Urban Gardening - džungle i uprostřed betonu

S kytkama to bohužel stále nějak neumím. Sice se doopravdy snažím, ale pak zasáhne nepřízeň osudu (např. vypnuté topení během odjezdu na dovolenou a pokles teploty na 16°) a je to všechno v kouři. Přitom bych si tak přála mít v bytě takovou malou soukromou džungli, u které bych se mohla radovat z každého nového listu... Místo toho naše kytky akorát dennodenně přemlouvám, aby zůstaly naživu. Napřed to zkouším po dobrým ve stylu "ale no ták, ty jsi přeci velkej silnej fikus, tebe trochu  moc zálivky přeci nemůže vůbec rozhodit". V případě, že toto nezabere, zkoušíme postup jiný: "hele ale už toho mám dost, nehodlám tě tady furt přemlouvat. Buď se okamžitě vzpamatuj nebo to mezi náma fakt nemá cenu."  Což ovšem ve většině případů taky nezabere. Nezbývá než se zasnít u článku s obrázkama toho, jak to u nás doma nikdy vypadat nebude.

1. V koupelně rozhodně ne, protože máme okno do světlíku, ze kterýho ale žádný světlo nesvětlíkuje. Což je blbý, protože tohle je boží.

zdroj

Březnový domeček ze slunné Austrálie

Právě teď je půl sedmé a venku je ještě světlo - hurááá! Konečně přichází moje část roku, se kterou automaticky dostávám lepší náladu. To je dále spojené s tím, že toužím po nových barevných šatech, vlasech, cestách po světě, zmrzlinách, jahodách a vycházkách po lese. Taky musím zajet do zahradnictví pro nové verze kytek, které jsem přes zimu úspěšně pozabíjela, do Ikei jen tak mrknout na novinky a už jsem taky dlouho nebyla v žádné vetešárně. Taky máte s jarem a sluncem takovej příval optimismu? 

No a na počest toho dnešního krásnýho počasí tu mám jeden dům z Austrálie (jo, už zase), který je plný barev, světla, kytek...zkrátka všeho, co je teď zrovna v centru mého zájmu. Bydlí v ně rodina s malým děckem a celé je to taková směska moderních a retro kousků.

Cestovatelské DIY s Vyvolej.to

Cestování je jednoznačně na vrchních příčkách toho, co mám na světě nejradši. V mém pokojíčku u rodičů jsem mívala velikou mapu, na kterou jsme s tátou s oblibou zírali a přemýšleli, kam všude bychom se chtěli jednou podívat. Do této chvíle jsem už byla leckde, můj list vysněných destinací ale spíš narůstá (a pravděpodobnost toho, že vlezu do letadla letícího dýl jak tři hodiny, stále klesá). 

Ačkoliv mám z většiny výletů hromady fotek, mám jen takový matný tušení, kde je jim všem konec. S objevením geniálních stránek Vyvolej.to jsem se před časem rozhodla dělat to trochu jinak a každý rok vyrobit klasické papírové fotoalbum. Žádné tuny fotografií pamětihodností, na které nikdo nemá chuť koukat - z každého výletu jenom čtyři pět fotek, které přesně vystihnou, jak dobře nám na daném místě bylo.

No a pak tu máme naši chodbu. Kromě věšáku, stále neočalouněné lavice a Pusinku nápisu v ní není nic, což už je po roce a něco fakt docela trapný. Takže! Přišel čas na jednoduché cestovatelské DIY. Slabost pro mapy bychom tu měli, fotky z výletů, které jsme podnikli společně s Jiřím, by tu taky nějaké byly. Nezbývá než to hezky zkombinovat v jednoduchém nedělním projektu! Holá zdi v předsíni, jdu na tě, kámo.

Recept: francouzská čokoládová pěna s rumem

Mousse au chocolat považuju za jeden z top dezertů vůbec. Nadýchaný sladký, jemný... zkrátka ideální tečka za dobrým nedělním obědem, ale i skvělá dobrotka ke kafíčku jen tak. A protože jsem nedávno pěnu vyráběla a recept tu nebyl tak tisíc let, tu na ni máte návod. Pochází z mé drahocenné kuchařky cooking french, kterou jsem před mnoha lety dostala od známých.

Březnová inspirace

Březen mám ráda. Jezdíme na hory, na bledule, vzduch začíná vonět, dny se prodlužujou a moje nálada pomalu stoupá. I když mi letošní zima utekla opravdu hodně rychle, jaro je zkrátka moje období a už se nemůžu dočkat všech těch bledulí, krokusů a jaterníků, které pomalu začínají svítit v záplavě hnědé barvy.

1.