neděle 31. května 2020

Bydlení v Aarhusu s láskou k módě (a růžové barvě)

Taky máte dneska pocit, že vás někdo majznul po hlavě pádlem? Dnešní počasí je fakt dobrý maximálně k tomu sedět doma s hrnkem kafe v ruce a čučet na něco hezkýho. Třeba na obrázky tohodle bytu, který se mi zalíbil na femina.dk. Patří dánské blogerce Marii Kaas, která v něm bydlí se svou rodinou. Marii zcela evidentně hodně baví móda a barevné akcenty, protože vymalovat byt na růžovo je něco, na co by si hned tak někdo netroufnul. A já naprosto zbožňuju, když si na to někdo troufne! Sledujete, jak růžová v kombinaci s černou a dřevem vůbec nepůsobí přeslazeně? 


pondělí 25. května 2020

DIY mozaiková mýdlenka - předplatné Cosy Craft Clubu V.

Jestli pozorně počítáte, je vám hnedle jasný, že mi do série DIY z Cosy Craft Clubu chybí čtyřka. S háčkováním si pořád nějak nerozumíme, tak jsme se vzájemně dohodli, že si dáme pauzu a zkusíme to znova za pár týdnů. Tentokrát tedy přeskočím k předposlednímu květnovému balíčku, ve kterém mi přišla sada na mozaiku!

Pokud sledujete moje unboxingy na instáči, tak už víte, že mi nedávno přišel matroš na dvě závěsná srdíčka. Poprvé se stalo, že jsme se s projektem takzvaně minuli, i když na mozaiku jako takovou jsem se moc těšila. Závěsná srdíčka opravdu nebyla a nejsou něco, co bych chtěla vyrábět, natož pak někam věšet. Ale to samozřejmě neznamenalo, že jsem tento projekt chtěla vzdát! Mozaiku jsem si vždycky chtěla hrozně vyzkoušet a navíc jsem si všimla, že některá dodaná sklíčka ladí s kachličkama v naší koupelně. Při prvním letmém pohledu to vypadalo, že je směs sklíček spíš hráškově zelená. Nakonec se ale ukázalo, že většina je spíš mentolová nebo šalvějová a mezi tím akorát pár výrazných kousků do žluta, tudíž dobrý. Takže jsem při návštěvě hobbymarketu v regálu vylovila tu nejjednodušší porcelánovou mýdlenku s tím, že to by mohlo na můj mozaikový projekt fungovat. A fungovalo!


úterý 19. května 2020

Dekor, ze kterého vám půjde hlava kolem!

Přiznám se, že tenhle článek chystám, mažu a přepisuju už nějakej ten pátek. Obličeje a hlavy na místech a v podobách, kde je úplně nečekáte, totiž v poslední době úplně zaplavily svět designu. A vybrat si jenom 10 obrázků byla docela fuška! Aktuálně vcelku nově frčí lineární obličeje podle Picassa, ale třeba květináče ve tvaru hlav už jsou s námi nějaký ten rok. A to bych to nebyla já, abych na toto téma nedala dohromady nějakou barevnou inspiraci. Takže tumáte!

1. Jestli se toho někdo nebojí, je to holandská firma Kitsch Kitchen. Obličeje v explozivní náloži barev nabízí na nádobí, květináčích, vázičkách, textilu... To vše v sympaticky originálním pojetí, které určitě neuvidíte na každým rohu.

neděle 10. května 2020

DIY květináčová rychlovka - a zase jeden dalmatin

Už je tomu nějaký pátek, co jsem vás na instáči prosila o pomoc s výběrem černobílého vzorku. Koupila jsem si totiž černé pero na porcelán, obyčejný bílý květináč a chtěla tento vztah posunout na novou úroveň. Jistě mi totiž dáte za pravdu, že jestli se něco blbě shání, jsou to levné, ale přitom zajímavé velké květináče. Krásné velké květináče stojí klidně i několik tisíc, proto naše velký kytky strkám do košů na prádlo, košíků, hrnců a papírovejch pytlů. A jsem prakticky non-stop na lovu podobných lowcost řešení. A tohle jsem ještě nezkoušela!

Nebudu kecat, vyhrály to u vás tenkrát proužky. Což mi jenom potvrdilo, že u mě to vyhrávají nepravidelné dalmatíní flíčky. Jo, už zase, ha.


čtvrtek 30. dubna 2020

Prosvětlený bungalov v Alabamě

K poslednímu dubnu mám pro vás další barevný dům plný světla, tentokrát z amerického jihozápadu, z Alabamy. Tohodle krasavce, který obývá paní Morgan Tinker s rodinou, jsem vyšťourala na skvělém blogu A Beautiful Mess, který vám všem vřele doporučuju. 

Interiér splňuje většinu mých požadavků na tutovku, kam bych šla z fleku bydlet. Prostorný, světelný, barevný a s kapkou cáklosti. Jahody na stěnách? Neni problém!

Mysleli jste si, že pořádnou galerii můžete vytvořit jenom z větších tisků v rámech? Omyl vážení, jde to i s pidiobrázkama a washi páskou. A vypadá to báječně!

úterý 21. dubna 2020

Jak (a proč vlastně) ušít dětské povlečení

Pokud máte doma malé děti a snažili jste se jim někdy sehnat pěkné povlečení v mini velikosti, jistě víte, že to rozhodně není jen tak. Když už se rozhodnete investovat do toho nádhernýho, ale šíleně drahýho dyzajnovýho kousku, hnedle zjistíte, že nepasuje na vaši ikeáckou peřinu. Mně se to stalo hned u tří povlečení, co jsem vybrala. A tak dokonale mě to namíchlo, že jsem nakoupila látky v hodnotě jednoho hotového kousku - a ušila hned troje povléčo.

Původně jsem vůbec neměla v plánu tohle do své sérky pro dítě řadit, protože mi to přišlo až moc jednoduchý a nezajímavý. Ale vzhledem k požadavkům jsem se teda nechala ukecat, tak doufám, že to oceníte a něco ušijete! Protože jsem ale s návodem nepočítala v průběhu šití, nemám fotky z procesu. Nakreslila jsem ale skicu, tak snad to bude užitečný i tak.

Ještě bych teda chtěla zmínit, že peřinu, respektive povlečení, jsme začali používat až zhruba v 8 měsících věku dítěte, a peřinu zahrnuju pod matraci. A polštář sice povlíkám, ale dle doporučení lékařů ho nemám v plánu používat ještě dlouho, i když je komplet placatej. Fotky jsou tudíž jenom na voko :)


čtvrtek 9. dubna 2020

Velikonoční hnízdo pro radost

Sice jsem si myslela, že na Velikonoce letos budeme mít výzdobu leda tak ve stylu "vajca, co jsem vytáhla ze skříně", nakonec se mi ale ke skříňovým zásobám podařilo přidat i jedno malé DIY. Myslela jsem, že to bude hrůza děs - a řekněme si to upřímně, neměla jsem ani páru, co že to vlastně dělám. Návod tedy tentokrát nemám, ale tož inspirace snad taky dobrá.

Vlastně to ale bylo celé hrozně jednoduché. Na chatě jsem likvidovala nálety jakéhosi urputného keře, kterýho se nejsme schopní zbavit. Tak jsem si domů vzala nějaké zhruba 30-50 cm dlouhé proutky. K tě jsem přidala i trochu mechu, kterého máme plnou zahradu... a doma jsem po večeři začala motat hnízdo. Byla jsem líná vyndávat žebřík a sundat krabici, ve které mám floristický drát - ale nakonec jsem se bez něj obešla. Prostě jsem proutky tak dlouho proplétala a nutila spolupracovat, až rezignovaly a nechaly se zaplést do menšího hnízdečka. Celé to mohlo trvat maximálně půl hodiny.

Hotové hnízdečko jsem šoupla na malý etažér, naplnila mechem a navrch položil tři skořápky v různé stádiu křápnutí. K tomu pár peříček ze zásob na lapače snů a bylo to! Hotovo, nazdar.