Jarňoletní kolekce dánské značky Hübsch

Tak mi zas opožděně došlo, že už jsou nějakou dobu venku jarní kolekce, a tudíž i hromady krásných letních fotek. A to už jsem prosím nad celou řadou slintala! Dneska jsem se tedy mým oblíbeným značkám podívala na zoubek trochu víc z blízka a jako vítěz, kterého jsem se rozhodla dát do článku, mi vyšel dánský Hübsch. Ten se v lookbooku paradoxně drží hlavně interiéru a fotky ven do přírody nevyhání. Jenomže - mně se prostě nejvíc trefil do noty. Progres téhle značky, jak ji sleduju už celé roky, je totiž fakt neskutečný a mně přijde, že rosteme tak nějak spolu. Spousta prvků je mi hrozně blízkých a baví mě představovat si je v našem budoucím doma, kam mi strašně dobře sedí do mého vysněného "konceptu". Fandím jejich top kvalitě, miluju jejich krásný dubový nábytek, ale baví mě i barevná hravost doplňků, které jsou jinak poměrně minimalistické. A ještě ke všemu to mají dycky tak krásně nastajlovný a nafocený, že nehraju (tzn. chci to taky takhle umět).

Ach ich! Naprosto seriózně uvažuju, že nám jednou pořídím tenhle jídelní stůl - má na délku dva metry, takže přesně moje představa. Akorát si nejsem jistá, jestli je dýha dobrý nápad, co myslíte, máte s dýhou na jídelním stole zkušenost? Moc se mi taky líbí jejich barevné skleněné nádobí.

Plánování naší koupelny

Po dětském pokojíčku jsem se rozhodla vrhnout na článek o návrhu naší budoucí koupelny. V té se totiž dějí velké věci, podomítkové baterie už jsou pod omítkou, teď v týdnu snad přijde nové okno a brzy se začne moje vize uskutečňovat. Bojim se, těšim se, každopádně radši ten článek napíšu teď, dokud ještě netuším, jestli to všecko zapadne anebo ne. Kdyby to náhodou neklaplo podle mých představ a všici si budem klepat na čelo, co to ta Anka vymyslela, asi by se mi do něj už totiž nechtělo, že.

Takže tramtadadá, naše koupelnová moodboard vypadá takto:

Limewash paint - vápenná bahenní barva a jak jsem se zase jednou nadchla

Když se u nás v bytě v rámci rekonstrukce oškrabávaly stěny, zjistili jsme docela zajímavé věci. Tak například strop v obýváku byl kdysi modrý (jenom strop), dětský pokoj okrový, pokoj pro služku zelený a ložnice zemitě růžová. O modrém stropu jsem věděla, ale ta duha všude jinde mě poměrně dost překvapila. A jak jsem na ty oškrábaný stěny zírala, zjistila jsem, že se mi jejich současná podoba dost líbí. Kdybychom do nich nesekali novou elektřinu, asi bych byla bývala nějakou stěnu nechala přímo v jejím oškrábaném stavu. Se zacementovanejma cestama kabelů už to byl sice i na mě dost punk, ale nějak jsem je pořád nemohla dostat z hlavy.

Už před oškrábáním jsem se totiž tak teoreticky zasnila nad tím, že bych stěnu za postelí možná chtěla natřít nějakou jinou barvou než bílou. Myslela jsem si na takovou tu skandinávsky světle šedou, chvilku jsem dokonce koketovala i tapetama.. Jenže ta textura oškrábané zdi mi nedala spát, tak co teď? Začala jsem koukal na populární betonové stěrky. Hele dobrý, ale truhláři, kteří už si vyměřili zdi na milimetry kvůli skříním, by mě asi zabili. Pak jsem zapadla do problematiky dekorativních nátěrů, které jsou u nás ovšem většinou perleťové, se třpytkama anebo rovnou zlaté. Jo tak to ne. Ale pak to přišlo. Objevila jsem limewash, vápenný nátěr, který u nás snad ani nemá žádný speciální název, jakkoliv je úplně běžnou součástí památkové péče a nátěrů starých budov a kamene. V tom moderním interiérovém smyslu jsem ale na českém rybníčku nenašla prakticky nic. Ještěže máme ten Pinterest, žejo!

Takže co že to je ten limewash? Jedná se vlastně o ochranný, ale po přidání pigmentů i dekorativní nátěr zdí, kamene, cihel, cementu a dalších stavebních povrchů. Limewash chytá i na normálně natřené zdi nebo akrylové primery, ale v tom případě se do zdí nevpíjí a nemá už ten ochranný charakter (ze strany druhé to tolik nesaje a spotřebujete míň barvy). Barva je hodně řídká, musí se pořád míchat, má i antibakteriální vlastnosti a při troše snahy ji dokážete i vyrobit sami. Ale co je na ni nejlepší, je ta nezaměnitelně krásná struktura, která vašim zdem dodá hloubku a charakter. Asi se s rekonstrukcí dalo čekat, že se občas pro něco nadchnu, ale o limewash se mi prosím pěkně už i zdálo.

1. Já si osobně stále myslím na šedou, ale podle mě limewash sluší naprosto všem barvám, i když ty zemité jsou asi nejčastější. Když jsem ukázala manželovi pár takovýchle obrázků, klepal si na čelo, že přesně takhle vypadá naše fajnová (samozřejmě vápenná) omítka. A hele jako má pravdu, ale já chci šedou :D

zdroj

Australský dům z konce 60. let (a hodně dřeva!)

Dneska jsem si po dlouhé době sedla, otevřela The Design Files - a projela všechny nový články, co jsem ještě nečetla. A jeden retro kousek vám sem hnedle musím vrznout, protože mě naprosto dostal!

Tenhle dům z roku 1969 patří interiérové designérce Amelii Hasketh, která jej s rodinou před několika lety koupila. A místo toho, aby jej strhla a postavila místo něj něco nového (jak je prý pro tyto stavby v Sydney bohužel typické), kompletně ho zrenovovala a podle mě dovedla k dokonalosti. Čím jsem starší, tím víc miluju retro dřevěné obložení, které má u sebe doma například moje babička. Jinak mám ale pocit, že narazit na něco takového (autentického) u nás, je téměř scifi. Stejně jako na interiéry inspirované 60. a 70. léty - logicky, u nás to byl hlavně panelák a papundekl, trochu něco jinýho než na západě. A možná i proto je tenhle štýl něco, co mě tolik baví - protože se to u nás zkrátka tak ňák nevidí. Nebo znáte někdo něco podobného u nás?

Naprosto nenávidím celopokojové koberce. Ale tenhle, tak ten je, na ten bych se přemluvit nechala. Takovej mecháček!