Interesantní interiér(y?) H&M home

Od doby, co jsem začala sem tam produkovat nějaký interiérový fotošůty, dokážu ohromně ocenit zajímavý "fotointeriéry". Takový, který mají dostatek ducha a působí autenticky, ale přitom pořád skvěle plní roli pozadí pro produkty, o který jde v těchto případech především. Tahle menší kolekce z háemka mě nedávno hrozně zaujala, právě kvůli zajímavému interiéru. Interiéru, ve kterém ty produkty vypadají fakt bezvadně, i když dost z nich by mě samostatně asi nezaujalo. A tak se to dělá, přátelé. Barvy, různý textury, materiály... jsem zaháčkovaná! Nejsem si teda jistá, jestli to nejsou byty dva (asi jo), ale co už. Jestli jo, tak jsou skvělý oba.

Zrenovovaný sekretář a tapeta v pokojíčku

Když jsme se už skoro před rokem!! přestěhovali, myslela jsem, že dětský pokojíček bude jednou z prvních místností, které vám u nás ukážu. Ale i když střípky už jste tu a tam vidět mohli, hotový pokojíček stále není a článek tudíž taky ne. Přitom paradoxně vypadal po nastěhování nejlíp a možná i proto ho tak trvá dotáhnout. Hlavní důvody jsou dva - ten největší je původní dřevěné obložení jedné ze zdí, které chci obrousit, natřít a vrátit. A ten druhý je starý sekretář, u jehož několikaměsíční renovace jsem si musela klást nespočet otázek o hodnotách mého IQ a psychickém zdraví.

Ale od začátku. Tenhle sekretář měla kdysi v pokojíčku moje babička. Původně byl červeno-žlutý, vevnitř byl potažený měkkou podložkou na psaní a hlavně byl celý z masivu. Někdy před pár dekádami dostal sekretář do pokojíčku můj strejda, který ho natřel sytě zelenou barvou v kombinaci s černou. Sekretáře mi vždycky připadaly jako děsně kůl kusy nábytku, kór když jsou dřevěné a né z dřevotřísky, ze které se dneska dělá úplně všechno. Tmavě zelená s černou by se sice do pokojíčku nehodila, ale zbavovat se ho mi bylo líto. Takže bylo rozhodnuto - renovace!

Tímto chci veřejně poděkovat mému muži, bez jehož pomoci by nám ten sekretář stál na chodbě asi navždy. Jaksi jsem zapomněla, že už nejsem ani student s horou času nebo single mlaďoch bez závazků, ale matka dvou dětí z divokejch vajec a bydlím v bytě, kde je seznam úkolů a nedodělků delší než slovník.

Takže prosimvás, hrdě vám představuji zrenovovaný sekretář, na kterém jsem začala pracovat začátkem listopadu 2021 a poslední nátěr na něm zaschnul někdy v květnu. Tou dobou také konečně přestal zavazet před skříněma v předsíni a začal plnit svou funkci jako úložný prostor na hračky. A včera se mi ho konečně podařilo nafotit. Hurá! 

Designérský dům v Aarhusu

Dnešní interiér z dánského Aarhusu mám v plánu sdílet už nějaký ten pátek. Občas si interiéry odkládám "na potom" a nechávám uzrát - no a někdy se stane, že to nakonec neklapne. To ale není případ tohoto domu, který uzrál tak, že bych se do něj z fleku přestěhovala. Se svou rodinou v něm bydlí architektka Mette Kirk, kterou můžete sledovat na Instagramu jako @kirkarkitektur. Její fotky občas sdílí dánská značka Hübsch, tak třebas vám bude něco povědomé. Já jsem článek našla na boligmagasinet.dk, kde s ní na začátku roku udělali rozhovor.

Zásadní podíl na mé odvařenosti má kuchyně, kdy zkombinovali krémové spodní skříňky s dubovou stěnou. Jak jste si jistě všimli v naší vlastní kuchyni, kombinace dýhy a laku je moje oblíbená. No a tu stěnu s vysokou troubou jim teda nepokrytě závidím! Troubu, do které bych se nemusela shýbat, jsem si moc přála, tak se kochám aspoň na obrázku.

Vodovodní kohoutek na terase

Dnešní článek patří do takové neoficiální série, kdy se reálně snažím přijít na kloub nějaký mě aktuálně trápící záležitosti. V tomto případě je onou záležitostí díra po kohoutku v kachličkách u nás na terase, který kdysi napájel jednoduchou venkovní sprchu. Sprcha ale jednoho krásného dne zatekla o patro níž, takže byla nemilosrdně zrušena. Během naší rekonstrukce se pak opravily rozvody a odstranil starý kohoutek, ale na nový už nedošlo. Aktuálně máme tedy na terase kousek zdi stále vykachlíkovaný škaredýma dlaždičkama s patinovým fototiskem (pomoc), uprostřed který se skví nádherná díra se zaslepenýma trubkama. Co vám budu vykládat, je to báječný.

Ačkoliv se jedná o projekt, který zatím nijak nespěchá (moc zeleného toho na terase zatím nemáme a na to málo nám stačí dešťovka, kterou chytáme ze střechy), přeci jen mi ta škaredá díra leží v žaludku. Jednou bude potřeba kohoutek zprovoznit, ale hlavně odlámat ty hnusný kachle a spravit omítku za nima. Nojo, ale co s tim? Vykachličkovat jinak? Snažit se navázat na fasádu? Udělat jenom kohoutek anebo výlevku? A co takhle rovnou kašnu? Otázky, samý otázky. Tak pojďme vymyslet, co s tim.

1. Jedna z možností, která by se mi líbila, by bylo na místě udělat umyvadlo v rámci venkovní jídelní zóny. Můj muž rád griluje, takže to vůbec není mimo. Musel by se ale vymyslet odtok a zóna samotná. Jelikož budeme příští roky šetřit na výměnu stávající dlažby za dřevo, konstrukce by mohla být pouze dočasná či odendavatelná. Čili - toto spíš neklapne, ale ne že by to nebyl faj nápad

zdroj

U nás v ložnici a kde hledám, když nevím

Jednu ze dvou skoro hotových místností (naši kuchyň) jste už viděli, nezbývá tedy než se s váma podělit i o tu druhou - naši ložnici. V ní nám chybí opravdu jen pár "detailů", jako zarámovat a pověsit obrazy a časem vyměnit vypínače u postele za kulaté keramické, jinak si ale tuhle místnost můžeme víceméně odfajfkovat. Je jasný, že aktuálně máme vedle postele dětskou postýlku, která půjde časem pryč - a pak budu patrně docela vehementně přeskládávat. Jenže to už bude verze 2.0 o které toho upřímně řečeno zatím moc nevím. Pojďte tedy dál!

Divný tvary, pastelový barvy, kostičky a kytičky - styl, co hledá jméno

Že se nám trendy v posledních měsících začínají dost radikálně zvrhávat do pastelova jste si už asi alespoň koutkem oka všimli úplně všichni. Jejich původ osobně sleduju někde ve vodách přeslazených asijských kawaii pokojíčků a DIY na tiktoku, které prosákly v různých podobách úplně všude. To celý zkombinujte se skandinávským příklonem k pastelovým i jiným barvám a máte to.

I když pastelově růžový zdi a kytičkový polštářky už mít v ložnici asi nikdy nebudu, vlastně mi to přijde takový roztomile srandovní a naivně optimistický. Což se dneska hodí, žejo. Začlo to DIY okachličkovanýma stolkama a zrcadlama s rámem z hnusné izolační pěny, k tomu se přidaly pastelový svíčky v divnejch tvarech a olej do ohně přililo Pantone s barvou roku Veri Peri. Dneska je tohoto stylu, co pořád hledá nějaké obecně uznávané jméno, celej Instagram, Pinterest a internet vůbec. Párkrát jsem narazila na označení "danish pastel", ale upřímně řečeno ten považuju spíš za střídmého bratrance tohodle barevnýho úletu, kterým vám chci dneska vybarvit den. Možná by to mohl být danish pastel na kawaii steroidech? Inu, posuďte sami:

1. signature prvky jsou například vlnovkové zrcadlo, okachličkovaný kostičkovaný stolek, retro nábytek v cáklých tvarech a pastelové barvy všude kam se podíváš. Přidej k tomu moji oblíbenou togo housenku a já se královsky bavím

zdroj

Brazilská džungle v Sao Paulu

Dneska to vezmeme z trochu jiného soudku. Na tenhle neuvěřitelně zelený byt jsem narazila při hledání inspirace na balkóny, kdy jsem v touze po něčem "jiném" brouzdala ve vodách mně dosud nepoznaných (rozuměj "obvykle googlím v angličtině"). A výsledek byl ten, že mě po čase zase jednou něco nadchlo. Tolik zeleně, ale i barev a zajímavých retro kousků se hned tak nevidí! Hrozně mě baví, jak je interiérový design podmíněný i geograficky, ale k nám v české kotlině se vždycky dostane jenom něco, co u nás zrovna frčí - např. styl provence nebo skandinávský styl a podobně. Nechci z tohoto jediného interiéru odvozovat celou Brazílii, ale ohromně mě osvěžil, takže šupsemsnim!

Pokud jsem to pochopila správně, byt je situován spíše ve starší, ale i tak stále zatraceně vysoké zástavbě, a patří mladému páru se psem. Mnohonásobně košatější reportáž i s videem najdete v portugalštině zde.