Poličky v kuchyni a svatební dar na nich

Některý věci mi zkrátka trvaj. Nemám ráda dočasná řešení, takže když si nejsem něčím jistá, čekám, až se to tak nějak vystříbří. Stejně jako s těmahle poličkama na porcelán v kuchyni.

Jako svatební dar jsme od babičky dostali kávovou sadu anglického porcelánu. Sami jistě uznáte, že strkat todlencto někam do skříně by byla téměř svatokrádež. Dlouho předlouho jsem hledala a přemýšlela, kam s tim? Koukala jsem na poličky na talíře, prosklený skříňky... a nic ideálního ne a ne najít. Několik měsíců jsem tak při žvýkání snídaní a večeří koukala na krabici těchle krasavců v rohu kuchyně, až jsem konečně dostala nápad a vyřešila to - ikeou. Tohle jsou prosím poličky na kořenky. Cha! No nejsem já vobčas praktická?

Dánský penzion a jaro v luftě

Když nad tím člověk začne trochu přemýšlet, ty jarní teploty posledních dní rozhodně nevěstí nic dobrého. Osobně ale volím cestu blaženého štěstí z voňavého jarního vzduchu a nadávky na apokalypsu si stejně jako vloni schovám až na srpen, kdy toho vedra budeme mít opět všichni plný brejle. Teď mám náladu na plánování procházek a výletů a při té příležitosti jsem si vzpomněla na byt majitelů jednoho krásného penzionu v dánském Tisvildeleje, na který jsem před časem narazila na femina.dk. Dánsky sice umím asi tak pět slov, ale pomocí Googlu jsem se z článku dopídila toho, že je to penzion, že ho provozuje manželský pár se synem, a že jestli chcete, můžete tam klidně jet.

O svatbě díl 3. - místo, květiny a dekorace

Jelikož letošní nevěsty a ženichové už by touto dobou měli řešit svatební přípravy (bububu), myslím, že nastal čas na další článek ze svatební série! A tentokrát se mrknem na to, jak jsme řešili a vyřešili místo a jeho výzdobu. Místo je totiž naprosto zásadní pro celkový koncept a vyznění svatby, pokud vám teda na něčem takovým sejde. Ale jste na tomhle blogu, takže si troufám tvrdit, že asi jo. Mě na tom docela záleželo. Jak už jsem myslím někam psala, od zásnub mě pronásledovaly vysoký očekávání mýho okolí, kdy jsem si nejednou vyslechla, jak krásný a vypiplaný to určitě budeme mít. Jednoho by to krapet znervóznilo, nicméně můj přístup se po krátké hysterii velice rychle změnil z "tyhelejátinevim" na "challenge accepted". Protože já jsem já a zařizovaní svatby je přesně ten typ zařizování, co mě doopravdy bavil a baví i nadále. Opravdu můžu směle říct, že jsem si to užívala od začátku až do konce a byl to můj oblíbený "projekt" loňského roku.

Povedený jarní fotošůt 2019 Hübsch - a že bylo na čase

Jako zatím-furt-ještě-nákupčí to mám s těma ročníma dobama oproti ostatním trochu přeházený. V únoru objednávám Vánoce, v červenci podzim a zimu... takže se asi nebudete divit tomu, že jaro a léto na rok 2019 mám už letos skoro celý hotový. Objednávat novinky na e-shop je pro mě odjakživa spíš odměna než práce, takže jsem s touto činností s radostí pokračovala i na jipce s hadicema v těle. Akorát pak nikdy nevím, kdy s tím jarem můžu začít opruzovat i všechny ostatní? No myslím, že po tomto neuvěřitelně jarním víkendu, kdy i u nás na ulici v centru cvrlikali ptáčci nadšením, můžu dneska. Jo?

Mně se totiž letos strašně líbí fotky od Hübsche. A fakt bylo na čase, protože několik předchozích kolekcí bylo nafoceno tak nějak divně, tmavě, smutně...a nikde nic moc nevyniklo. Letos asi vyměnili stylistu a i mám takovej pocit, že z jedné nejmenované firmy přetáhli pár designérů, protože některý novinky jsou letos fakt dost prima. Hübsch obecně platí za nadčasovou značku, která nechrlí stovky novinek za sezónu, ale spíš míň nadčasových kousků, který dokáže točit i x let v kuse. A to všechno navzdory tomu, že za posledních deset let tato značka prošla naprosto neuvěřitelnou transformací, která je ovšem na poli bytového designu docela běžným jevem. Čím dýl prostě něco děláte, tím spíš máte tendenci zjednodušovat. Schválně, mrkněte na článek, který jsem o této značce psala v roce 2013 a srovnejte si to s tímto. Hustý, co? No a teď si představte, že spoustu věcí z toho pět let starýho článku furt maj. Podle mě dost dobrý.

Naše chodba s kelimem a galerií

Volejte sláva a tři dny se radujte! Na podzim jsme po třech letech (!) konečně dodělali chudáka otloukánka našeho bytu - chodbu. Je dost neomluvitelný, že nám (ehm, mně) to trvalo tak dlouho, ale na mou obranu - s chodbama je to prostě těžký a o naší to platí myslím ještě o chlup víc. Je to totiž dlouhá tmavá nudle s jedním světlem, ve které nám dlouho stačila jenom DIY čalouněná lavice, zrcadlo a věšák. Jinak tu nebylo nic, až na obrovskou holou bílou stěnu, ze které mi sice trochu tikalo voko, jenže prostě galerie na stěně prostě není jen tak hele. Vyladit obrázky tak, aby šly pěkně k sobě, je proces. Teda minimálně pokud jste já. No a taky co si budem vykládat, nedodělaná chodba člověka tíží vo dost míň než třeba ložnice, že.

Chic domek v Chicagu

Přiznám se vám bez mučení, že americké interiérové fotošůty mě obvykle moc neoslovujou. Ale vobčas se to přeci jenom stane - jako třeba teďkonc. Starý viktoriánský barák se schodištěm a starýma krbama v každé místnosti - tomu já pochopitelně odolávám dost těžko i nebýt krásných vintage kousků, které tady doma mají. Tenhle dům v Chicagu obývá spoluzakladatelska a editorka prima internetových stránek The Everygirl Alaina Kaczmarski s manželem. Vyňuňali si to teda moc pěkně, i když já bych jim do toho pochopitelně vrazila ňáký barvy nebo víc kytek, protože si prostě nemůžu pomoct.

Opožděný novoroční bilancování a pár slov na vysvětlenou

Je moc trapný vám teď popřát všechno nejlepší do roku 2019? Upřímně doufám, že nejni, takže vám moji milí přeju spousty harmonie, zdraví, štěstí a lásky v nadcházejícím roce. 1. ledna tento blog oslavil neuvěřitelných šest let své existence. Vám všem patří veliký dík za to, že i po téhle šílené době sem pořád chodíte pro inspiraci a třeba i sem tam zanecháte nějaký milý komentář... I když občas neodpovím anebo dlouho nepíšu, rozhodně to nemám takříkajíc na háku - jenom to prostě a jednoduše nezvládám. A dneska jsem se po dlouhém zvažování rozhodla vysvětlit vám proč. Protože můžu, protože se mi chce a protože nechci abyste si mysleli, že to tu nechávám vyhnít a už mě to třeba tolik nebaví. To by totiž nebyla ani trochu pravda. Ovládnout svět s blogem pochopitelně plánuju furt.

Co mi dává enerdžy - manžel, "zelený", šálek čaje, plány, svíčky, vonný olejíčky a hledání rovnováhy