úterý 30. června 2015

Jak povlíkaj v Austrálii akka kdyby se tam neletělo tak dlouho, tak se stěhuju

Jelikož se interiérovýmu designu věnuju už nějakej ten pátek a troufám si tvrdit, že se i docela orientuju, už se mi moc často nestává, že by mě něco fakt hodně překvapilo. Nicméně tudle jsem během zcela nahodilého googlení objevila něco, z čehož jsem málem chytla takový drobný hysteráček, a okamžitě zatoužila po výletě do Austrálie. Na nákup ložního prádla. A pociťuju to stále a je to až nepříjemný. Jako pardon, ale tohle prostě jako....éééééé

1. Pomoc. Nejsem schopná slovy vyjádřit, jak strašně, STRAŠNĚ NUTNĚ potřebuju jakýkoliv z povlečení v tomhle článku.


Tohle mučeníčko mi připravila australská stránka www.adairs.com.au/ a já jim za to teda pěkně děkuju. Fakt dík jako!

sobota 27. června 2015

Jak bydlím numero uno - věšák a knihovna

Ani se mi nechce věřit, že to bylo už v prosinci, co jsem na blog dávala článek o otevřených skříních a chystala se začít pracovat na zabydlování svého prvního podnájmu. Moje obydlí sice pořád není úplně hotové, nicméně už začíná vypadat vcelku k světu, takže dneska konečně nastal ten den, kdy vám z něj něco malilinko ukážu. Protože vlastním poměrně slušnou sbírku koktejlek, které ovšem běžně nenosím, místo skříně jsem si chtěla pořídit obyčejný věšák, kde bych si tu svou sbírečku mohla vystavit. Ačkoliv jsem byla varována před tím, že to v reálu zas tak dobře nevypadá, že se z toho hrozně práší apod., po půl roce testování musím říct, že věšák je boží. Na svoje barevný lodičky a šatičky se dívám velice zálibně (protože jinak chodím většinou celá v černým, ideálně ještě s kapucí přes hlavu) a co se týče prachu, tak ten generuje nejvíc moje zimní flanelový pyžamo. To šlo v zimě poměrně snadno identifikovat díky tomu, že všechen prach byl modrej.

Mňo, tak se do teho pustíme.


středa 17. června 2015

Střídmě hravý byt na červen

Dnešní kodaňský byt je přesně tím místem, kam bych šla z fleku okamžitě teď hned bydlet. Už na první pohled je myslím dost jasný, že tu bydlí kreativní duše. Grafická designérka a ilustrátorka v jednom Marie Willumsen vytváří prima osobité plakáty a určitě stojí za to mrknout na její stránky mariewillumsen.dk.

Já mám prostě hrozně ráda kombinaci neutrálního podkladu a barevných akcentů na doplňcích a obrázcích na zdi. Když je těch obrázků spíš víc než míň, chrochtám blahem. Takže chro!

neděle 14. června 2015

Jak dostat Maroko do Brna

...nebo vlastně i kamkoliv jinam. Maroko je jedna z mých top vysněných destinací. Sice to nevypadá, že bych se tam v horizontu příštích několika let podívala, ale tak aspoň jsem si pořídila jeden origo kožený puf, na kterém mám momentálně nohy a je to dost príma. K tomu slazený mátový čaj, vedro k padnutí a máme to skoro komplet, hehe.

No a puf, to je taky můj tip č. 1. Je praktický, krásný a navíc se dá u nás poměrně pohodlně sehnat. Mně slouží jako podložka pod nohy, je ale bezva i jako extra místo k sezení v případě nějaké návštěvy.

1.

zdroj

úterý 9. června 2015

Můj sen o chatě u moře

Tak dneska z trochu jiného soudku. Léto je tu, interiérů máme po zimě všichni plný zuby a táhne nás to ven, neníližpravda. Mě teda aspoň rozhodně. Musím říct, že tak silnou touhu po horách a moři ( a je úplně jedno jestli severním či jižním) jsem nepociťovala už léta. Určitě je to spojené i s tím, že přesně před rokem jsem dokončila školu a od té doby jsem se prakticky nezastavila. Ačkoliv jsem vlastně hrozně spokojená, samostatná a výdělečně relativně činná, přeci jen si nejsem jistá, jestli si na zaměstnanecký život od do mezi čtyřmi stěnami někdy úplně zvyknu, ať mě moje práce baví jak chce.

Už od doby, kdy jsem vloni v zimě začala psát diplomku, se můj mozek prakticky nezastavil. A řeknu vám, že už to začínám sakra cítit ( taky to ovšem bude předchozími léty v offmodu, hehe). Ono z fyzické únavy se zkrátka vyspíte, z té psychické ani tak ne. Že už místy tak trochu nemůžu, jste si možná všimli i vy, pokud sem chodíte pravidelně. Jo, přiznávám, trochu mi došla pára, příspěvků je míň, ale zas sem nebudu na sílu cpát nějakej chrchel jenom proto, aby tu něco viselo, sorry. I obsah se možná trochu proměnil, ale to je zas logicky daný tím, v jakým prostředí se momentálně pohybuju, a že domů chodím skoro každý den nejdřív v osm večer.

No to sem se zas dostala někam, kam jsem nechtěla - co tím chtěl básník říct je to, že bych prostě děsně chtěla k moři, ale mám letos podle všeho smůlu. Tak jsem se aspoň zasnila u obrázků letních přímořských chat všude možně, ale spíše severně, na který budu myslet, až budu dneska usínat. A třeba mi to trochu pomože a třeba se i vy se mnou na chvilu zasníte.

1.
zdroj

sobota 6. června 2015

Rozjímání nad fototapetou vol. 2.

Jestli jste zaznamenali červnové číslo Elle Decoration, zaznamenali jste taky určitě tu naprosto skvostnou tapetu na titulce. Okamžitě jsem ji začala googlit, až jsem se dostala na stránky švédské značky Rebel Walls, kde jsem si jen potvrdila, že nutně potřebuju asi tisíc eur, abych si mohla ideálně celou zeď vytapetovat tímdle:

1. Tuhle mají hned v několika barvách, tahle je podle mě nejkrásnější, ale modrotiskovou bych brala taky.

úterý 2. června 2015

Na výletě v La Bohéme Café

Minulý víkend jsem se z jistých důvodů ocitla v Praze. Většinou chodím na osvědčená místa, tentokrát jsem ale měla na plánu mrknout i někam, kde jsme ještě nebyla. A protože mě hrozně namlsaly fotky blogerského sletu z La Bohéme Café, musela jsem tam zajít taky. Vinohrady jsou moje oblíbená destinace, takže nebylo co řešit! A rozhodně jsem nelitovala, protože tahle kavárna je prostě něco. Seděla jsem pod větví, srkala kokosové ledové kafe a čuměla jak puk, co se to v té české kotlině začalo objevovat.