neděle 15. listopadu 2020

Interiér: trocha australského slunce na listopad

Co vám budu povidat, podzim tenhle blog krapet prospal a já s ním. Na podzim se zkrátka historicky potřebuju trochu víc šetřit, tak jsem se rozhodla pro drobnou pauzu. Přečetla jsem nějaké knížky, doklepla pár pracovních povinností...a skoro dva měsíce v čudu. Tož to v plánu úplně nebylo, ale síla taky ne. Už mě ale začaly dost nesnesitelně pálit všechny ty nedodělky z léta, tak doufám, že se mi je ještě do konce listopadu podaří nějak vypublikovat! Aktuálně ale píšu jednu větu deset minut, takže začnem zlehka, ať ten start nepřepálím, he.

Jako každý rok začnu v podzimní tmě toužit po slunci. No a kde jinde si ho alespoň opticky doplnit, než na mých oblíbených The Design Files

V tomhle barevném bytě plném světla, zeleně a umění bydlí australský designér Jono Fleming, kterej má mimochodem moc pěkný stránky. Byt se nachází v širším centru Sydney v nově postavené budově, díky čemuž měl mladý designér úplně čisté plátno. A že si s ním vyhrál!

neděle 20. září 2020

Co s prázdným krbem - nápad z chaty

Chatová sezóna už letos víceméně skončila a já trochu pláču. Ale ze strany druhé mám konečně čas podělit se s váma o další příspěvek z naší chatičky!

Na chatě je funkční krb, který je zároveň i jediným zdrojem tepla za chladných nocí. Jenže jak už to tak v posledních letech bývá, chladné noci letos přišly snad až koncem srpna. Za nocí horkých je pálení ohně uvnitř chaty úplná pitomost. Tím pádem mě celé jaro a půlku léta extrémně rozčiloval pohled na krb, kam jsme naházeli hromadu různých papírových odpadků s tím, že to spálíme. Ve výsledku jsem na ten binec čuměla čtvrt roku. 

Kromě toho, že jsem nechtěla čumět na odpadky, mi po večerech dost chyběla i atmosféra zapáleného krbu. A na základě toho se zrodil nápad, jak tuhle situaci vyřešit. 

Ještě než přejdu k samotnému "projektu", musím říct, že ňák stárnu. Byla jsem stoprocentně přesvědčená, že jsem kdysi napsala článek o "nefunkčních" krbech (běžných například v Anglii), které slouží jako knihovničky, výstavky... a který mě inspiroval i k tomuto mini DIY. Jenže jsem zjistila, že ten článek neexistuje. Našla jsem jenom tenhle s krbama funkčníma. Nechápu, ale tak aspoň mám další téma, protože falešné krbové římsy aktuálně docela frčí. O tom tedy jindá.

sobota 12. září 2020

Soutěžím o křeslo s Biano.cz a trochu u toho melu pantem

Přiznám se vám na rovinu, že mě žádat o obchodní spolupráci je normálně za trest. Na blbé nabídky typu "udělej pro nás první poslední a my ti za to nedáme nic" se odpovídat ani nesnažím. Ty lepší, ale nekonkrétní ve stylu "zkuste nám sama něco navrhnout", si chci většinou promyslet... a pak na ně obvykle zapomenu a neodpovím taky. A ty opravdu dobré chodí jenom jednou za hoodně dlouhou dobu. Ale právě jedna taková mi nedávno přišla od webového vyhledávače doplňků a nábytku Biano.cz.

Jestli jste na ostatních blozích zaregistrovali vlnu křeslových příspěvků, tak se mu nevyhnete ani tady, cha. Moc mě tahle pěkně vymyšlená soutěž potěšila, protože sama z obou stran procesu vím, že nerostou na stromě. A o co tedy jde? Inu, vybrat si vysněné křeslo na Bianu, přihodit k němu doplňky z Bonami, všechno vám to ukázat - a když budou planety ve správné konstelaci, tak ono křeslo můžu teoreticky dostat. A pár těch doplňků mi dají tak jako tak. No uznáte, že to jsem se trochu zasnažit musela!

Ilustrační foto mě v křesle by Fotím.

neděle 30. srpna 2020

Interiér: designová chuťovka z Londýna

Na tenhle interiér jsem narazila na Pinterestu a je fakt dost vypečenej. Bydlí v něm interiérová stylistka Laura Fulmine, která svou kariéru začala u módy. Jde to myslím dost poznat, protože její interiér má škálu barevnou jak módní přehlídka a to v tom nejlepším možným slova smyslu. Do interiéru se rovněž promítá její láska k italskému designu 50.-.80. let a obliba v mixování různorodých kousků nábytku a doplňků. Což je jak dobře známo něco, co mě spolehlivě vždycky zaujme! Tak se na to pojďme podívat.

Tahle fotka je z celé fotostory moje nejoblíbenější, tak ji dávám rovnou na začátek. Hrozně se mi líbí ta kombinace kachliček a červených židlí s výpletem. Přidejte navrch poličku s kytkama a já se můžu z fleku nastěhovat!

pondělí 24. srpna 2020

DIY návod: nejjednodušší macramé ever

Když jsem vyráběla svoje historicky první macramé díky balíčku z Cosy Craft Clubu, bylo mi hned jasný, že budu na tuto techniku muset udělat nějaký návod. A dokonce jsem i docela brzy vymyslela jaký a hned záhy vyrobila prototyp lucerny, na jejíž výrobu potřebujete jen jeden jediný typ uzlu a přitom máte poměrně širokou škálu možností, jak s tím uzlem naložit. Teprve minulý týden jsem se ale dokopala k tomu vyrobit lucernu "naostro" a nafotit i pár postupových fotek. Lucerna se krásně hodí jak na terasu, tak dovnitř a vrhá opravdu moc krásné stíny. Tož tady to máte!

čtvrtek 6. srpna 2020

Inspirace: šalvějová barva

Na různé odstíny šedozelené barvy jsem v posledních měsících narazila tolikrát, že už si to zkrátka říkalo o článek. Šalvějová barva není co se týče interiérů zrovna novinka, ale mně občas trvá rozmyslet se, jestli nějaký trend přijmu anebo ne e. A tenhle mi nějak zalezl pod kůži, musim řict. Hlavně na nábytku a kachličkách, hnedle bych si něco ošalvějovala! 

V rámci všeobecného odklonu od zmrzlinových barev a návratu k zemitým tónům vystřídal tento šedozelený pastelový odstín na výsluní roky se hřející mentolovou. Té všichni říkali mintová, z čehož mi doteď krapet tiká voko. Šalvějová rozhodně není jen jeden tón, může být studenější, ale i teplejší, někdy až do olivové. Mě baví všechny varianty. Takže vítej šalvějko a snad ti nikdo nezačne říkat sageová! 

1. Tahle kuchyň je fakt boží. Kombinace šalvějové, světlého dřeva, šedé a černé hrozně dobře funguje, protože se zde jednotlivé prvky vzájemně vyrovnávají a doplňují. To dřevo je docela zásadní prvek, protože bez něj by to bylo opravdu hodně studené.

zdroj

čtvrtek 30. července 2020

Váza z IKEA & barvy na sklo

Ačkoliv nouzí na vázy u nás doma rozhodně netrpíme, většina našich kousků je buď na obrovské pugéty (které teda bohužel nedostávám) anebo má úzké hrdlo. Dlouho mi chybělo něco nízkého s širokým hrdlem. Nejlepší by pochopitelně byla legendární váza od Alvara Aalta, ale na tu aktuálně jaxi nemám. A nic jiného mi dlouho ne a ne padnout do oka. Takže jsem pořídila v ikei vázu BERAKNA za 149 korun, v uměleckých potřebách dvě barvičky Vitrail a šla na věc. Samozřejmě v rámci prokrastinačních standardů až za několik týdnů, během kterých tyto předměty ležely v kuchyni na stolku.

Nepouštěla jsem se do žádných větších akcí, chtěla jsem něco jednoduchého a geometrického. Dopadlo to takto: