pondělí 6. prosince 2021

10 českých značek, které bych si přála najít pod stromečkem

Druhá adventní neděle za námi, Vánoce za rohem a nechci stresovat, ale čas na to pořídit opravdu krásné dárky rychle ubývá! A protože mám pocit, že poslední dobou se mi podařilo ulovit věci od samých fakt báječných značek a tvůrců, nemůžu se o své oblíbence nepodělit. Všechny následující položky jsem buď sama darovala sobě nebo svým blízkým, případně si je opravdu hodně přeju, mrk mrky mrk Ježíšku!

Tož pojďme rovnou na to, není čas na hrdinství!

1. In August Company - moje nejoblíbenější "home" česká značka, kterou cpu všem a všude, protože ji prostě miluju. Pozvolna sbírám jeden kousek za druhým a ráda jejich doplňky dávám i jako dárek. A bacha! Pokud Karolíniny malby máte rádi stejně jako já, upozorňuju, že jdou sehnat i v jiných podobách jako spolupráce. Teprve nedávno jsem třeba objevila, že Pokojovky mají v nabídce In August květináče. A to hodně chceš. 

úterý 30. listopadu 2021

DIY vánoční rohožka a adventní věnce 2021

Začátkem listopadu na mě začaly vyskakovat pozvánky na nejrůznější workshopy adventních věnců. Což o to, na workshop já bych šla vždycky ráda, ale přeci jen mi přišlo trochu na hlavu dávat dva litry (který nemám) za to, aby mě někdo učil něco, co už umím. Tak mě napadlo - co takhle udělat takový malý rodinný workshop u nás doma? A tak se i stalo. Jenže během plánovaní se to v mý hlavě začalo celý nějak zamotávat a nafukovat, takže jsem hned zatoužila hned po dvou věncích, lucernách a "perníkové" rohožce, kterou podle Anthropologie vyráběly ve videu The Sorry Girls. Mňo. A tak tu máme dnešní článek. 


neděle 21. listopadu 2021

Pařížský interiér na listopad

Na tenhle božský francouzský interiér jsem narazila při sondování polstrovaných lavic a tak mě dostal, že jsem si ho pochopitelně musela schovat na článek. Bydlí v něm mladá rodina fashion designérky značky Roseanna a je to myslím dost poznat. Možná fabuluju, ale přijde mi, že když má majitel něco společnýho s módou, interiér je vždycky specificky vypiplaný, krásně sladěný a plný osobitých doplňků.

U tohoto bytu se mi ze všeho nejvíc líbí jejich barevná škála a celá řada zajímavých vychytávek. Dost toužebně v něm vyhlížím nějaký styčný body s naším bytem a jakmile to dopíšu, jdu googlit ty vypínače u postele. Celý článek jsem našla na thesocialitefamily.com a fakt stojí za prozkoumání!

Zde jedna hned ze dvou vestavných lavic a krásný zelený polstrování + mramorová deska s výraznou kresbou, která mi přijde čím dál tím víc zajímavá.

pondělí 8. listopadu 2021

Vestavěné lavice v jídelně - že by?

Úkoly u nás doma sice ubývají jen pomaloučku, i tak už si ale bytí v našem novém doma užíváme. Já se dostala do takové té nadšené fáze, kdy mám občas mentální prostor pro vymýšlení nápadů ne z nutnosti, ale z radosti. A jednou z takových idejí je polstrovaná lavice do jídelny, na kterou jsem narazila v interiéru z červencového článku. Ta lavice mi vlezla do hlavy, mírně si tam pokvasila a následně vyplivla myšlenku, že by se nám něco takového domů vlastně dost hodilo. Takže tímhle článkem vysílám do vesmíru přání a doufám, že mi sešle možnost na všechno vydělat, jinak bude prd. 

Prvním bodem v tomto projektu budiž obrazová rešerše níže. Lavic v jídelně je pro mě poměrně překvapivě plnej Pinterest, a to v široké škále nejrůznějších stylů a provedení. Mně se na lavicích líbí hned několik věcí. Jednak určitý ukotvení v prostoru, pak pohodlí (ráda sedím s nohama na sedadle, u jídla se krotím, ale třeba při práci musím mít nohy hore) no a taky možnost úložnýho prostoru. Myslím, že jsem měla lavice v hlavě dlouho zafixovaný jako takový ten oldschool panelák style anebo jako venkovskou romantiku, až ten červencový interiér rozšířil mé obzory. Takže hele:

1. Tady mají lavici orámovanou skříňkama v rámci celé kuchyně. Hodně dobrý si myslim

neděle 31. října 2021

Střípky z nového bydlení

V novém jsme už víc jak měsíc, ale konec rekonstrukce je furt v nedohlednu. Zatím pořád hledám nějaký "rytmus bytí", ale moc mi to nejde, protože řemeslníci si u nás doma stále podávají kliky. A nějakou dobu ještě budou. Aktuálně jsme začali řešit rozpadající se balkón a repas oken a dveří, což jsou projekty, ve kterých budeme pokračovat až do léta. Netrpělivě čekáme na kuchyň, která se o pár týdnů posunula a ještě rozdělila na tři fáze místo dvou. Jinými slovy hotové není nic a ještě nějakou dobu ani nebude. V každé volné chvilce se snažím buď řešit drobné nedodělky anebo odpočívat. Na pořádné články tak pořád není prostor, ale abych vás nenapínala, vyfotila jsem dneska pár detailů. Jen tak, sobě pro radost... vám třeba taky!

Z ložnice...


neděle 17. října 2021

Rozloučení se starým bytem...

Tak si představte, že je to už měsíc, co mě po celodenním balení Jiří s dětma vysadil u rodičů - a další den večer si nás odvezl do nového. Mezi hromadu krabic, pytlů a chaosu, ale byli jsme v tom chaosu po měsících bojů na dvou frontách konečně spolu. Řeknu vám, že rekonstruovat byt s nemožnou těhotnou manželkou a mrňavým blonďatým torpédem bylo docela vyčerpávající sousto pro všechny zúčastněné. A tak mi dovolte mírně blogískový příspěvek, ve kterým budu asi plácat pátý před devátý. Ale hlavně se na tomhle blogu oficiálně rozloučím s naším prvním společným pronájmem, ve kterém jsme s manželem strávili krásných šest let. Za tu dobu jsme se stihli nejenom dobře poznat (protože při nastěhovaní jsme spolu byli jen pár měsíců), ale i vzít a dokonce si přivézt z porodnice dvě miminka. Prostě doják jaxviňa!

Takhle nějak to u nás vypadalo pár měsíců po nastěhování. Fotku tenkrát vytvořila Anička Édes a většinu jich najdete v článku zde. Málo nábytku, málo kytek a věcí obecně, obrázky stále nepověšené, parkety v původním stavu, novej koberec. Jó, změnilo se toho za ty roky hodně.


čtvrtek 30. září 2021

Mentolová kuchyně z Melbourne

Jelikož nestíhám vůbec nic, emotivní výlev k našemu stěhování bude teprve následovat. Možná. Ale spíš jo. Dneska tu mám tudíž jenom nějaké pěkné obrázky, na které jsem přišla na mých oblíbených stránkách The Design Files

Není to vyloženě celý interiér jako obvykle, ale reportáž zejména z mentolové kuchyně, kterou v tomhle melbournském domě dostala (stejně jako všechno ostatní) na starost architektka Lisa Breeze. Kuchyně mě zaujala nejenom svou svěží barvou, ale i oblými prvky, které budeme mít doma v kuchyni taky. A barva je za mě fakt skvělá! U nás v bytě máme původní skříně natřené na tyrkysovo (i když jsme zjistili, že původně byly žluté), já jsem tudíž kuchyň chtěla spíš v nějaké teplé barvě, ať to u nás není jak v ledovým království. Ale kdyby skříně nebyly, dost možná toužím po takové mentolové taky. Vypadá krásně s mramorem a připomíná mi léto a zmrzlinu a vůbec je taková hravá a má oblíbená. Jen jí prosím přede mnou neříkejte "mintová", to se mi otevírá kudla v kapci.


úterý 14. září 2021

Plán naší kuchyně - hotová telenovela

Když jsem tenhle článek konečně začala psát, úplně jsem se styděla, že jsem vám ho slíbila už v květnu. Teď, čtvrtej den od začátku psaní, jsem už k sobě trochu shovívavější. Naše kuchyň, to je totiž fakt šílená story na pokračování a přiznám se, že už jsme z ní všichni dost vyčerpaní. Myslela jsem, že touhle dobou bude kuchyň dávno hotová a my bydlet. No, tak to jsem se o pár měsíců sekla. Kuchyň totiž bude hotová nejdřív v prosinci. A my se stěhujeme za týden. Au.

Ale začnem od začátku, protože tohle je fakt dlouhý. 

Když jsme se do rekonstrukce pouštěli, z různých důvodů nebylo v plánu měnit dispozici a ani značnou část interiéru. Kdybych měla neomezený možnosti, bývala bych si přála kuchyň ve velice velkoryse pojatém obýváku s jídelnou, což by i odpovídalo standardům současného bydlení - jenže to s rozvodama stejně nešlo udělat, takže jsem tuhle myšlenku ponechala jako pouhé přání a dál ji nerozvíjela. Kuchyň měla zůstat na svém místě, korpusy měly být levné z ikei a k nim jsem chtěla dokoupit dvířka od truhlářů. Na českém trhu funguje několik firem, které vám dvířka nalakujou podle NCS nebo RAL vzorníků a navíc nabízí i spousty tvarů. Ízy pízy, tečka. Anebo ne? 

Moje kuchyňská moodboard hýr:

úterý 31. srpna 2021

House Doctor SS21 a jeden zajímavej interiér

Jakkoliv miluju dánskou značku House Doctor, poslední sezóny fotí na mě fakt děsně depresivní kolekce. Jejich produkty jsou samy o sobě stále skvělý, fotky už se mi tolik nelíbí. Ale! Tenhle interiér, kde kolekci na letošní léto fotili, ten mi přijde hodně zajímavej. Sice to nevypadá jak jaro/léto, ale listopad/únor, ale okej, proti gustu...

No divejte. Obrovskej loft s vysokýma tabulovýma oknama a odhalený cihly - to by za mě prosim šlo. A to světlo tam! Taky mě dost zaujaly ty černý posuvný panely.


úterý 10. srpna 2021

Zahrada na terase - bdím a sním

Jedna z největších výhod našeho budoucího bytu je bezesporu naprosto obří terasa. Roky byla využívaná jen sporadicky, prakticky je to tedy taková tabula rasa, kde se hodlám v budoucnu dost realizovat. A bohatě si vykompenzovat to, že nebudeme mít nikdy zahrádku. Sice k té realizaci dojde asi až za pár let, až se nám podaří zase naspořit nějaký prachy, ale snít a plánovat můžu už teď, no ne?

Plán je takový, že to bude prostě zahrada. Sice na střeše, ale jinak se vším všudy a navíc bez sekání trávníku, ha! S kytkama, zeleninou, grilem, válecím nábytkem, markýzou a snad i nějakýma stromkama či kýho šlaka.

Nějakou dobu už tudíž googlím heslo "rooftop garden" a áchám a óchám, takže se pochopitelně musím podělit o své nálezy.

1. Tahle terasa je podle mě naprosto boží, osázená je tady totiž přímo střecha. To je pro nás bohužel nerealizovatelný, ale přiblížit se tomu vyznění bych si přála velmi.

pátek 30. července 2021

Prudce elegantní pařížské bydlení

Na tento interiér jsem narazila skrz úvodní fotku dnešního článku. Hrozně mě zaujala vestavěná lavice se sametovým čalouněním v božské barvě, žlutá křesílka, krásné parkety a štukový strop. I když v podstatě můžu vyjmenovat všechno, co na obrázku je - protože je to fakt dobrý celý!

Fotku jsem našla na Pinterestu a nevedla nikam. Mě ale hrozně zajímal i zbytek interiéru, takže jsem se dala do hledání a za pár minut se zadařilo. Celý byt jsem našla na jedněch ruských stránkách, kde jsem se skrz překladač dozvěděla, že byt pochází z pera designéra Jean Charles Tomase a nachází se v Paříži nedaleko kostela St. Sulpice. Pokud jsem správně pochopila překladač, byt patří postaršímu páru, který se po životě stráveném v Lyonu rozhodl přestěhovat do Paříže. Kurnik taky bych v šedesáti chtěla mít ty prachy na totok!


středa 21. července 2021

Dánská značka Bungalow Denmark plná barev a vzorů

Na značku Bungalow Denmark jsem narazila před několika měsíci a řeknu vám, že to byla láska na první pohled. Stojí za ní designérka Minna Hildebrandt, které se podařilo organicky provázat skandinávský styl s její milovanou Indií. Mimochodem, to není u skandinávských značek výjimka - Indie hraje velikou roli například i u Madam Stoltz, ale výsledek je úúúúplně jiný. V tomto případě vznikla svěží kombinace nezaměnitelných vzorů tištěných tradičními dřevěnými deskami, ale v severské kvalitě, jemných barvách a na nečekaných typech produktů. Kromě vzorovaného textilu totiž značka produkuje i velké množství papírenských kousků - zejména úložné boxy, šperkovnice, ale i balicí papíry a podobně. 

Proč jsem se ale do značky Bungalow zamilovala já, je nasnadě - jejich žíhaní keramika je naprosto fenomenální. Jasně, tenhle typ výrazně glazované keramiky vídáme u skandinávských značek už nějaký ten pátek. Jenže většinou v zemitých barvách, v krémové, hnědé, šedé a občas modré a zelené. Ale Bungalow se toho nebojí a keramiku servíruje v růžové, tyrkysové, žluté, fialové, zelené, modré... No zkrátka duha jak vyšitá! A co vám budu vykládat, ty růžovky potřebuju všechny hned teď o-kam-ži-tě!


úterý 13. července 2021

Velká mozaika - malá kachlička?

Tak mi schválně řekněte, jak tuhle situaci nazvat. Je na obrázcích níže velká mozaika anebo zkrátka malá obkladačka? Né že by to ve výsledku nebylo to stejný, že. V každým případě se s tímto hravým rozměrem poslední dobou setkávám tak často a tolik se mi zalíbil, že jsem "větší mozaiku" zvažovala i do našeho nového "domů". Nakonec zvítězily jiné varianty, ale pořád se mi tenhle typ obkladů moc líbí a přijde mi dost inspirativní. Tak jsem dala dohromady článek a přidala do něj i pár obrázků z kategorie "menší obkladačka". V dnešní době, kdy zejména v koupelnách frčí kachle s rozměrem víka od popelnice, je to pro mě docela osvěžující změna. Co myslíte?

1. Tyrkysová s tmavou spárou a minimalistická kuchyně - to by za mě teda rozhodně šlo

úterý 29. června 2021

Kanadský byteček jako z Paříže

Tož dneska mám pro vás konečně další článek, juch! Chtěla jsem publikovat nějaký interiér, ale jako na potvoru jsem žádný, co by mě fakt inspiroval, hrozně dlouho nemohla najít. Z druhé strany máme myslím stejně všichni uvařený mozky a prázdninový mód přispívání je beztak adekvátní. A hlavně - nakonec jsem našla! Červnový interiér se schovával v hromadě fotek na tajné nástěnce "rekonstrukce" na mým Pinterestu. A je to fešák!

Tenhle nájemní byt vypadá trochu jako z Paříže, ale ve skutečnosti se nachází v kanadském Montrealu. Bydlí v něm interiérová nadšenkyně Lauren MacLean, která má mimo bytu i moc pěkný Instagram. Ten prozrazuje, že dneska už její byt vypadá o dost jinak, přiznám se ale, že mě více oslovuje tahle verze z roku 2019, jak vyšla v článku na Apartment Therapy. A hlavní důvod je pochopitelně ta oranžová sametová sedačka.

pátek 11. června 2021

Křeslo Togo od Ligne Roset - začínám šetřit

Možná za to může to množství housenek, který aktuálně potkávám v rámci čtení dětské literatury (každá knížka obsahuje alespoň jednu housenku, true story!), ale do ikonického křesla Togo z dílny designéra Michela Ducaroye jsem se aktuálně totálně zabouchla. Je cáklý, ikonický, evidentně pohodlný, děsně drahý, vtipný a prostě skvělý. Sice mi trvalo se k němu dopracovat, ale teď si představuju, jak si v něm hoví moje děti s knížkou (nebo buďme realisti, s krtkem na tabletu, že) a dojímám se.

Trocha rychlých faktů na začátek a pustíme se do obrázků. Togo je asi nejznámějším kouskem francouzské značky Ligne Roset, pro kterou ji v roce 1973 navrhl Michel Ducaroy. Vzhledem k tomu, jak často se poslední dobou střední proud interiérového designu vrací právě k 60. a 70. letům, není divu, že i tohle křeslo aktuálně zažívá něco jako znovuzrození. Togo existuje nejenom jako samostatné křeslo, ale i jako lenoška, pohovka, rohový kus a dokonce i jako mini dětská verze. Dohromady si z nich můžete poskládat celou housenčí rodinku! Mně by teda stačilo jenom to křesílko. Třeba růžový nebo modrý. Kdyby vám doma někomu překáželo, tak beru! 

1. Hrozně mě na tomhle kousku baví, v jak různorodých interiérech se s ním lze setkat. Takový solitér a přitom oslovuje celé spektrum lidí.

středa 26. května 2021

Jarňoletní kolekce dánské značky Hübsch

Tak mi zas opožděně došlo, že už jsou nějakou dobu venku jarní kolekce, a tudíž i hromady krásných letních fotek. A to už jsem prosím nad celou řadou slintala! Dneska jsem se tedy mým oblíbeným značkám podívala na zoubek trochu víc z blízka a jako vítěz, kterého jsem se rozhodla dát do článku, mi vyšel dánský Hübsch. Ten se v lookbooku paradoxně drží hlavně interiéru a fotky ven do přírody nevyhání. Jenomže - mně se prostě nejvíc trefil do noty. Progres téhle značky, jak ji sleduju už celé roky, je totiž fakt neskutečný a mně přijde, že rosteme tak nějak spolu. Spousta prvků je mi hrozně blízkých a baví mě představovat si je v našem budoucím doma, kam mi strašně dobře sedí do mého vysněného "konceptu". Fandím jejich top kvalitě, miluju jejich krásný dubový nábytek, ale baví mě i barevná hravost doplňků, které jsou jinak poměrně minimalistické. A ještě ke všemu to mají dycky tak krásně nastajlovný a nafocený, že nehraju (tzn. chci to taky takhle umět).

Ach ich! Naprosto seriózně uvažuju, že nám jednou pořídím tenhle jídelní stůl - má na délku dva metry, takže přesně moje představa. Akorát si nejsem jistá, jestli je dýha dobrý nápad, co myslíte, máte s dýhou na jídelním stole zkušenost? Moc se mi taky líbí jejich barevné skleněné nádobí.


pondělí 17. května 2021

Plánování naší koupelny

Po dětském pokojíčku jsem se rozhodla vrhnout na článek o návrhu naší budoucí koupelny. V té se totiž dějí velké věci, podomítkové baterie už jsou pod omítkou, teď v týdnu snad přijde nové okno a brzy se začne moje vize uskutečňovat. Bojim se, těšim se, každopádně radši ten článek napíšu teď, dokud ještě netuším, jestli to všecko zapadne anebo ne. Kdyby to náhodou neklaplo podle mých představ a všici si budem klepat na čelo, co to ta Anka vymyslela, asi by se mi do něj už totiž nechtělo, že.

Takže tramtadadá, naše koupelnová moodboard vypadá takto:

neděle 9. května 2021

Limewash paint - vápenná bahenní barva a jak jsem se zase jednou nadchla

Když se u nás v bytě v rámci rekonstrukce oškrabávaly stěny, zjistili jsme docela zajímavé věci. Tak například strop v obýváku byl kdysi modrý (jenom strop), dětský pokoj okrový, pokoj pro služku zelený a ložnice zemitě růžová. O modrém stropu jsem věděla, ale ta duha všude jinde mě poměrně dost překvapila. A jak jsem na ty oškrábaný stěny zírala, zjistila jsem, že se mi jejich současná podoba dost líbí. Kdybychom do nich nesekali novou elektřinu, asi bych byla bývala nějakou stěnu nechala přímo v jejím oškrábaném stavu. Se zacementovanejma cestama kabelů už to byl sice i na mě dost punk, ale nějak jsem je pořád nemohla dostat z hlavy.

Už před oškrábáním jsem se totiž tak teoreticky zasnila nad tím, že bych stěnu za postelí možná chtěla natřít nějakou jinou barvou než bílou. Myslela jsem si na takovou tu skandinávsky světle šedou, chvilku jsem dokonce koketovala i tapetama.. Jenže ta textura oškrábané zdi mi nedala spát, tak co teď? Začala jsem koukal na populární betonové stěrky. Hele dobrý, ale truhláři, kteří už si vyměřili zdi na milimetry kvůli skříním, by mě asi zabili. Pak jsem zapadla do problematiky dekorativních nátěrů, které jsou u nás ovšem většinou perleťové, se třpytkama anebo rovnou zlaté. Jo tak to ne. Ale pak to přišlo. Objevila jsem limewash, vápenný nátěr, který u nás snad ani nemá žádný speciální název, jakkoliv je úplně běžnou součástí památkové péče a nátěrů starých budov a kamene. V tom moderním interiérovém smyslu jsem ale na českém rybníčku nenašla prakticky nic. Ještěže máme ten Pinterest, žejo!

Takže co že to je ten limewash? Jedná se vlastně o ochranný, ale po přidání pigmentů i dekorativní nátěr zdí, kamene, cihel, cementu a dalších stavebních povrchů. Limewash chytá i na normálně natřené zdi nebo akrylové primery, ale v tom případě se do zdí nevpíjí a nemá už ten ochranný charakter (ze strany druhé to tolik nesaje a spotřebujete míň barvy). Barva je hodně řídká, musí se pořád míchat, má i antibakteriální vlastnosti a při troše snahy ji dokážete i vyrobit sami. Ale co je na ni nejlepší, je ta nezaměnitelně krásná struktura, která vašim zdem dodá hloubku a charakter. Asi se s rekonstrukcí dalo čekat, že se občas pro něco nadchnu, ale o limewash se mi prosím pěkně už i zdálo.

1. Já si osobně stále myslím na šedou, ale podle mě limewash sluší naprosto všem barvám, i když ty zemité jsou asi nejčastější. Když jsem ukázala manželovi pár takovýchle obrázků, klepal si na čelo, že přesně takhle vypadá naše fajnová (samozřejmě vápenná) omítka. A hele jako má pravdu, ale já chci šedou :D

zdroj

sobota 1. května 2021

Australský dům z konce 60. let (a hodně dřeva!)

Dneska jsem si po dlouhé době sedla, otevřela The Design Files - a projela všechny nový články, co jsem ještě nečetla. A jeden retro kousek vám sem hnedle musím vrznout, protože mě naprosto dostal!

Tenhle dům z roku 1969 patří interiérové designérce Amelii Hasketh, která jej s rodinou před několika lety koupila. A místo toho, aby jej strhla a postavila místo něj něco nového (jak je prý pro tyto stavby v Sydney bohužel typické), kompletně ho zrenovovala a podle mě dovedla k dokonalosti. Čím jsem starší, tím víc miluju retro dřevěné obložení, které má u sebe doma například moje babička. Jinak mám ale pocit, že narazit na něco takového (autentického) u nás, je téměř scifi. Stejně jako na interiéry inspirované 60. a 70. léty - logicky, u nás to byl hlavně panelák a papundekl, trochu něco jinýho než na západě. A možná i proto je tenhle štýl něco, co mě tolik baví - protože se to u nás zkrátka tak ňák nevidí. Nebo znáte někdo něco podobného u nás?

Naprosto nenávidím celopokojové koberce. Ale tenhle, tak ten je, na ten bych se přemluvit nechala. Takovej mecháček!

úterý 20. dubna 2021

Geometrické cementové dlaždičky - když se tradiční řemeslo potká s moderní dobou (a naší rekonstrukcí)

Na počest včerejší radostné události (totiž přišly nám dvě palety cementové dlažby cca o dva týdny dřív, než jsem je čekala), si sem s dovolením odložím jeden nadšený dlaždičkový článek. Cementovou dlažbu totiž miluju snad odjakživa, její nezaměnitelný povrch, barvy, vzory, varianty, dlouhověkost... Cementovka je zkrátka boží, fakt. Vždycky, když jdu po chodbě v brněnské fakultní nemocnici, musím si udělat megatrapnou fotku bot s podlahou #ihavethisthingwithfloors. Když jdu chodbou našeho domu, kam před dvěma rokama v rámci oprav nechali vyrobit přesný repliky původní dlažby, tetelím se blahem. V podstatě kdekoliv, kde na historickou cementovku narazím, měním se v japonskýho turistu. A měli jste vidět, jak jsem byla nešťastná, když jsem si myslela, že do našeho nového bytu cementovka neklapne.

Já mám odjakživa problém s tzv. dekory, což tady myslím všichni víte, protože to řikám furt. Jamile se něco tváří jako něco jiného (např. dřevodekor na vinylu apod.), začínám se rosit. A to se bohužel týká téměř veškeré dlažby, která není jednobarevná. Na průmyslově vyráběnou dlažbu se totiž vzory tisknout tiskárnama (často včetně patiny) a já to prostě vidim a hrozně mi to vadí. Vono na fotce je to fajn, ale v reálu se probarvenému střepu pigmentovaného lisovaného cementu prostě nic nevyrovná. Samozřejmě jsou i jiné dobré varianty, jako slinutá dlažba, terrazzo, glazovaná dlažba... ale žádná nemá tak krásné vzory.

Cementová dlažba se podle wikipedie poprvé objevila ve Španělsku v 50. letech 19. století a největší boom zažívala až do poloviny 20. století, kdy ji začaly vytlačovat nové technologie. Do té doby ovšem představovala cementovka revoluční způsob výroby, který byl levnější a dostupnější než klasické vypalované kachle. Cementovka se sice doteď dělá ručně pomocí kovových matric, ale nevypaluje se, pouze lisuje.

Od první chvíle, kdy jsme rekonstrukci začali plánovat, jsem věděla, že cementovku bych opravdu hodně chtěla. Náš byt je v domě ze třicátých let a cementovku má, ale nikoliv tu secesní s bohatými ornamenty, ale jednobarevnou. Já měla k nám do bytu jasnou představu něčeho geometrického, co bude navazovat na 30. léta, ale přitom bude aktuální i dnes. Cementovku dneska vyrábí docela dost firem, které navíc vymýšlí opravdu krásné kolekce ve spolupráci s předními designéry. A právě tahle dlažba mě inspirovala nejvíc, tak jsem se ji rozhodla napasovat do článku.

1. Pokud se nemýlím, tahle božská hexagonální cementovka pochází z kolekce studia
Claesson Koivisto Rune pro švédskou značku Marrakech Design. Produkty téhle značky budou v článku opravdu v hojném zastoupení, protože jejich motivy jsou jednoznačně neznámější a speciálně jejich vzor "dandelion" kopíruje kde kdo. Tenhle vzor níže mají v několika barvách a dá se vyskládat různými způsoby - mně se nejvíc líbí tenhle neuspořádaný mix. A taky ten závěs teda.

neděle 11. dubna 2021

Plánování dětského pokojíčku & nová postýlka

Tak jo, přátelé, dneškem zahajuji na blogu novou etapu! O tom, že se budeme stěhovat, jsem se už párkrát mírně nenápadně zmínila. Jelikož se ale v úterý rozběhla opravdická rekonstrukce našeho nového bytu, není již cesty zpět a je třeba začít pořádně plánovat i to, co by člověk normálně řešil až za pochodu. "Za pochodu" si tentokrát z hned několika důvodů nemůžu dovolit, k čemuž vám něco povím zase někdy jindy. Faktem ovšem zůstává, že jsem se ve svých 32 letech pro mě dost překvapivě dostala k vlastnímu bydlení a možnosti zrekonstruovat byt přesně podle svých představ! Dlouho jsem tomu nemohla uvěřit a upřímně jsem s něčím takovým ještě hodně let vůbec nepočítala, protože v Brně to s bydlením fakt není jen tak. No ale k věci. Pokud vás to bude bavit a zajímat, ráda bych dneska začala novou sérku návrhů našeho budoucího bydla, a to sice tím nejjednodušším - dětským pokojíčkem pro naši mrňavou opičku, která právě místo spinkání dělá čurbes jak půlka školky.

Finální moodboard vypadá takto a kromě lustru jsou všechny věci víceméně na tuti:


čtvrtek 1. dubna 2021

Velikonoční inspirace 2021

Přiznám se, že se mi řadu let stávalo, že jsem žádnou velikonoční výzdobu vůbec neměla. Většinou jsem si totiž fakt, že budou Velikonoce, uvědomila zhruba někdy na Velký pátek a stihla už tak akorát něco upéct. Vajíčka zdobit není moc pro koho a s kým (zatím) a nějaké věnce a aranžmá se mi až do loňského roku nikdy nepodařilo stihnout. A pak jsem z toho vždycky měla takovej blbej pocit, jakože já, co mám v logu DIY, ani nemám výzdobu. Takže jsem to začala řešit tak, že venku našmikám jakýkoliv šáší co někde potkám a už asi třetí rok na něj věším pořád ta stejná vajíčka. To celý strčím do vázy a nazdar. Vloni mi k tomu přibylo ještě hnízdečko, které jsem taky akorát vyndala z krabice a položila na stojánek. A víte co? Vono mi to úplně stačí. Na novou výzdobu a nový nápady každej rok prostě nemám kapacitu a méněcenně se kvůli tomu cítit nehodlám :D

Pokud to někdo cítíte podobně, tak tenhle článek je prosim pěkně hlavně pro vás. A samozřejmě i pro kohokoliv, kdo by se chtěl čímkoliv reálně inspirovat a něco vytvořit, to je jasný! Ale myšlenka tohoto článku je zkrátka pokochejme se, inspirujme se, ale no stress. Takže tak.


1. Projekty s lisovanýma kytičkama se poslední dobou množí asi pučením (už jsem viděla nejrůznější obrázky, dekorace a doplňky z pryskyřice, svíčky v miskách, svíčky klasické...), byla tedy jen otázka času, kdy někoho napadne nalepit je i na vajíčko. Vypadá to moc pěkně, akorát si ty kytky musíte spíš koupit, protože co teď kvete tak rychle fakt nevylisujete.

čtvrtek 25. března 2021

Březnový byt z německého Kasselu

Když jsem v týdnu hledala inspiraci na již ukončeném, ale stále ještě dostupném projektu Design Sponge, padl mi do oka velice povědomý interiér. Řikám si - moment, tohle já odněkud znám! A taky že jo. Paní, která v tomhle krásném bytě v Německu bydlí, totiž sleduju na Instagramu pod jménem @wunderblumen, což vám rovněž doporučuju, protože je to jeden z mých nejoblíbenějších účtů. Díky tomu jsem i hned věděla, že od dob reportáže už má doma novou kuchyň, respektive dvířka od značky Reform Copenhagen - a tento článek jsem tak rovnou i doplnila o aktuální fotku.

Celý interiér je velice něžný a pastelový, ale tak nějak nepřeslazeně a vkusně. Miluju hlavně modré tapety v obýváku a přemítám, jestli by mi v novém bytě prošla růžová kuchyň. Jakože tipuju, že neprošla, hehe

neděle 14. března 2021

Marocké kachličky zellige v barvách duhy

Sáhodlouhá story o cementových kachlích, jejíž štřípek jste možná zaznamenali v rámci vybírání vzorků na IG, stále ještě není u konce - a vyprávět vám ji proto budu až jindy. Z toho stejného soudku je ale téma obkladových kachliček zellige (nebo taky zellīj, zillīj nebo zelige), které se k cementové dlažbě velmi často používají jako komplementární obklad. Zellige vychází z arabského slova zalaja, které znamená klouzat - a velice přímočaře tím odkazuje k jejich hladkému a lesklému povrchu. Pokud máte pocit, že vám tyhle kachle i slovo něco připomínají, ale v Maroku jste nikdy nebyli, možná znáte jiný derivát tohoto slova, a to sice portugalské azulejo. Jo, je to v podstatě furt to samý!

Zellige kachličky jsou nedílnou součástí islámského umění a marocké, respektive maorské architektury. Doteď můžete v Maroku i jinde potkat celé paláce, fontány, bazénky i podlahy vyvedené mozaikami z těchto kachlí. Z toho vychází i docela široká škála tvarů, ve kterých se dnes tyhle kachle prodávají i komerčně. Kromě klasického čtverce a obdélníku tak potkáte i tvar rybí šupiny, kosočtverce, trojúhelníky, pětiúhelníky a další tvary, které ani nedokážu pojmenovat.

Pro komerční užití v dnešní době existuje i bezpočet levnějších a průmyslově vyráběných verzí zellige a přiznám se, že touto cestou do naší budoucí koupelny půjdeme i my. I ty opravdické se ale dají stále sehnat, jenom nepočítejte s cenou kachle z Horbachu, žejo. Kromě vysoké ceny ale počítejte i s autentickou patinou, která je podle mě naprosto nádherná, ale nehodí se všude. Což je zrovna i náš případ, naštěstí pro náš rozpočet.

V tomhle výběru jsem se snažila najít samé opravdické zellige, ale je mezi nimi minimálně jedna výjimka. Schválně můžete tipovat, která!

1. V současných interiérech můžete zellige nebo jejich deriváty potkat všude po světě zejména v koupelnách a kuchyních. Ačkoliv se vyrábí snad ve všech myslitelných barvách, začnem bílou, která je podle mě prostě boží. Slint!

neděle 7. března 2021

Organizace mojí pracovny & boxy z ČistéDřevo.cz + odkaz na můj nejobsáhlejší rozhovor ever

U nás doma je poměrně hodně věcí, což se s příchodem naší dcery pochopitelně ještě umocnilo. Na začátku se mi ale podařilo nastavit ve věcech vcelku funkční systém, tzn. každý krám má u nás doma svoje určené místo. Úklid tak kupodivu vždycky trvá akorát pár minut a většinou stačí poklidit jenom hračky, případně odložené roznošené oblečení a pár papírů. Jiné věci se u nás doma díkybohu nijak zvlášť nekupí. S jednou výjimkou. Velikou výjimkou. Strašlivě hrůzostrašně katastroficky odpudivou výjimkou jménem můj pracovní stůl. Ale protože jsem srab a chci mít pěknou homepage, jako první fotku dávám sneak peek "po":


neděle 21. února 2021

Pařížský byt na únor

Přes tuhle úvodní fotku s ultrazajímavou a barevnou "obývakovou stěnou" jsem se z Pinterestu proklikala až na stránky pařížského architektonického a interiérového studia Boclaud Architecture. A na tenhle byt z Montmartru, který mi zabrnkal hned na několik strunek! Dost mě zaujaly zejména barvy, které jsou prudce elegantní a přechází s teplých zemitých tónů až po vyloženě studeně chladné. Přesto to na 60m2 krásně funguje a musím říct, že myšlenka terracotta barvy v kombinaci se dřevem a černou mě v interiéru poměrně dost nadchla.

neděle 14. února 2021

Židle Wishbone CH24 - ikona dánského designu

To jsem se při chystání dnešního článku zase poučila. Víte, co je to wishbone? To je prosím vidlicovitá kostička, kterou mají ptáci mezi krkem a hrudníkem. A pokud jste stejně jako jsem byla já zmatení, co v tom slově v angličtině dělá "wish" - tak to prý vychází z obyčeje, že když při porcování nějakýho upečenýho ptáka dva hodovníci kostičku společně rozlomí, tak ten s delším kouskem si může něco přát. Aha! A přesně podle této kostičky se jmenuje Wishbone Chair (někdy taky označená jako CH24 anebo "Y"), ikonická židle dánského designéra Hanse Wegnera z roku 1949. Židle se šňůrovým výpletem a opěrkou z ohýbaného dřeva se od toho roku vyrábí v mnoha barvách a mám pocit, že poslední dobou na ni narážím úplně všude. Což mi teda nijak nevadí, protože je fakt božská. Máte taky ten pocit?

Na wikipedii jsem se dozvěděla, že úplně nejvíc tuhle židli milujou v Japonsku, kde se jich za rok prodá celá hromada. A údajně mají o téhle židli i celou knihu! To zní jako opravdická vášeň. (Pravda je, že Wenger tuhle židli vytvořil v rámci série tzv. čínských židlí, které byly inspirovány opravdickým historickými židlemi z Číny, ale to už vás pro víc info odkážu na wiki nebo do knihovny.)

Ale pojďme k věci. Logicky na mě při hledání inspirace tahle židle nejvíc vyskakovala ve skandinávských interiérech, kam sedí věru náramně. Já se ji ale snažila najít i v trochu jiných kontextech, tak můžete zhodnotit, nakolik jsem byla úspěšná.

1. 

neděle 7. února 2021

Příběh naší staronová diskokoule

Po ptákovině jménem diskokoule jsem toužila od doby, kdy mě v jednom videu na Youtube naprosto uchvátila hromada prasátek, které tahle věc vrhá na slunečním světle. Blížil se tenkrát podzim a já si říkala, že taková diskokoule by mohla být ideálním nástrojem na boj proti tmě a blbé náladě. Takže někdy v září jsem si sedla doma na gauč, hluboce se zamyslela, jestli jsem normální - a dospěla k závěru, že snad ne a že si koupím diskokouli. A tak se i stalo.

Jenže pak přišla tma a podzimní únava (sem to prostě nestihla), takže koule ležela v nevybalené a dokonce ani neotevřené krabici pod oknem snad několik měsíců. Jo, bylo to se mnou fakt špatný.


čtvrtek 4. února 2021

Rozhovor s Ankou na Westwing

Od doby, kdy jsem naposledy dávala někomu rozhovor, už uplynulo hodně vody. Upřímně řečeno tolik, že už si ani nepamatuju, kdy a pro koho to bylo. Když mě proto o rozhovor poprosili z Westwingnow.cz, pro změnu jsem se rozhodla nabídku zase jednou přijmout. A jelikož jsem doma na mateřské patřičně izolovaná od okolního světa a nemám si moc s kým povídat, svoje odpovědi jsem rozvedla do patřičně květnatých souvětí. Takže pokud byste si chtěli poslechnout/zopáknout nějaké info o tom, kdo tenhle blog vlastně píše, máte právě teď eňoňůňo jedinečnou možnost uvařit si třeba čaj nebo kafe a mrknout ZDE. Jestli chce ještě někdo nějakej rozhovor, sem s nim, chci si vykládat 


Tož pěkný den vinšuju a nový článek dáme v neděli, jo?


post signature

neděle 24. ledna 2021

Bouclé - retro kudrnatá křesílka jako trend roku 2021

Bouclé křesílka a pohovky zejména v krémových tónech a oblých futuristických tvarech se začaly objevovat už vloni. Lze ale očekávat, že letos o tomhle navrátivším se retro trendu uslyšíme ještě o dost víc! Co myslíte?

Co je to vlastně to bouclé, česky někdy buklé? Slovo pochází z francouzštiny a znamená v podstatě "kudrnaté". V tomto kontextu se jedná o látku (nejen potahovou), která má takovou ňuňu plyšovou texturu plnou smyček a kudrlinek. Buklé ale může být i na oblečení, na přehozech, polštářcích anebo kobercích.

Když jsem pátrala po historii bouclé křesílek, jako první bylo asi tzv. Womb chair designérEero Saarinena z roku 1946. V dnešní době se ale navrací spíše to sedmdesátkové pojetí naducaných oblých křesílek v krémových tónech, ze kterých je neznámější patrně Pacha chair designéra Pierre Paulina z roku 1975, které se prodává dodnes. V dnešní době ale máme možnost se kromě stále vyráběných originálů inspirovat i novými reinterpretacemi v levnějších cenových relacích a dokonce jsem narazila i na pár DIY verzí. Tak pome na to!

1. Jednou ze značek, která bez obalu rovnou navazuje na sedmdesátky, jsou dánští ferm LIVING. Jak jejich tvorbu intenzivně sleduju cca posledních 6 let, vůbec mě to od nich nepřekvapilo, sedne jim to do konceptu jak zadek na hrnec. Rozhodně jsou to ale kousky, na které si člověk musí tak nějak vizuálně zvyknout. Od hranatých pohovek z ikei, na které jsme všichni zvyklí, je tohle fakt hoodně daleko.

čtvrtek 14. ledna 2021

Návod: DIY drahokamové mýdlo

Loňské Vánoce jsem se opět snažila hodně dárků vyrobit. Jiří dostal dvě nová trička (jejichž utajení teda bylo hodně velká výzva vzhledem k tomu, že je furt doma), udělala jsem fakt vynikající slaný karamel z kila cukru (a měla jsem udělat ze dvou, protože se nedostalo na všechny)... a pak jsem se rozhodla vyrobit mýdla. Při brouzdání po youtube jsem se totiž dozvěděla něco, co mi do té chvíle zcela unikalo. A to sice fakt, že se dá koupit už namíchaná licí mýdlová hmota, kterou vy akorát ovoníte, obarvíte a dáte jí tvar. Já žila v domnění, že kdo chce vyrábět mejdlo, musí si pořídit louh a plynovou masku a bůhvíco ještě, do čehož se mi pochopitelně nikdy nechtělo. Představa, že to pokazím a příbuzenstvu rozdávám žíravinu, mě teda úplně nefascinovala. Objevení existence hotových licích hmot ve mně ale zažehlo nadšení!

No a takto to dopadlo. Takže jestli vás zajímá, jak na to, čtěte dále!

neděle 10. ledna 2021

Lednový byt z Kyjeva

Na Pinterestu jsem aktuálně zapadla do minimalistického, ale zároveň hoodně barevného designu. Při té příležitost jsem narazila na kuchyň tohoto ukrajinského bytu, který pro klienty navrhla a zrealizovala designérka Tatiana Saulyak. A okamžitě jsem si pěkně slintla. Když jsem pak viděla i koupelnu, hned mi bylo jasný, že tenhle kyjevský byt rozhodně musí na blog!

Celý byt propojuje modrá, růžová a oranžová barva, to vše v kombinaci se dřevem a černobílými prvky. A funguje to fakt báječně! Jsem hlavně úplně rozpuštěná z té modré skříňky se slotama na víno. Taky mě v poslední době baví větší velikost mozaiky, klidně ještě o chlup větší, jak tady. Zkrátka něco mezi mozaikou a klasickou kachličkou.

pátek 1. ledna 2021

PF2021


Milí, na nějaké nosné bilancování mám moc plnej pupek, tak vám aspoň přeju krásný, šťastný a kreativní rok 2021! Hlavně ať jsme všichni zdraví a všechny výzvy nového roku dáváme levou zadní.

Já už teď můžu říct, že jakkoliv byla dvacítka náročná, dvacetjednička bude minimálně pro nás asi ještě trochu náročnější. Čekají nás veliké projekty, na které se těším, ale zároveň z nich mám respekt hraničící s troškou hrůzy. Ale doufám, že se všechno podaří a alespoň něco si najde cestu i sem na blog!

No a v poslední řadě nemůžu nezmínit, že dnešní den slaví blog pro mě naprosto neuvěřitelných osm let. Díky, že jste tu se mnou i v dnešní době, kdy mají blogy období své slávy dávno za sebou. Přiznám se, že mně toto médiu vyhovuje mnohem víc, než v současnosti tolik oblíbený Instagram, proto se ho budu držet zuby nehty co to jen půjde. Psaní mi šlo vždycky líp jak focení, ve kterém se sice zlepšuju, ale vocaď pocaď, žejo. A snažit se o stupidní fórky na mobilní klávesnici teda fakt nehrozí. Takže díky!

Čau mňau

post signature