Když jsem tenhle článek konečně začala psát, úplně jsem se styděla, že jsem vám ho slíbila už v květnu. Teď, čtvrtej den od začátku psaní, jsem už k sobě trochu shovívavější. Naše kuchyň, to je totiž fakt šílená story na pokračování a přiznám se, že už jsme z ní všichni dost vyčerpaní. Myslela jsem, že touhle dobou bude kuchyň dávno hotová a my bydlet. No, tak to jsem se o pár měsíců sekla. Kuchyň totiž bude hotová nejdřív v prosinci. A my se stěhujeme za týden. Au.
Ale začnem od začátku, protože tohle je fakt dlouhý.
Když jsme se do rekonstrukce pouštěli, z různých důvodů nebylo v plánu měnit dispozici a ani značnou část interiéru. Kdybych měla neomezený možnosti, bývala bych si přála kuchyň ve velice velkoryse pojatém obýváku s jídelnou, což by i odpovídalo standardům současného bydlení - jenže to s rozvodama stejně nešlo udělat, takže jsem tuhle myšlenku ponechala jako pouhé přání a dál ji nerozvíjela. Kuchyň měla zůstat na svém místě, korpusy měly být levné z ikei a k nim jsem chtěla dokoupit dvířka od truhlářů. Na českém trhu funguje několik firem, které vám dvířka nalakujou podle NCS nebo RAL vzorníků a navíc nabízí i spousty tvarů. Ízy pízy, tečka. Anebo ne?
Moje kuchyňská moodboard hýr:
