Od mého posledního příspěvku už zase uplynulo poměrně dost času, tentokrát mám ale celou kopu dobrých výmluv. Jak jste si někteří jistě domysleli (nebo rovnou viděli na mým instáči), na konci června se ze mě stala vdaná paní, která se následně i s manželem sbalila a vodjela pryč. Teď jsem už sice nějakou dobu zpět a roztíkám se v kanclu za komplem, blogové "prázdniny" jsem si ale i tak chtěla ještě trochu prodloužit.
Poslední dva týdny už mi ale dost zřetelně začínala chybět nějaká akce. Velkej projekt s krycím názvem "svatba" pořešenej, dovolená v tahu, plány žádný. Takže jsem začala fantazírovat. A to jako obvykle poměrně dost slušně.
Jeden z mých letošních (zatím) neuskutečněných plánů se totiž jmenuje "ateliér". Místo, kde bych si mohla vesele roztahovat všechny svoje krámy, mít šicí stroj vytaženej klidně i měsíc a podlahu zaskládanou nějakou životně důležitou papírovou pitomostí, kterou jsem se rozhodla vytvořit (ano, narážím zde na papírové květiny, které jsme měli v obýváku na koberci v procesu cca čtvrt roku).
Eeee, pardon za slovní průjem, evidentně mám za ty dva měsíce přetlak nevypsaných slov. Prostě - googlila jsem litý podlahy do aťáku. Našla jsem jich mega, hrozně se mi líbí barevný, ale potkala jsem tolik krásnejch betonovejch, že to vydá na celej článek. Hele:
1. S kytkama a přírodním matrošem si beton rozumí náramně! A jak je to krásně flekatý <3
 |
| zdroj |