Řeknu vám, že mít na listopad a prosinec naplánovaný články zahrnující focení, je fakt dost blbej nápad, kterej příští rok rozhodně přehodnotím. V Brně prosím pěkně už asi měsíc nikdo neviděl slunce a je tu tma jak za polárním kruhem. Jenomže já vám nutně musím ukázat naše nový příbory, po kterých jsem už delší dobu toužila na slavností stolování, tak se muselo svítit.
O víkendu jsme pořádali malý předvánoční brunch pro přátele, což je ze zásady ideální příležitost, proč se trochu rozšoupnout s prostíráním. Pokud se do středy ještě něco nesemele, nebudeme letos na Vánoce večeřet doma, slavnostní stolování jsem si tudíž užila už teď. A aspoň mám příležitost někoho trochu inspirovat párem tmavých fotek, heh
Hlavní hvězda brunche byly jednoznačně již zmíněné příbory (minimálně pro mě teda). Dlouho jsem chtěla nějaké matné ve zlaté barvě, které nebudou moc do žluta, ale hlavně nebudou stát miliardu. Když mi proto nabídli spolupráci ze Zalando Lounge, kde jsem záhy zjistila, že se přesně takové dají ulovit, bylo jasno. Vůbec jsem netušila, že na těchhle stránkách mají i věci do bytu, vy to víte?
Na zdobení talířů jsem použila rozmarýn a badyán a musím říct, že tímto nápadem jsem sama sebe docela překvapila - ono to totiž vypadá fakt hrozně hezky a vánočně! Zkoušela jsem badyán špendlit přímo na rozmarýn, jakože "kvete", ale nakonec se mi víc líbil takhle ledabyle rozhozený po talíři. Většinou na sváteční stolování používám naši vintage anglickou kameninu, ale tentokrát jsem nádobí zvolila jednoduché, ať máme trochu změnu.
A teď konečně k tomu jídlu. Kromě štrůdlu jsme servírovali vejce benedikt, ke kterým Jiří vyšlehal báječnou holandskou omáčku podle tohoto receptu, ve kterém nebyl vinný ocet, ale bílé víno. Nachystali jsme šunčičku od kosti, avokádo a uzenýho lososa, ať si každý svůj muffin nachystá dle libosti. Já jsem pak každému na muffin prskla vajíčka a Jiří omáčku.
Co se týká samotných zastřených vajec, přijde mi, že se toho s jejich přípravou zbytečně moc nadělá. Já z nich měla vždycky ohromný respekt, hrozně řešila tipy a triky jak na ně...a samou nervozitou se mi pak nepovedly. Zkoušela jsem octovou vodu, vodní vír, pak ocet jenom v hrnečku s vajíčkem, vaření v naběračce... Víte co vám řeknu? Mně se nejvíc osvědčilo se na tohle všechno vykašlat. Vejce vařím v tom nejširším kastrolu, co mám, kam se vejde třeba čtyři až pět vajec zaráz. Vajíčko si napřed vyklepnu do malého šálku, a pak opatrně vyleju do vody, která sice skoro vaří, ale nebublá. Když mi někam uteče nějakej camfrňousek, urychleně ho pěnovačkou překryju zpět - a je to. Jakmile se odlepí ode dna a začne stoupat, což je po cca třech minutách, vytáhnu ho pěnovačkou (nebo drátěnou naběračkou), nechám okapat a servíruju. A rozhodně je nedělám nijak často, kdybyste mě chtěli obvinit, že na to mám nacvičený grif. Ne e, je to fakt tak easy!
Vejce benedikt jsou naše nejoblíbenější brunchová záležitost, na kterou v dobách nepandemických chodíme do našeho milovaného brněnského bistra Franz. Nikde jinde mi tohle jídlo nechutnalo tolik, jako u nich. Mají hrozně dobrou medovohořčičnou zálivku na salát, kterou se doma snažíme kopírovat, a taky nějaký pesto či kýho šlaka, no mají to moc dobrý. Pokud jste z Brna, máte aktuálně možnost si brunch nechat dovézt domů, pokud z Brna nejste, ale v lepších časech sem plánujete zavítat, tuto destinaci k víkendové snídani vřele doporučuju.
Mňo, po vajíčcích byl štrůdl, k tomu asi komentáře netřeba.
Žádné komentáře:
Okomentovat