechny prvky jsem propíchla velikou jehlou a navlíkla na provázek, pro vytažení jsem si navíc pomáhala kleštěma. Každou planetu zadržuje uzlík - a to i ty menší. Bez nich planety pomalu ale jistě kloužou dolů.

Takhle vypadá hotový kolotoč na placáka:

A hýr pár fotek výsledku, které u nás nafotila the one and only Anička.

Takže tak. Za sebe můžu plstění vřele doporučit. Materiál není nijak šíleně drahý, proces je velmi zábavný až terapeutický a výsledek provází silné pocity satisfakce. Doporučuje devět Anek z deseti!

Příjemné tvoření a bacha na prsty