čtvrtek 30. listopadu 2017

Adventní interiér z Dánska

Máme tu čtvrtek, venku je tma a mokro a všichni jsme unavení a těšíme se na víkend. Co vám budu namlouvat - na složitými elaboráty nemám energii a ani nevěřím tomu, že by měl teď někdo sílu je číst. Takže dneska jenom krátce, protože je poslední listopad a zítra začíná oficiální těšení se na Vánoce! (To "oficiální" usuzuji dle existence adventních kalendářů, který zítra začíná žhavit kde kdo, včetně mě)

Po dlouhé době jsem navštívila dánský web femina.dk, kde dle mého očekávání čekalo hned několik článků s vánočně vyzdobenými skandinávskými interiéry. Tento mě oslovil nejvíc a nejvíc se přiblížil mé představě adventně vyzdobeného bytu. I když věnec a hvězdu v okně už máme, stejně by to ještě něco chtělo...

Dost třeba přemýšlím nad tím, jak bude vypadat naše letošní vánoční tabule. Poprvé v životě totiž nebudu štědrovečerní večeři konzumovat u rodičů, z čehož jsem trochu nervózní... Snad to spraví šišky.


neděle 26. listopadu 2017

DIY adventní věnec, kterej letos stíhám!

Protože jsem lůzr, adventní výzdobu vytvářím každý rok nejdřív na druhou adventní neděli. Letos se ale stal zázrak a já mám doma věnec dokonce už týden předem! Není to ale pochopitelně jen tak. V pátek jsem se v Brně zúčastnila hrozně prima přátelského workshopu na výrobu adventních věnců, který pořádala šikovná květinářka Dominika, alias Za kapradím. Konečně jsem se naučila, jak se ty věnce správně dělaj - a to vše za přítomnosti svařáku, báboviček a dokonce i polívky z červené čočky. To chceš!

Dopadlo to takto:


pondělí 13. listopadu 2017

10 x čtecí okno pro každého knihomola

Vždycky jsem toužila po velikém okně s širokým parapetem, kde bych měla spousty polštářků, deku a knížky. Ačkoliv už vůbec nezvládám číst tolik, kolik by se mi líbilo, ta představa mě zatím furt neopustila. Momentálně to mám se čtením tak, že otevřu knihu v deset večer, dvě stránky šilhám na ty prťavý písmenka a následně si všimnu, že tu stejnou větu čtu už potřetí. Kromě obecné únavy to bude i tím, že si doma čtu obvykle v posteli...kde prostě do deseti minut usínám. S přibývajícím věkem mám taky zásadní problém s klasikou - po přečtení Na západní frontě klid se mi opakovaně zdálo o utrhanejch končetinách a po Modlitbě pro Kateřinu Horovitzovou zase o cestách vlakem do neznáma. Psycho. Obojí jsem četla někdy krátce po dvacítce a od té doby se obdobným žánrům snažím v zájmu zachování svého duševního zdraví vyhnout.

Takže ačkoliv se mi trochu smrsklo pole působnosti, "čtecí okénko" by se mi kór teď v tom pošmourném počasí líbilo velice. Uvařila bych si kakajo, navlíkla flanelový pyžamo...a dala bych si klidně nějakou fantasy blbinku.

1. Slint.

zdroj

úterý 7. listopadu 2017

Něco jako podzimní "haul"

Blogerský hauly mě vždycky dost fascinovaly, konkrétně teda ty zahraniční. A nemyslím to zrovna v pozitivním slova smyslu. Nechci se vůči někomu vymezovat, ale nakoupit si dvě kabely hader z Primarku a následně o tom dvacet minut kvákat na youtube mi přijde kapánek úchylný (i když jsem teda podobné produkce nikdy nevydržela dýl jak tři svetry, tak třeba mi uniká nějaká zásadní pointa). Je jasný, že když mi bylo nějakých osmnáct, hromada krásných hadříků pro mě byla taky strašlivě důležitá - tehdy jsem ale nakupovala hlavně v sekáčích a neměla jsem problém sáhnou po nějakým prehistorickým hadru, co jsem našla v pytli na chalupě.

Dneska už pro změnu nemám čas tolik obíhat sekáče, za to si občas můžu dovolit něco "nákladnějšího". V takovým případě dbám na kvalitu, aby to vydrželo - a ideálně aby to ušil někdo v Evropě a úplně nejlíp přímo v České republice. 

Je teda jasný, že na nákupy oblečků mě moc neužije - nejraději bych za celej den nevylezla z pyžama. Na co mě ovšem užije hodně je nakupování nejrůznějších doplňků a návštěvy bazošů. Chorobou pracovně zvanou "kramaření" jsem se infikovala již v útlém věku a obávám se, že v současnosti už se to nedá léčit. Snad se nebudete moc smát když řeknu, že i tak se snažím nepořizovat nic zbytečnýho, co opravdu k ničemu neupotřebím.

Po košatém úvodu asi tušíte, že vám chci ukázat nějaký svoje majetky. Protože radost z věcí níže je poměrně veliká (snad by mi to Maria Kondo schválila - i když tuším, že spíš asi né), pocítila jsem potřebu pochlubit se úlovkama, kterýma jsem si tzv. "udělala radost" v uplynulých pár měsících. Vánoce se blíží a třeba se vám moje nové akvizice budou hodit jako tipy na dárky. Hodně věcí níže jsem já sama dostala jako dárek - a když teď na to tak koukám, jsem z toho až celá dojmutá, jaký úžasný dárečky já dostávám.