Volejte sláva a tři dny se radujte - nejhorší měsíc v roce je konečně za námi! Ano, je tomu sice již pár dní, ale já se teprve teď začínám pomalu vzpamatovávat a tento fakt patřičně oceňovat. Letošní únor mi dal fakt dost zabrat, díkybohu, že je tak krátkej. Moje tělo vyplo, moje mysl taky. Místo lyžování neschopenka, místo plánování nových projektů chandra a nepříliš kvalitní online seriály. Jako správná váha budu doufat v harmonii a to, že většinu negativna jsem si pro letošek už stačila vybrat.
S březnem jsem začala trochu plánovat. Tělo jsem uvedla do vertikální polohy a konečně podrobila ráznému kritickému zraku nekonečnou řadu odložených záložek v mým prohlížeči. Jedna z nich byla stránka Aukra a vyhledávání vintage zrcadel.
Už delší dobu totiž bojuju s vytvořením galerie v naší chodbě. Neustále přenáším obrázky z kuchyně do chodby a zpět a pořád mi tam něco chybí, neštymuje a nesedí. A pak to přišlo. Nápad! Naše kuchyňka má světlo akorát odpoledne, jinak do ní sluneční paprsky příliš nedosáhnou. Napadlo mě tedy na jednu zeď sehnat starožitné zrcadlo, které by (doufám) mohlo trochu toho přirozeného světla vykouzlit! No a nebyla bych to já, abych v takovém případě neprovedla krátký internetový průzkum, že.
1. Průzkum se týkal hlavně otázky, jestli bych byla schopná najít dostatek argumentů do případné diskuze na téma "je to hnusný a kýčovitý". Stejně se ale (zase) ukázalo, že doma taková diskuze nehrozí. Moje drahá polovice má v mé dyzanjové oko plnou důvěru, které se obvykle projevuje prohlášením "já nevím, jak myslíš, mně je to jedno".
Každopádně teď jde o to, jestli přesvědčím vás! Co myslíte, dobrý, ne?