úterý 31. března 2020

Interiér: tyrkysové mámení z Kodaně

S reálnýma návštěvama máme momentálně všici utrum, tak se se mnou pojďte pokochat alespoň na návštěvě virtuální. Tento byt v kodaňské čtvrti Hellerup prošel před pár lety kompletní rekonstrukcí a je myslím vcelku jasné, jakou barvu má paní domu nejraději. Paní Signe bloguje o zahradničení a chová na chatě kuřata, o rostlinstvo a vintage prvky tu tudíž taktéž není nouze. No a vzhledem k tomu, že já jsem na tyrkysovou, kytky i vintage věci dost ujetá, bylo mi hned jasný, že tenhle interiér vám musím ukázat. Našla jsem ho na dánských stránkách Bo Bedre, ale vůbec ničemu tam nerozumím, což mě mírně znervózňuje. Že bych se začala učit dánsky? Ještěže člověk nemusí překládat obrázky.

Tyrkysový dvířka v kuchyni jsou podle mého soudu zcela famózní. Ale na téhle fotce mě ze všeho nejvíc bere ta police v okně. Ta se mi líbí tolik, že kdybychom měli okenní tabule v rovině (což bohužel nemáme), už si ji píšu na seznam. Tolik extra místa na kytky!!! Že by přece jenom, kdybych jí zarovnala k těm vyšším oknům?


čtvrtek 26. března 2020

Betonová svíčka - předplatné Cosy Craft Clubu III.

Tak jsem tady zas, fantomas. Respektive - dneska mám pro vás další díl z mé CCC série, která se právě ocitá v půlce!

Na březnový projekt - betonovací balíček od Concrete Kits - jsem se těšila s tím, že to bude protentokrát taková oddechová pohodička. No, byla by, ale zas to teda úplně nevyšlo. Nečekaně. Žádný učený z nebe nespadl a ačkoliv se považuju za poměrně zručnou osobu, jen málokdy se mi něco podaří podle mých představ hned napoprvé. Spousta věcí člověku bez zkušenosti prostě nedojde, což je ale zároveň to, co mě na těchto projektech tolik baví. Mám totiž fakt pocit, že se učím něco nového, né že jenom něco jen tak zkouším.

A musím říct, že ačkoliv moje březnové výrobky mají k dokonalosti daleko, na první pokus jsem s nima poměrně dost spoko.


úterý 17. března 2020

Amarettové semifreddo s teplou čokoládou - moje nová láska

Jsem šokována. Právě jsem zjistila, že poslední recept jsem na blog dávala před třema rokama. Coo??  Možná to bude tím, že inovativní recepty u nás doma vaří hlavně manžel, kterej navíc není na sladký. Když to teda není štrůdl. Ale stejně! Nebo je to možná tím, že mě dlouho nic tak nenadchlo, jako tenkrát banana bread - ten "můj" recept už mimochodem pečou všichni okolo. Kvůli němu jsem si dokonce koupila i spešl formu! Která by se hodila i na recept dnešní, ale já si to zase chtěla udělat po svým, že.

Absolutně NECHÁPU, jak je to možný, že jsem tuhle geniální věc jménem semifreddo, čili vlastně "napůl zmrzlý", letos na horách ochutnala poprvé v životě. Asi jsem si dycky myslela, že je to nějaký kafe, ale ani to mě neomlouvá. Já, takovej všesežral! A kór v Itálii! I tentokrát jsem chtěla panna cottu. Jenže nebyla. A servírka doporučila. A Anka se rozpustila a hned doporučovala dál, takže jsme pak celá rodina u jednoho stolu jedli semifreddo, jak kdyby nic jinýho neměli. A já hned věděla, že to budu muset doma co nejdřív zreplikovat. No a o víkendu jsme měli rodinný oběd a moje chvíle nastala. Den předem teda, nějakou dobu to totiž polomrzne.

Semifreddo je něco jako zmrzlina, ale zmrzlina to není jasný pane. Strukturou je semifreddo mnohem jemnější, ne tak tuhé a ani tak ledové. Ve zkratce - je boží. Pokud jste si někdy lámali hlavu nad tím, jak udělat zmrzlinu bez zmrzlinovače, abyste z ní neměli nepoživatelnou krychli ledu - tak tady máte odpověď. Semifreddo si můžete udělat v podstatě jakýkoliv - ovocný, oříškový, čokoládový... Já se snažila co nejvíc přiblížit tomu, co jsem ochutnala - a to bylo amarettové semifreddo v teplé čokoládě. A tady je recept. Protože to fakt stojí za to.


čtvrtek 12. března 2020

5 tipů a hacků z naší domácnosti

Tento článek mi trval tak dlouho, že se to až stydím přiznat. Povzbuzená prosincovou krasojízdou jsem v lednu chtěla nafotit vlastní fotky s reálnejma hackama od nás doma, což se ale vzhledem k různorodosti jednotlivých bodů krapítek protáhlo. Teď na to tak čumím a říkám si, že by to chtělo celý přefotit, ale to by se pochopitelně už nikdy nestalo, že. Konečně ale přináším odpověď na otázku, kde sehnat hnědý skleněný dávkovače, hurá! (Jestli si to IG storýčko teda ještě někdo vůbec pamatujete.)

Tož jdeme na to! Dneska mám pro vás pět jednoduchých tipů, jak se vypořádat s několika situacemi v domácnosti, které všichni až moc dobře známe a které mají silný potenciál lézt vám na nervy. 

1. Skleněné dávkovače, nádobky a štítkovačka zvládnou s kuchyní a špajzkou divy. Strašně dlouho mě rozčilovala opatlaná plastová lahev od saponátu a mýdla u dřezu v kuchyni. I když byl saponát eko, byl prostě a jednoduše hnusnej. Mýdlo taky. Začal tedy překvapivě komplikovaný lov skleněných lékovek s černým dávkovačem, který jsem dlouho nebyla schopná nikde najít. Respektive - věděla jsem, že jdou sehnat na Amazonu, ale jednak za nekřesťanskej peníz a jednak je mi Amazon tak trochu proti srsti. Protože se ale považuju za pokročilého googlera, nevzdávala jsem to. A nakonec se zadařilo!


neděle 1. března 2020

Tkací souprava - předplatné Cosy Craft Clubu II.

Vážení přátelé, sice o fous, ale druhý projekt z mého předplatného DIY balíčků od Cosy Craft Clubu jsem v únoru nestihla. Ani ten den navíc mě nezachránil! A výjimečně si nemusím sypat popel na hlavu za extenzivní prokrastinaci, naopak. Se svou překrásnou tkací soupravou jsem strávila mnoho únorových večerů. Akorát mě dohnala má nadutost (nebo nadšení, záleží, jakou optikou se na to díváte), kdy jsem se po hlavě vrhla do imaginárního levelu 3, ačkoliv jsem měla začít hezky jedničkou. Výsledný produkt na fotce níže je projekt s pořadovým číslem 2., který jsem komplet utkala během včerejška. Jedničku vám ale ukážu taky a rovnou přihodím i všechny chyby, kvůli kterým bude následně bez milosti zrecyklována.

Vždy koncem měsíce dává Cosy Craft Club předplatitelům vědět, jaký balíček je na příští měsíc čeká. A pokud vám DIY z nějakého důvodu nevyhovuje, máte možnost vyměnit si ho za nějaký již minulý balíček. Na únor se posílalo batikování hedvábného šátku, jenže já už se toho nabatikovala opravdu hodně a šátek bych zcela jistě nenosila (takový závěsy, to by byla jiná, ale tuto myšlenku už jsem rozvíjela zde.). Tentokrát jsem tedy využila možnosti výměny a nechala si poslat balíček s tkacím setem, který pro CCC připravila Rachel z glasgowského studia Squid Ink Co., na které stopro mrkněte. V obchodě mají totiž i celou řadu krásných tkacích setů!