I když to venku momentálně taje ostošest, ta letošní zima po dlouhé době fakticky vypadá jako ta od Lady. Mám tak za sebou bruslení, koulování, vycházku po zamrzlých mušovských nádržích... a chybí mi už jenom odškrtnout si ze seznamu sáňkování, sněhuláka a stavbu iglů.
Únor mi po hektickém lednu přijde jako ten první opravdický měsíc nového roku - jakože leden byl tak nějak nanečisto, po Vánocích se trochu vzpamatujem a od února už jedem navostro. Až teď jsem stihla začít dumat nad tím, co asi letošní rok přinese, kam bych se chtěla posunout a vůbec co se sebou. Včera jsem podnikla první fázi redukce šatníku, k mému překvapení se ke mně vcelku bez nucení přidal i můj Jiří. Už delší dobu totiž cítím, že jsem dneska docela jinej člověk, než ten, co před lety vybudoval impozantní sbírku koktejlek a lodiček na jehlovým podpatku. Asi přišel čas si přiznat, že já budu stejně vždycky nejraději v pyžamu a nemá cenu si to krásnýma vystavenýma hadříkama vymlouvat. Dneska mě už totiž těší úplně jiný věci!
1. Třeba snídaně do postele, kytička nebo sklenka prosecca... Což se v souvislosti s blížícím se Valentýnem myslím docela hodí jako první únorové inspirativní foto
 |
| zdroj |