pátek 29. prosince 2017

Naše Vánoce 2017

Ačkoliv jsou Vánoce v čudu, stromek máme doma pořád všichni, cukroví taky ještě předpokládám nemáte snědené a všechno je furt v takovém odpočinkovém režimu. Takže i když je po svátcích, myslím, že pořád není pozdě na report o tom, jak to u nás doma na Vánoce vypadalo!

Letošní Vánoce byly opravdu moc krásné, i když společensky hodně náročné. Šití dvou dárkových pyžamových gatí a ubrusu v sobotu před dnem D se dohromady s dalšími úkony taky ukázalo jako extrémně blbej nápad - doteď mám v ledničce krém a těsto na nedodělané včelí úly, fail. Otázka za deset bludišťáků - mám je ještě udělat nebo to rovnou strčit do mrazáku na příští rok?

Letos jsme v našem obýváku zdobili stromeček už potřetí. Tedy lépe řečeno jsme zdobili obří velestrom, který je pro mého Jiřího asi otázka cti nebo nevím jak si to vysvětlit. Zároveň je stromek taky můj nejoblíbenější vánoční dárek, který od něj poslední tři roky dostávám - dokážu se zaseknou ve futrech a deset minut na něj jenom zírat s rohlikem na ksichtě (na stromek). Letos jsme s Jiřím poprvé společně večeřeli, jak jsem psala již v minulém článku, takže letošní výzdoba se týkala i naší kuchyně. Tož pojďte dál a vítejte!


neděle 10. prosince 2017

Adventní tabule vol. 2

Vánoce jsou už za rohem a já letos řeším zcela nový "problém". Vypadá to totiž, že poprvé nebudu na Štědrý večer večeřet s rodičema, ale doma s Jiřím. Kromě nutnosti uvařit mě tak čeká i prostírání vlastní tabule, z čehož jsem krapet nervózní, co vám budu vykládat! Ráda bych měla stůl v přírodních barvách, ale to je asi tak jediný, co momentálně vím. Pro sebe i pro vás jsem tedy dala dohromady malou inspiraci, jak by se letos dalo teoreticky prostřít.

O sváteční tabuli jsem poprvé psala už v roce 2013 a z původního článku přejímám jednu jedinou fotku. Jinak je to ale fakt dost vtipný - jestli se chcete zasmát Ance začátečníkovi a tomu, jak psala články před čtyřma rokama, mrkněte sem.

Jinak si nemůžu pomoct, ale nejkrásnější dekorace je jednoznačně voňavé jehličí.

1.
zdroj

čtvrtek 30. listopadu 2017

Adventní interiér z Dánska

Máme tu čtvrtek, venku je tma a mokro a všichni jsme unavení a těšíme se na víkend. Co vám budu namlouvat - na složitými elaboráty nemám energii a ani nevěřím tomu, že by měl teď někdo sílu je číst. Takže dneska jenom krátce, protože je poslední listopad a zítra začíná oficiální těšení se na Vánoce! (To "oficiální" usuzuji dle existence adventních kalendářů, který zítra začíná žhavit kde kdo, včetně mě)

Po dlouhé době jsem navštívila dánský web femina.dk, kde dle mého očekávání čekalo hned několik článků s vánočně vyzdobenými skandinávskými interiéry. Tento mě oslovil nejvíc a nejvíc se přiblížil mé představě adventně vyzdobeného bytu. I když věnec a hvězdu v okně už máme, stejně by to ještě něco chtělo...

Dost třeba přemýšlím nad tím, jak bude vypadat naše letošní vánoční tabule. Poprvé v životě totiž nebudu štědrovečerní večeři konzumovat u rodičů, z čehož jsem trochu nervózní... Snad to spraví šišky.


neděle 26. listopadu 2017

DIY adventní věnec, kterej letos stíhám!

Protože jsem lůzr, adventní výzdobu vytvářím každý rok nejdřív na druhou adventní neděli. Letos se ale stal zázrak a já mám doma věnec dokonce už týden předem! Není to ale pochopitelně jen tak. V pátek jsem se v Brně zúčastnila hrozně prima přátelského workshopu na výrobu adventních věnců, který pořádala šikovná květinářka Dominika, alias Za kapradím. Konečně jsem se naučila, jak se ty věnce správně dělaj - a to vše za přítomnosti svařáku, báboviček a dokonce i polívky z červené čočky. To chceš!

Dopadlo to takto:


pondělí 13. listopadu 2017

10 x čtecí okno pro každého knihomola

Vždycky jsem toužila po velikém okně s širokým parapetem, kde bych měla spousty polštářků, deku a knížky. Ačkoliv už vůbec nezvládám číst tolik, kolik by se mi líbilo, ta představa mě zatím furt neopustila. Momentálně to mám se čtením tak, že otevřu knihu v deset večer, dvě stránky šilhám na ty prťavý písmenka a následně si všimnu, že tu stejnou větu čtu už potřetí. Kromě obecné únavy to bude i tím, že si doma čtu obvykle v posteli...kde prostě do deseti minut usínám. S přibývajícím věkem mám taky zásadní problém s klasikou - po přečtení Na západní frontě klid se mi opakovaně zdálo o utrhanejch končetinách a po Modlitbě pro Kateřinu Horovitzovou zase o cestách vlakem do neznáma. Psycho. Obojí jsem četla někdy krátce po dvacítce a od té doby se obdobným žánrům snažím v zájmu zachování svého duševního zdraví vyhnout.

Takže ačkoliv se mi trochu smrsklo pole působnosti, "čtecí okénko" by se mi kór teď v tom pošmourném počasí líbilo velice. Uvařila bych si kakajo, navlíkla flanelový pyžamo...a dala bych si klidně nějakou fantasy blbinku.

1. Slint.

zdroj

úterý 7. listopadu 2017

Něco jako podzimní "haul"

Blogerský hauly mě vždycky dost fascinovaly, konkrétně teda ty zahraniční. A nemyslím to zrovna v pozitivním slova smyslu. Nechci se vůči někomu vymezovat, ale nakoupit si dvě kabely hader z Primarku a následně o tom dvacet minut kvákat na youtube mi přijde kapánek úchylný (i když jsem teda podobné produkce nikdy nevydržela dýl jak tři svetry, tak třeba mi uniká nějaká zásadní pointa). Je jasný, že když mi bylo nějakých osmnáct, hromada krásných hadříků pro mě byla taky strašlivě důležitá - tehdy jsem ale nakupovala hlavně v sekáčích a neměla jsem problém sáhnou po nějakým prehistorickým hadru, co jsem našla v pytli na chalupě.

Dneska už pro změnu nemám čas tolik obíhat sekáče, za to si občas můžu dovolit něco "nákladnějšího". V takovým případě dbám na kvalitu, aby to vydrželo - a ideálně aby to ušil někdo v Evropě a úplně nejlíp přímo v České republice. 

Je teda jasný, že na nákupy oblečků mě moc neužije - nejraději bych za celej den nevylezla z pyžama. Na co mě ovšem užije hodně je nakupování nejrůznějších doplňků a návštěvy bazošů. Chorobou pracovně zvanou "kramaření" jsem se infikovala již v útlém věku a obávám se, že v současnosti už se to nedá léčit. Snad se nebudete moc smát když řeknu, že i tak se snažím nepořizovat nic zbytečnýho, co opravdu k ničemu neupotřebím.

Po košatém úvodu asi tušíte, že vám chci ukázat nějaký svoje majetky. Protože radost z věcí níže je poměrně veliká (snad by mi to Maria Kondo schválila - i když tuším, že spíš asi né), pocítila jsem potřebu pochlubit se úlovkama, kterýma jsem si tzv. "udělala radost" v uplynulých pár měsících. Vánoce se blíží a třeba se vám moje nové akvizice budou hodit jako tipy na dárky. Hodně věcí níže jsem já sama dostala jako dárek - a když teď na to tak koukám, jsem z toho až celá dojmutá, jaký úžasný dárečky já dostávám.


neděle 29. října 2017

Papírnické nebe - Rifle Paper Co.

Jakmile se v oboru bytových a jiných doplňků pohybujete delší dobu a intenzivně, postupem času je čím dál tím těžší vás opravdu překvapit. Přestanete si připadat jak Alenka v říši divů, protože už jste zkrátka viděli leccos - máte radar na podobnosti, kdo koho kopíruje nebo kdo zrecykloval nápad z předloňska. No a to je i můj případ - jakkoliv se na každou novou kolekci těším a v krásných věcech si stále rochním, je mnohem těžší mě fakt nadchnout a uvést v úžas.

Když jsem ovšem poprvé listovala katalogem Rifle Paper Co., byla jsem nadšená tak, že mi zcela na férovku stoupnul tlak. A vůbec to nemyslím v nadsázce, doopravdy jsem byla v rauši jak na rockovým koncertě a zorničky jsem musela mít rozstřelený jak po konzumaci něčeho ilegálního. Prostě jsem se zamilovala... Tahle značka je jak stvořená pro mě na míru, líbí se mi úplně všechno.

zdroj

úterý 17. října 2017

Vínový podzim

Protože jsem evidentně vizionář, o hitovce letošního podzimu - švestkové barvě - jsem pro jistotu napsala už vloni. Jsem tedy nucena přesunout se k další oblíbené barvě podzimních kolekcí, a to sice k vínové/bordó/burgundské/portské...no zkrátka velmi alkoholické červené barvě, která vzbuzuje velmi libé pocity a příjemné asociace.

Primárně jsem hledala odstín "burgundy" nebo "tawny port" (Pantone 19-1617 TCX a 19-1725 TPX) a hledalo se to blbě. Překvapivě nejhezčí fotky jsem našla takový, kde bylo jednou z těchto barev vymalováno. Přitom doplňků v této barvě sem letos viděla fakt hodně - hlavně teda textilních. Musím ovšem říct, že na té zdi to vypadá opravdu parádně.

1.
zdroj

neděle 8. října 2017

Říjnový byt z Habitat blogu

Po několikaměsíční pauze hlásím další článek z kategorie "interiéry", juch! (Právě jsem musela otevřít okno s homepage blogu, abych se podívala, jak mám tu záložku pojmenovanou, fail)

Tento dům na mě vyskočil na blogu britské značky nábytku a doplňků Habitat a okamžitě mi padl do oka. Britské interiéry jsou totiž boží, ale z nějakého důvodu mi přijdou na internetu hůře vyhledatelné. Je až zvláštní, jak přítomnost či absence nějakého média dokáže ovlivnit to, co se na internetu dá vyhledat za inspiraci. Většina mých bytových článků byla vždycky z Austrálie nebo ze Skandinávie, prostě proto, že tam dokumentujou o sto šest a mají na to skvělý internety. Tak si říkám, jak by to dopadlo, kdyby někdo začal takto vehementně dokumentovat u nás? (A nenechával si to jen do tisku, kde krásné fotky interiérů dříve či později skončí ve sběru, kašli kašli.) Tak nějak mě to přivádí na myšlenku, že svět je vlastně docela malej.

Konec filozofického miniokénka. Tento domov se nachází v Essexu a obývá ho bývalá fashion editorka a současná blogerka Erika s manželem a jejich dvěma dětmi. Paní domu má evidentně ráda výrazné barvy, zelenou a potrhlé doplňky ve fashion stylu. Prostě můj člověk!

Ten kaktus nutně potřebuju.


úterý 3. října 2017

IKEA + HAY = VSL, ééé, teda YPPERLIG

Cha, myslím, že mi můžete pogratulovat k nejagresivnějšímu titulku v historii tohoto blogu. No co no! Konečně to totiž přišlo - událost, které jsem se nemohla dočkat už asi tisíc let (nebo mi to tak alespoň připadalo). Moje oblíbená IKEA se spojila s ikonou dánského designu HAY a vznikla z toho kolekce YPPERLIG (a jo, všechno se to píše verzálkama). Ta by se teď během října měla objevit v obchodních domech a věřím, že to bude stát za to.

HAY je super kvalitní a highendová designová značka pro ty, co neradi kompromisy. Z toho vyplývá, že pořídit si z jejich nabídky něco většího, než papírovou krabici, vyžaduje příslušnost k jiné ekonomické skupině, než do jaké patřím já. Ha. Ypperlig je tak možnost okusit echt výjimečný a nadčasový design, ale přitom si nemuset brát hypotéku! A to chceš. Nebo teda nevim, esi to chceš ty, ale já to chci určitě.

Ypperlig je kolekce minimalistická, ale přitom hravě barevná, takže hezky zapadne jak do interiérů s důrazem na design, tak i do našeho eklektického hnízda.


pátek 21. července 2017

Máám malý stan, mně na nohy táááhne 🎵

Jednou z mých neoblíbenějších dětských aktivit byla odjakživa výstavba bunkrů, pevností, stanů, domečků ve stromě, na půdě, v houští, kdekoliv. Troufám si tvrdit, že jsem v dané problematice byla něco jako expert a moje portfolio bunkrů zahrnovalo i některé opravdu vypečené realizace, jako byla například "vyhlídková plošina" na jabloni na chalupě. 

Vlastně ani nevím, kdy a proč jsem bunkry stavět přestala. Asi to bude tím létem a vedrem, ale mám fakt strašnou chuť si nějakej postavit! Za těch dvacet let mírně stouply akorát moje estetické požadavky, dovoluji si vám tedy představit desítku vysoce okuladných típíček dovnitř i na ven, které by měly vám i mně posloužit jako inspirace na nadcházející víkend. Tyhle "indiánský" stany jsou sice už delší dobu poměrně provařenou záležitostí do dětských pokojíčků, ale dospělí už přišli na to, že je potřebujou taky. Což chápu, pociťuju to dost podobně.

1. A tam bych teď s sebou plácla s nějakou letní četbou a vylezla až pozejtří.

zdroj

čtvrtek 13. července 2017

DIY florárium s e-shopem Nordic Day

Dneska mám pro vás takovou krátkou ochutnávku DIY článku, který jsem psala a vytvářela pro můj oblíbený e-shop Nordic Day. Florárium na sukulenty jsem si jako každý správný vrah pokojových rostlin chtěla vyrobit už hrozně dlouho, ale dohrabat se k realizaci mi klasicky zabralo cca půl roku. Vostuda děsná, ale výsledek myslím dobrej! Mrkněte na pár dalších fotek níže, celej návod ovšem najdete na externím blogu ZDE.




středa 5. července 2017

S láskou našim parketám ♥️

Dnešní článek bych chtěla věnovat všem krásným, starým a (ne)zrenovovaným parketám. Dřevěná podlaha, jakkoliv stará, je podle mě poklad, který si zaslouží hýčkat. Žádný jiný materiál nepředčí kombo jeho vlastností, jako je krásná kresba, příjemný povrch na dotek a zároveň ohromná životnost. Rýha do dřeva bude vždycky akorát rýha do další vrstvy dřeva - rýha do umělých podlah bude naproti tomu hnusnej čáranec do bílé podkladové vrstvy.

Pokud sledujete můj instáč, musí vám být jasný, odkud vane vítr. Doma jsme totiž renovovali parkety, což bylo něco, co jsem plánovala už od našeho stěhování před nějakým tím rokem a půl. Taková renovace není žádná sranda - ačkoliv jsme broušení a lakování přenechali odborníkům, i tak nás čekala hora práce. Jednak jsme museli komplet celou ložnici a obývák vměstnat do chodby, kuchyně a koupelny (což doteď úplně nechápu, jak se nám podařilo, ale vysvětlila bychom to asi tím, jak Jiří prohlásil: "fklidu, tetris mi dycky šel"), ale taky nás čekalo týdenní bydlení na chatě, stěrkování omítky kolem lišt, tmelení a následné malování postižených míst. Při stěhování krámů zpět jsem navíc zjistila, že absolutně netuším, jak jsem měla poskládaný knížky v knihovně - a musela jsem si pomoct fotkama z blogu (true story bro). Takže kdybych to měla shrnout, rozhodně se jedná o proceduru, na kterou je potřeba jistá dávka odhodlání. Rozhodně to ale stálo za to, protože teď si chrochtáme blahem, pobíháme doma bosky a můj Jiří, kterej byl celu dobu tak trochu proti a označoval to jako "Aniččin projekt", teď už plánuje i renovaci zbytku parket v chodbě. No prosim.

Níže jsem tedy dala dohromady deset fotek krásných parketových podlah, protože jsou prostě nejlepší a já jsem hrozně ráda, že je doma máme.

1. Docela netypická dlaždicová skladba

neděle 25. června 2017

U nás doma očima fotografky

Dneska mám pro vás (minimálně z mýho pohledu) takovou chuťovčičku. Už delší dobu jsem uvažovala o tom, že si nechám nafotit pár portrétů pro blogově-pracovní účely. Co si budem povídat, občas se nějaká ta fotka hodí a situace, kdy jsem nějakou potřebovala a měla prd, jsem už párkrát zažila. Oslovila jsem proto multitalentovanou a hrozně šikovnou Aničku Fotím, která nafotila jak mě, tak jako bonus pořídila i sérii detailů z našeho bytu.

I když jsem postřehla, že v obýváku něco cvaká, zatímco já se snažím nevypíchnout si v koupelně oko řasenkou, že bude fotek tolik mě hrozně překvapilo. Upřímně jsem z nich byla tak nadšená, že těch se mnou jsem si napřed ani nějak moc nevšimla. (Ale zas abych zas nekecala a nedělala ze sebe superskromnou nemarnivou osobu, kterou nejsem - i z těch mám velkou radost.)

Takže dneska mám pro vás výběr ze zmíněných fotek. Není to ani tak photostory z našeho bytu, jako spíš jednotlivé střípky a detaily, které utváří náš domov. Fotky nejsou nijak stylizované, dokonce není ani uklizeno (viz. rozkopnuté boty nebo neschované prodlužky) a nijak extra pěkně ustláno. Takto to u nás totiž doopravdy vypadá. Tak snad se vám to bude líbit tolik, jako mně!


čtvrtek 15. června 2017

Postřeh z Dánska - výstavky za oknem

Pokud sledujete můj instáč, nemohly vám uniknout fotky z Dánska. Ocitla jsem se tam docela narychlo a pracovně, ale odjížděla jsem nadšená jak z klasickýho výletu (ve kterej se to místy pochopitelně překlopilo). Do žádných místních interiérů jsem se bohužel nepodívala, o to víc jsem ale očumovala baráky zvenku. A byla jsem poměrně dost překvapená, jak neuvěřitelně moc Dáni zdobí svoje parapety! Každé okno byla hotová výstavka váz, květin a svícnů - skoro jak kdyby v nich pořádali nějakou celostátní soutěž. Nebo to byla promyšlená marketingová kampaň značky Kähler, protože něco od nich měl za oknem snad úplně každej. Na druhým místě vedla kytka pilea a následně vintage mosazný svícny.

Fotit cizí okna jsem si pochopitelně úplně nelajzla, takže obrázky jsou tak nějak odevšad a bez Kählera.

1. Hrozně závidím všem, co mají široký parapety.

zdroj

středa 7. června 2017

Bohémské léto s Tine K Home

Když jsem narazila na fotky letošní kolekce jaro/léto od dánské značky Tine K Home, zmocnila se mě okamžitě touha vlastnit venkovské sídlo na španělském pobřeží. S focením se totiž z Dánska přesunuli na Ibizu a dobře udělali, protože ten výsledek fakt stojí za to. Úplně se vidím, jak tam sedím, držím v ruce sklinku Riojy a žeru jamón! Vidíte se tam taky?


sobota 27. května 2017

DIY - potahovací rychlovka

Nedávno jsem se rozhodla, že konečně přišel čas potáhnout naši lavici v předsíni. Ulovili jsme ji asi před rokem v bazaru s tím, že jí akorát pořídíme nový potah, ale vhodná látka se furt nějak nechtěla objevit. Takže jsem se jednoho krásného dne v práci sbalila dřív a velice odhodlaně vyrazila do města směr látky s tím, že napopadesáté už budu určitě úspěšná! A taky že jo! Na některý věci se zkrátka vyplatí si počkat.

V galanterii v sekci dekoračních látek jsem ulovila krasavici s potiskem květin a la holandská barokní malba, kterou sama sobě momentálně docela závidím. V trochu jiném barevném provedení mi tahle látka padla do oka už dřív, ale v té původní bylo hodně fialové. Tím jsem si nebyla úplně jistá, takže jsem se rozhodla si to nechat ještě trochu projít hlavou - a dobře jsem udělala!

No a takhle to celý dopadlo:



neděle 14. května 2017

Banana bread s ořechy na deštivý víkend

Světe div se, mám pro vás další recept! Povedlo se mi totiž upéct něco tak strašně dobrýho, že se o to s váma zcela jednoznačně musím podělit. Podařila se mi naprosto luxusní banánová bábovka, kterou fakt NUTNĚ potřebujete všichni ochutnat! V originále se teda jedná o banánovej chleba, ale mám jenom formu na bábovku, takže je to bábovka, žejo..

Tahle buchta je zcela geniální záležitost v případě, že se vám doma povalujou přezrálý hnědý banány, který už se vám nechce jíst, ale ani je nedokážete vyhodit. Bábovka samotná je extrémně nadýchaná, měkoučká a voňavá a velice pravděpodobně ji sežerete ještě ten den. Recept navíc není nijak zvlášť složitý a vsadím se, že většinu ingrediencí máte všici doma...



úterý 9. května 2017

Bohémský paví ratan

Ratanový nábytek je něco, co jsem měla v dětství spojené hlavně s pěkně nepohodlnejma křeslama na chalupě. Měly hrozně velký rozestupy mezi šprušlema a mýmu sedmiletýmu zadku se na nich sedělo dost blbě. Zadek se mi za těch dvacet a něco let (omg) o něco zvětšil a konečně tedy můžu přistoupit k článku na toto téma, ha. 

Vzhledem k tomu, že opravdu krásným ratanovým nábytkem se to v současné době jen hemží, samotný "ratan" by vydal hned na několik postů. Téma jsem tedy zúžila na bohémský ratanový nábytek "peacock" a podobné mutace, které připomínají peří páva. Tento typ ratanového výpletu údajně pochází - světe div se - z Anglie z viktoriánské éry, kdy byla v módě exotika. Možná je to blbost, tak jestli máte někdo více informací, sem s nima!

1. Nejčastěji se v "paví" úpravě objevuje židle nebo čelo postele. Hlavu při čtení si o něj opřete blbě, ale dobře to vypadá, to zas jo.

neděle 30. dubna 2017

Dům v Melbourne

Byla jsem naprosto přesvědčená, že dubnový interiér z Austrálie rozhodně nebude a pro změnu najdu něco jinýho. Jenže můžu já za to, že to tam s tím bydlení tak umí? Nemůžu. Tohle je prosím dům na okraji Melbourne a žije v něm manželský pár se dvěma téměř dospělými dcerami. Paní domu v minulosti pracovala jako interiérová stylistka a v současnosti se v tomto ohledu realizuje zařizováním svých vlastních obydlí. Rodina se podle všeho hodně stěhuje - asi zkrátka furt potřebujou nějakej novej projekt. Chápu, mám to podobně.

Dost by mě ovšem zajímalo, jakej vztah mají majitelé k papouškům kakadu a ptactvu obecně. Schválně je zkuste všechny spočítat! Čuju nějakou lynchovinu

neděle 23. dubna 2017

Neonové osvětlení bez neonu

Mám takovej pocit, že osvětlení je jedním z nejčastějších témat tohodle blogu. Světýlka všeho druhu mě přitahujou jak vosu bonbón, suď bůh proč. Kromě klasických lustrů a lamp se tak u nás doma  v běžném provozu momentálně nachází: svítící žárovkové písmeno, lightbox, fixní žárovkový řetěz v kuchyni, DIY nápis "pusinku" + samozřejmě nějaké led řetízky na sezónní dekorace a dva řetězy na stromek. Momentálně se poohlížím po vtipných neonových nápisech, které mě pravidelně dráždí svým četným internetovým výskytem. Protože se ve skutečnosti jedná o LED světla a ne jedovatej neon, není problém si do interiéru takové svítidlo umístit - a prázdných zdí máme díky mé vybíravosti doma stále dost.

1. Slovní hříčka, kaktus v geniálním květináči na nožičkách, kartell ghost chair a pastelová růžová - jo, to funguje.

zdroj

úterý 18. dubna 2017

Zpovídám: Hanka akka Papírek & Večírek

Pokud se zajímáte o mladé české tvůrce, o značce Papírek & Večírek jste už určitě slyšeli. S Hankou, která je duší tohoto papírového podniku, jsme kdysi za studií vařily kafe v té stejné kavárně, článek na blog tak jednoho dne přijít zkrátka musel. Papírek & Večírek ručně vyrábí krásné papírové dekorace na svatby, večírky, oslavy a tak všelijak podobně. Pokud vás něco takového čeká a nemáte čas či schopnosti vyrobit bambilión ozdob na jednohubky, ale zároveň si potrpíte na krásné dekorace, myslím, že na P&V byste měli povinně mrknout!


No a protože mě samotnou zajímalo, jak to u ní v dílně chodí, exkluzííívně pro vás jsem Hanku vyzpovídala. Tož tu máte!

pátek 7. dubna 2017

Co s načatým dubnem

První dubnový týden je za námi a Anka smolí článek! Teploty venku momentálně poklesly, ale pučící sakury za našimi okny dávají tušit, že zima už fakt udělala pápá. Jaro byla vždycky moje neoblíbenější část roku. Mám hrozně ráda kvetoucí stromy, tulipány, pivoňky, voňavý vzduch, dlouhé večery...a zimu v nedohlednu. V dubnu tak nějak všechno začíná - procházky po venku, zmrzliny v kornoutku, plánování dovolených, výlety... Jaro je prostě moje období!

1. Tulipány jsou víceméně od dětství moje nejoblíbenější květiny, nejraději je ale mám někde v záhonku. Měli jsme totiž kdysi zahrádku vedle jiné, opuštěné, kde její původní majitelka vysázela co se dalo a umřela. Vždycky v dubnu tak ta džungle ožila záplavou narcisů, modřenců, sasanek a hned několika barev tulipánů, které tak neuvěřitelně voněly, až se vám z toho za chvíli začala točit hlava.

zdroj

čtvrtek 30. března 2017

Urban Gardening - džungle i uprostřed betonu

S kytkama to bohužel stále nějak neumím. Sice se doopravdy snažím, ale pak zasáhne nepřízeň osudu (např. vypnuté topení během odjezdu na dovolenou a pokles teploty na 16°) a je to všechno v kouři. Přitom bych si tak přála mít v bytě takovou malou soukromou džungli, u které bych se mohla radovat z každého nového listu... Místo toho naše kytky akorát dennodenně přemlouvám, aby zůstaly naživu. Napřed to zkouším po dobrým ve stylu "ale no ták, ty jsi přeci velkej silnej fikus, tebe trochu  moc zálivky přeci nemůže vůbec rozhodit". V případě, že toto nezabere, zkoušíme postup jiný: "hele ale už toho mám dost, nehodlám tě tady furt přemlouvat. Buď se okamžitě vzpamatuj nebo to mezi náma fakt nemá cenu."  Což ovšem ve většině případů taky nezabere. Nezbývá než se zasnít u článku s obrázkama toho, jak to u nás doma nikdy vypadat nebude.

1. V koupelně rozhodně ne, protože máme okno do světlíku, ze kterýho ale žádný světlo nesvětlíkuje. Což je blbý, protože tohle je boží.

zdroj

neděle 26. března 2017

Březnový domeček ze slunné Austrálie

Právě teď je půl sedmé a venku je ještě světlo - hurááá! Konečně přichází moje část roku, se kterou automaticky dostávám lepší náladu. To je dále spojené s tím, že toužím po nových barevných šatech, vlasech, cestách po světě, zmrzlinách, jahodách a vycházkách po lese. Taky musím zajet do zahradnictví pro nové verze kytek, které jsem přes zimu úspěšně pozabíjela, do Ikei jen tak mrknout na novinky a už jsem taky dlouho nebyla v žádné vetešárně. Taky máte s jarem a sluncem takovej příval optimismu? 

No a na počest toho dnešního krásnýho počasí tu mám jeden dům z Austrálie (jo, už zase), který je plný barev, světla, kytek...zkrátka všeho, co je teď zrovna v centru mého zájmu. Bydlí v ně rodina s malým děckem a celé je to taková směska moderních a retro kousků.



neděle 19. března 2017

Cestovatelské DIY s Vyvolej.to

Cestování je jednoznačně na vrchních příčkách toho, co mám na světě nejradši. V mém pokojíčku u rodičů jsem mívala velikou mapu, na kterou jsme s tátou s oblibou zírali a přemýšleli, kam všude bychom se chtěli jednou podívat. Do této chvíle jsem už byla leckde, můj list vysněných destinací ale spíš narůstá (a pravděpodobnost toho, že vlezu do letadla letícího dýl jak tři hodiny, stále klesá). 

Ačkoliv mám z většiny výletů hromady fotek, mám jen takový matný tušení, kde je jim všem konec. S objevením geniálních stránek Vyvolej.to jsem se před časem rozhodla dělat to trochu jinak a každý rok vyrobit klasické papírové fotoalbum. Žádné tuny fotografií pamětihodností, na které nikdo nemá chuť koukat - z každého výletu jenom čtyři pět fotek, které přesně vystihnou, jak dobře nám na daném místě bylo.

No a pak tu máme naši chodbu. Kromě věšáku, stále neočalouněné lavice a Pusinku nápisu v ní není nic, což už je po roce a něco fakt docela trapný. Takže! Přišel čas na jednoduché cestovatelské DIY. Slabost pro mapy bychom tu měli, fotky z výletů, které jsme podnikli společně s Jiřím, by tu taky nějaké byly. Nezbývá než to hezky zkombinovat v jednoduchém nedělním projektu! Holá zdi v předsíni, jdu na tě, kámo.

čtvrtek 16. března 2017

Recept: francouzská čokoládová pěna s rumem

Mousse au chocolat považuju za jeden z top dezertů vůbec. Nadýchaný sladký, jemný... zkrátka ideální tečka za dobrým nedělním obědem, ale i skvělá dobrotka ke kafíčku jen tak. A protože jsem nedávno pěnu vyráběla a recept tu nebyl tak tisíc let, tu na ni máte návod. Pochází z mé drahocenné kuchařky cooking french, kterou jsem před mnoha lety dostala od známých.

neděle 12. března 2017

Březnová inspirace

Březen mám ráda. Jezdíme na hory, na bledule, vzduch začíná vonět, dny se prodlužujou a moje nálada pomalu stoupá. I když mi letošní zima utekla opravdu hodně rychle, jaro je zkrátka moje období a už se nemůžu dočkat všech těch bledulí, krokusů a jaterníků, které pomalu začínají svítit v záplavě hnědé barvy.

1.

neděle 26. února 2017

Hledám lustr a je to Delightfull

Lustr u nás v ložnici, respektive jeho absence, představuje momentálně nejpalčivější "problém" k vyřešení u nás doma. Ještě mě teda dost prudí skutečnost, že se mi úspěšně podařilo ubezdušit další kytku, ale o tom zase jindá.

Lustry jsou věc, která se v interiérech velmi často podceňuje a tak nějak zaplácne něčím levným. To je ale hrozná škoda - osvětlení je zcela zásadní složkou každého bydlení a takový pořádný solitérní kousek pozvedne celou místnost na úplně jinou úroveň. Špatným osvětlením můžete místnost úplně zazdít, dobrým naopak vykouzlíte světlo i pod stolem. Ze strany druhé je ale výběr toho pravého lustru docela výzva. Já ten náš nemůžu najít už přes rok, ale třeba moje máma hledala osvětlení do obýváku asi sedm let. True story!

Už před časem jsem se smířila s tím, že se mi z dostupné nabídky u nás vlastně nic moc nelíbí. Ale pak mi v mailu přistály nějaké materiály k portugalské značce Delightfull, kterou k nám dodává firma Lightworks, a to mě vážení pěkně vytrhlo z letargie! Delightfull mají rádi retro a jazz a jejich svítidla jsou fakt hodně originální a zábavná, i když teda cenově mimo moji ligu.

Do tohoto lustru a la jazzová trubka jsem se naprosto zamilovala a mám lepší náladu jen se na tu fotku koukám. Jmenuje se Botti a Delightfull jej jako většinu svítidel vyrábí ve víc velikostech, což je myslím super.

středa 22. února 2017

Únorový byt z Melbourne

Volám jaro, takže po šedé zimě přišel zase čas zařadit nějaký barevný byt z mé oblíbené Austrálie. Tento z Melbourne obývá párek designérky/ilustrátorky a elektrikáře, což mi přijde jako značně praktické kombinace. Zajímavé mi přijde i to, že se do tohoto malého bytečku ve městě přestěhovali z velkého baráku někde na periferii. Ze všeho nejzajímavější je pro mě ale ta boží kombinace skandinávské jednoduchosti a australského smyslu pro barevný detail.


neděle 12. února 2017

Srdíčka forever ♥♥♥

Úterní Valentýn stranou, srdíčka jsou prostě dobrej tvar. Hezky vypadají, snadno se kreslí když telefonujete  a když takový srdíčko obrátíte, dostanete zadek.

Pokud máte v hlavě jenom přeslazené využití tohoto oblíbeného zamilovaného motivu, vězte, že se srdíčkama lze pracovat i (relativně) nekýčovitě. A protože mi to přeci jenom přišlo tak nějak tematické, dala jsem dohromady pár tipů, jak dostat o trochu víc lááásky k vám domů. Kecám, s tím vám fakt nepomůžu - ale jste-li romantici nebo jen s blížícím se 14. únorem jihnete, tenhle článek by se vám mohl líbit.

1. Takováto jednoduchá dekorace z drátu a příze vypadá fakt pěkně. Pokud máte velké zdi a nevíte co s nima, drátěné srdíčko je rychlé a značně efektní řešení.

neděle 5. února 2017

Únor bílý, pole sílí

I když to venku momentálně taje ostošest, ta letošní zima po dlouhé době fakticky vypadá jako ta od Lady. Mám tak za sebou bruslení, koulování, vycházku po zamrzlých mušovských nádržích... a chybí mi už jenom odškrtnout si ze seznamu sáňkování, sněhuláka a stavbu iglů. 

Únor mi po hektickém lednu přijde jako ten první opravdický měsíc nového roku - jakože leden byl tak nějak nanečisto, po Vánocích se trochu vzpamatujem a od února už jedem navostro. Až teď jsem stihla začít dumat nad tím, co asi letošní rok přinese, kam bych se chtěla posunout a vůbec co se sebou. Včera jsem podnikla první fázi redukce šatníku, k mému překvapení se ke mně vcelku bez nucení přidal i můj Jiří. Už delší dobu totiž cítím, že jsem dneska docela jinej člověk, než ten, co před lety vybudoval impozantní sbírku koktejlek a lodiček na jehlovým podpatku. Asi přišel čas si přiznat, že já budu stejně vždycky nejraději v pyžamu a nemá cenu si to krásnýma vystavenýma hadříkama vymlouvat. Dneska mě už totiž těší úplně jiný věci!

1. Třeba snídaně do postele, kytička nebo sklenka prosecca... Což se v souvislosti s blížícím se Valentýnem myslím docela hodí jako první únorové inspirativní foto

zdroj

neděle 29. ledna 2017

10 x krby pro příjemnější zimu

Když jsem včera navečír přemýšlela nad tím, o čem napsat dnešní článek, inspirací mi byla neutěšená smogová situace. Respektive to, jak po sobotním obědě u rodičů mamka pronesla něco o tom, že už by si ráda zapálila oheň v krbu. Aha! To já taky, akorát nemám krb, jenom ten smog za voknem.

Dalším podnětem byl článek někde na internetu, že české domácnosti přetápějí až na 24 stupňů a že to není dobré pro naše zdraví. Tak dle této logiky bychom měli být zdraví jak řípy, my máme doma momentálně 19 stupňů prosím pěkně. Ohýnkem v krbu bych rozhodně nepohrdla!

Ale hlavně bych nepohrdla tím pohledem do plamenů a taky poličkou nad krbem, tzv. "mantelpiece", což je slovo, které nás naučila paní profesorka Patočková někdy v sekundě na gymplu. Doteď si to pamatuju, evidentně to ve mně zanechalo dojem.

1. Ach. Na takové poličce by se velmi krásně vyjímala například moje rozrůstající se sbírka váz (rozuměj: už je pomalu nemám kam dávat).

zdroj

neděle 22. ledna 2017

Lednový byt z Göteburgu

Jako inspirativní lednový byt jsem si pro vás do třetice všeho dobrého připravila nastajlovaný interiér bytové stylisky Emmy Fischer, který připravila pro realitku Bjurfors. Příště už se posunu zase někam jinam, na zimní měsíce se ty severské interiéry ale poměrně dost hodí. Navíc - ten kaktus!!!

Ačkoliv je na mě barevná škála šedé a černé barvy s červenými akcenty dost ponurá, hodně mě baví jedinečná dispozice bytu a nejrůznější originální prvky, jako například výrazná svítidla.


čtvrtek 12. ledna 2017

Jarní kolekce House Doctor 2017

Mňo, tak sice jsem si chtěla těch pár nejhezčích jarních kolekcí nechat na dobu, až to bude aktuální (tzn. na jaro)...jenže pak jsem uviděla novou kolekci mé oblíbené značky House Doctor. A to prostě nende totok! Vtipný je, že vlastně nic moc extra novýho nemají - ale ty fotky jsou zkrátka boží. Vybrat jich jenom deset bylo pěkný peklo, to vám povim.

Fotky mě dostaly atmosférou, kterou zprostředkovává zejména záplava květin a zemitě teplé barvy. Najednou se jara nemůžu dočkat, sníh nesníh.

neděle 8. ledna 2017

Lednové obrázky & Ančiny plempty

Tak vám vážení přátelé opožděně přeju vše nejlepší do roku 2017! Nepopřála jsem vám veselé Vánoce, nevyrobila žádnou PFku, zcela zazdila čtvrté (!!!) narozeniny tohoto blogu a zkrátka se zcela odstřihla od online světa s vědomím, že kdybych se rozhodla už nikdy nenapsat ani řádku, nestane se vůbec nic. 

Jenže ačkoliv je to offline poměrně fajn, přišel čas zase začít něco dělat. Hlavně teda se sebou a svým vykrmeným pupkem, s tímhle blogem ovšem taky. Rozhodně neslibuju, že budu v tomto roce chrlit články jak na běžícím páse, rozhodně se ale pokusím jich alespoň nepsat míň. Čtyři roky jsou fakt dlouhá doba a jsem docela pyšná na to, že La Petite Anne furt existuje. I když mi doteď do statistik lezou fejkový ruský zhlédnutí, což se údajně stává pouze začínajícím blogům, který nikdo nečte. Cha! Budu doufat, že to platí jen na parametry blogů v angličtině.

Co se týče ledna, už bych radši duben. Je mi kosa, schází mi sluníčko a uvařenej čaj mi pokaždý vychladne do dvou minut. I tak má ale leden svoje... třeba ten sníh, kterej zasypal i jindy zcela blátivý Brno, je přeci jenom fajn. Sklenička vizourka taky chutná o dost lépe než v létě... A úplně nejlepší jsou čepice s bambulí! Já mám růžovou. Fuchsiově! Koupila jsem si ji kdysi proto, protože jsem si ji v blbé náladě narazila v obchodě na hlavu, a hrozně mě to rozesmálo. Jo, sice už asi třetím rokem vypadám celou zimu jako blbeček, kolemjdoucí se na mě ale usmívají až smějou, což je vlastně dost prima.

1.

zdroj