Co jsem ušila vol. 2

Tenhle článek už je tematicky krapítek pasé, jelikož jsem ho měla v plánu vypublikovat snad ještě v srpnu. Když jsem si ale přetahovala fotky z foťáku na počítač, zjistila jsem, že se mi u jedné věci fotky nějak poškodily při zápisu. Tohle se mi snad ještě nikdy nestalo a tudíž jsem tak dlouho přemýšlela, jak s tím naložím, až jsem s tím nenaložila nijak. Až doteď. Takže tumáte článek o mé letní DIY garderobě, heh.

První článek, který jsem vyrobila o šití oblečení, vznikl před dvěma lety a můžete si ho přečíst ZDE. Kromě fotek v něm najdete i něco o tom, jak jsem se učila šít já a proč vlastně. Teď už tedy bez okolků rovnou k věci:

I. krtečkovský lněný lacláče

Myšlenka lněných lacláčů se mi líbila už delší dobu, nikde jsem ale nemohla natrefit na ty pravé, o kterých bych byla přesvědčená, že mi sednou. Takže jsem se rozhodla, že si je ušiju. A ačkoliv jsem se snažila být fakt mega pečlivá, samozřejmě to ZASE nebylo tak jednoduchý.

Neměla jsem k dispozici žádný střih, ale rozhodla jsem se to zkusit nějak vymyslet podle tohoto mírně srandovního YT tutoriálu. Zašla jsem dokonce tak daleko, že jsem si ze starých závěsů udělala mockup verzi! Jenže jsem nepočítala s rozdílnými gramážemi látek a jejich pružností. Takto - pokud se člověk zorientuje v tutoriálu slečny Jess, tak má velkou šanci fakt něco ušít. Ten střih je udělaný moc pěkně a míry hezky sedí i na moji diametrálně odlišnou postavu. Ale s tou látkou mi to zkrátka úplně nefungovalo. První závěsová verze byla prakticky bez chyby. Látka totiž krásně splývala a schovala i nějaké drobné nedokonalosti. Finální verze ze lnu (nijak extra vysoké gramáže, měkkého a vypraného na 60°) se ale vůbec nechovala stejně. Zkrátka to na bocích děsně trčelo.

Nejprve jsem se snažila pouze zúžit boky. Nepomohlo. Pak jsem zásadně zmenšila zadní díl na zádech. Nijak zvlášť nepomohlo. Kombinace obojího. Meh. Nakonec jsem to tak trochu vzdala a na zadním díle vyrobila gigantický záševky, což byl taky pěknej porod. To nakonec pomohlo, ale mám tam gigantický záševky! Ve výsledku si ale na záda nevidim a jsem vlastně dost spoko. Dokonce jsem se v létě odvážila a vzala si katě na sebe i mezi lidi!

Jinak len jsem pořídila na slovenském eshopu Bubulákovo.cz, kde mají fakt pěkný výběr.

Takže závěr - úspěch, ale kdybych je měla šít znova, zvolím buď jiný materiál anebo seženu jiný střih. Pokud se vám taky zalíbila myšlenka lacláčů, ale šít se vám nic nechce, mrknite třeba na simply grey life (měli krásný, ale teď je nevidím v nabídce, tak snad ještě budou) anebo Monterki.

II. vaflový župánek

Story šití vaflového župánku jsem vás dost pobavila na Instáči, takže tady už to nebudu nijak extra rozmazávat. Snažila jsem se tím dokázat, že žádný učený z nebe nespadl a že cesta do cíle je napoprvé často klikatá, ale že je to normální a úplně v pořádku. Úplně teda nevím, jestli se mi to ale povedlo. Smáli se všichni, část mi ale vyjadřovala obdiv, že jsem to dotáhla do konce, někdo to ale viděl tak, že jsem prostě lempl. Tak hele - když se člověk něco učí a dělá poprvé, je velká pravděpodobnost, že se to neobjede bez chyb. A je jedno, jestli se jedná výrobu lasagní (s těma třeba bojuju dlouhodobě), šicí projekt, malování stěny, háčkování (:D) anebo cokoliv dalšího. A znova opakuju, je to NORMÁLNÍ. Takže pokud patříte mezi lidi, kteří po prvním neúspěšným pokusu něco vzdávají, tak to je informace přímo pro vás. Já jsem se svým županem mega spokojená a tahala jsou ho v létě furt.

Ani na župan jsem neměla střih - tentokrát jsem si ho obkreslila ze svýho saténovýho župánku z Háemka, který jsem si koupila asi před pěti lety (tak trochu kvůli mému dnešnímu manželovi, aby mi to po ráno slušelo). Musím říct, že postup obkreslení se mi osvědčil velmi. Už jsem kdysi obkreslovala pyžamový gatě, takže jsem už byla vcelku "doma" a neměla jsem se šitím paradoxně žádné větší problémy. I když to v tom storýčku tenkrát asi nevypadalo. Jediný věší zádrhel byl špatně přišitý lem, který napoprvé nevypadal moc hezky. Ten ale stačilo vypárat a bylo to. To, jak jsem na začátku látku nerozžehlila a nezbyla mi látka právě na lem a pásek, takže jsem ji pak složitě sháněla jak idiot, není ani tak záležitost šití samotnýho, jako mé nechuti k žehlení. Samozřejmě jsou tam drobnosti, které by profík udělal líp, ale to jsou fakt detaily, který mě netankujou.

Jinak bavlněnou vaflovinu můžu doporučit všema dvaceti prstama, co vlastním. Teda né úplně na šití, ale na nošení rozhodně. Koupila jsem jí na mém oblíbeném látkovém eshopu mojelátky.cz, kde měli z hlediska vaflí v létě naprosto neodolatelnou nabídku. 

III. tričko pro Jiřího 

Jiří má naprosto příšernou spotřebu triček. Po mých častých protestech při skládání prádla si přestal kupovat ty nejlevnější trika, který se po vyprání zkroutí a švy zamíří všemi možnými směry, ale těch opravdu dobře ušitých má pořád málo. Nejraději má tričko se žralokama, který jsem mu kdysi koupila u annanemone. To je fakt skvělý a krásně sedí, akorát je z toho typu úpletu, který bohužel rychle zežmolkovatěl. Chtěla jsem mu dopřát víc takových, tak jsem se rozhodla, že mu podle tohoto střihu zkusím k narozeninám pokusně jedno triko ušít. Nikdy jsem s úpletem nepracovala, nevlastním overlock a šicí dílna je samozřejmě furt zavřená. Na tričko jsem ulovila úplet s helmama a upřímně řečeno jsem z toho trika byla vystresovanější, než z županu a lacláčů dohromady. Už předem jsem se potila hrůzou z toho, jak jako ušiju lem výstřihu?! Co když mi nebudou sedět rukávy do průramků? Co když si to voblíkne a všechny švy hned popraskaj, protože nebudou pružit?

Nakonec byl jediný drobný problém ten výstřih, který se mi při šití mírně smeknul (tzn. nit šla křivě) a při snaze ho vypárat se mi v látce udělaly dirky. Lem jsem musela nakonec komplet odpárat a přišít nový. Jo, to byl trochu vopruz, ale nijak zvlášť veliký. Co se týče stehů, no, ehm, to jsem taky vyřešila, ale úplně nevím, jestli se tím mám chlubit. Prostě jsem si pružnou látku při šití trochu napnula. Tak nějak tuším, že se to takto asi nedělá a že pravá švadlenka by z toho dostala infarkt, ale mně to fungovalo :)) Máte tip, jak to vyřešit bez overlocku? Možná nějaká spešl pružná nit mě napadla? Já měla nit dobře nastavenou, takže ten šev vypadá docela dobře, rozhodně to není žádná zkroucená hrůza. A nepraská, zatím!

Musím říct, že tričko byl sukces. Vždycky je to to první, co zmizí z várky čerstvě vypraného prádla, většinou ještě ze sušáku. A to je prosím pěkně pořádná satisfakce.

Látka je opět z bubulakovo.cz.

IV. balonové rukávy 

No a poslední věc, u které právě došlo k chybě s fotkama, byly nové rukávy k šatům, které jsem šila na kurzu (viz. první článek). Šatičky byly prima, ale něco mi na nich prostě nesedělo, takže jsem je nosila opravdu hodně málo. Zkusila jsem to vylepšit a vyrobila jim rukávy. Posléze jsem zjistila, že mi celou dobu vadí tvar výstřihu, takže jsem upravila ten. A je dost možný, že rukávy zase vypářu :D 

Tady bohužel nemám pěknou fotku, pouze tohle sežvantaný cosi, co jsem blejskla ve tmě před 5 minutama. I když to není na ramínku vidět, rukávy se mi vcelku povedly. Při jejich výrobě jsem použila tohle video na youtube. Oblečené to vypadá docela pěkně, ale jistá si jima taky furt nejsem. Uvidíme na jaře!

V. opravy

K opravám sice fotky nemám, ale napadlo mě k tomu taky napsat pár slov. Schválně budu ráda, když mi napíšete, jestli je pro vás samozřejmé opravovat poškozené oblečení, i když třeba nemáte stroj a jinak nešijete? Pamatuju si, jak jsme se na základce všichni učili udělat uzel na niti a přišít knoflík. Dneska mám pocit, že nás fast fashion učí, že to nemá cenu a lepší je koupit si něco novýho. A zajímalo by mě, kolik lidí si ty knoflíky fakt přišívá? Pravda je taková, že nějakému povolenému švu a urvanému poutku se nevyhne nikdo. Já mám zkušenost, že i když se mi třeba jenom urve poutko na županu, což jinak není nijak vidět a funkci to neovlivňuje, přestanu ho nosit, protože mi vadí, že se mi blbě věší. 

Nedávno jsem se tedy hecla a všechny svoje svršky, které potřebovaly spravit, jsem si dala na hromadu a zašila, přišila, přešila. Bylo to hned několik knoflíků, několik poutek a pár švů. Skoro všechno jsem šila na stroji (včetně knoflíků) a je hrozně zvláštní, jak ta divná nechuť tyhle věci nosit okamžitě přešla. Najednou jsem z nich měla stejnou radost, jako předtím. Takže abych to shrnula - opravujte svoje oblečení, stojí to za to!

Inu, to je pro dnešek vše. Další šicí článek odhaduji tak na rok 2025.

Čau mňau