Vodovodní kohoutek na terase

Dnešní článek patří do takové neoficiální série, kdy se reálně snažím přijít na kloub nějaký mě aktuálně trápící záležitosti. V tomto případě je onou záležitostí díra po kohoutku v kachličkách u nás na terase, který kdysi napájel jednoduchou venkovní sprchu. Sprcha ale jednoho krásného dne zatekla o patro níž, takže byla nemilosrdně zrušena. Během naší rekonstrukce se pak opravily rozvody a odstranil starý kohoutek, ale na nový už nedošlo. Aktuálně máme tedy na terase kousek zdi stále vykachlíkovaný škaredýma dlaždičkama s patinovým fototiskem (pomoc), uprostřed který se skví nádherná díra se zaslepenýma trubkama. Co vám budu vykládat, je to báječný.

Ačkoliv se jedná o projekt, který zatím nijak nespěchá (moc zeleného toho na terase zatím nemáme a na to málo nám stačí dešťovka, kterou chytáme ze střechy), přeci jen mi ta škaredá díra leží v žaludku. Jednou bude potřeba kohoutek zprovoznit, ale hlavně odlámat ty hnusný kachle a spravit omítku za nima. Nojo, ale co s tim? Vykachličkovat jinak? Snažit se navázat na fasádu? Udělat jenom kohoutek anebo výlevku? A co takhle rovnou kašnu? Otázky, samý otázky. Tak pojďme vymyslet, co s tim.

1. Jedna z možností, která by se mi líbila, by bylo na místě udělat umyvadlo v rámci venkovní jídelní zóny. Můj muž rád griluje, takže to vůbec není mimo. Musel by se ale vymyslet odtok a zóna samotná. Jelikož budeme příští roky šetřit na výměnu stávající dlažby za dřevo, konstrukce by mohla být pouze dočasná či odendavatelná. Čili - toto spíš neklapne, ale ne že by to nebyl faj nápad

zdroj

U nás v ložnici a kde hledám, když nevím

Jednu ze dvou skoro hotových místností (naši kuchyň) jste už viděli, nezbývá tedy než se s váma podělit i o tu druhou - naši ložnici. V ní nám chybí opravdu jen pár "detailů", jako zarámovat a pověsit obrazy a časem vyměnit vypínače u postele za kulaté keramické, jinak si ale tuhle místnost můžeme víceméně odfajfkovat. Je jasný, že aktuálně máme vedle postele dětskou postýlku, která půjde časem pryč - a pak budu patrně docela vehementně přeskládávat. Jenže to už bude verze 2.0 o které toho upřímně řečeno zatím moc nevím. Pojďte tedy dál!

Divný tvary, pastelový barvy, kostičky a kytičky - styl, co hledá jméno

Že se nám trendy v posledních měsících začínají dost radikálně zvrhávat do pastelova jste si už asi alespoň koutkem oka všimli úplně všichni. Jejich původ osobně sleduju někde ve vodách přeslazených asijských kawaii pokojíčků a DIY na tiktoku, které prosákly v různých podobách úplně všude. To celý zkombinujte se skandinávským příklonem k pastelovým i jiným barvám a máte to.

I když pastelově růžový zdi a kytičkový polštářky už mít v ložnici asi nikdy nebudu, vlastně mi to přijde takový roztomile srandovní a naivně optimistický. Což se dneska hodí, žejo. Začlo to DIY okachličkovanýma stolkama a zrcadlama s rámem z hnusné izolační pěny, k tomu se přidaly pastelový svíčky v divnejch tvarech a olej do ohně přililo Pantone s barvou roku Veri Peri. Dneska je tohoto stylu, co pořád hledá nějaké obecně uznávané jméno, celej Instagram, Pinterest a internet vůbec. Párkrát jsem narazila na označení "danish pastel", ale upřímně řečeno ten považuju spíš za střídmého bratrance tohodle barevnýho úletu, kterým vám chci dneska vybarvit den. Možná by to mohl být danish pastel na kawaii steroidech? Inu, posuďte sami:

1. signature prvky jsou například vlnovkové zrcadlo, okachličkovaný kostičkovaný stolek, retro nábytek v cáklých tvarech a pastelové barvy všude kam se podíváš. Přidej k tomu moji oblíbenou togo housenku a já se královsky bavím

zdroj

Brazilská džungle v Sao Paulu

Dneska to vezmeme z trochu jiného soudku. Na tenhle neuvěřitelně zelený byt jsem narazila při hledání inspirace na balkóny, kdy jsem v touze po něčem "jiném" brouzdala ve vodách mně dosud nepoznaných (rozuměj "obvykle googlím v angličtině"). A výsledek byl ten, že mě po čase zase jednou něco nadchlo. Tolik zeleně, ale i barev a zajímavých retro kousků se hned tak nevidí! Hrozně mě baví, jak je interiérový design podmíněný i geograficky, ale k nám v české kotlině se vždycky dostane jenom něco, co u nás zrovna frčí - např. styl provence nebo skandinávský styl a podobně. Nechci z tohoto jediného interiéru odvozovat celou Brazílii, ale ohromně mě osvěžil, takže šupsemsnim!

Pokud jsem to pochopila správně, byt je situován spíše ve starší, ale i tak stále zatraceně vysoké zástavbě, a patří mladému páru se psem. Mnohonásobně košatější reportáž i s videem najdete v portugalštině zde.

U nás v kuchyni

Volejte sláva a tři dny se radujte, konečně se mi podařilo nafotit naši kuchyň a fotky s různou úspěšností i upravit! Ale neradujte se zas moc, protože jsem je upravovala nadvakrát kvůli vlnovkám v liniích a navíc jsem si při focení nezapla mřížku, takže mi linky lítají všema směrama. Taky jsem byla komplet nalačno, dokud jsem nesežrala jeden z focených croissantů, což výsledku taky nepomohlo. No a focení proti oknu rovněž nepatří mezi mé záliby. Chtěla jsem vám ale ukázat kompletní layout a všechny strany, tak těch pár fotoúletů snad přežijete. Protože po tom všem, co jsme si s naší kuchyní užili, ji hodlám ukázat a okomentovat komplet celou. A ideálně letos a ne až budu umět v roce 2056 dokonalý fotky (jestli vůbec někdy). Tak.

Začněme kde jsme skončili v září minulého roku, kdy jsem sepsala první část téhle nekonečné ságy. Tu si můžete přečíst zde a doporučuju to udělat, protože tam najdete i fotku "před". Tehdy jsme byli chvilku před stěhováním a naši kuchyň představovaly dva korpusy z ikei, do kterých jsme dali dřez a novou troubu s varnou deskou, mezi to na volno vestavnou myčku položenou na lepence a vedle toho všeho novou ledničku, taky postavenou na volno na zemi. Naproti kredenc z minulého bytu a bylo. Bylo to sice provizorium, ale šlo to docela dobře a jedinej větší problém byla neexistující spíž. Opravdická vopruz ale byla to, jak byly jednotlivé práce časově roztahané a kuchyň pořád někdo "blokoval". V říjnu nám pán přišel repasovat okno, v půlce listopadu jsme pak museli dočasnou kuchyň zrušit úplně, protože nám přišli nainstalovat spodní korpusy s jinou dočasnou deskou. Ale bez dvířek, takže se stejně nedaly používat. Pak zas přišli dělat desku a obklad (to jediný klaplo hned napoprvé na jedničku se třema hvězdičkama, ale taky byla ten den kuchyň nepoužitelná). Inu, co vám budu vykládat, se dvěma dětma, co vyžadujou plnou penzi, nic moc. Dvířka a vrchní skříňky se začaly instalovat v prosinci, ale neustále se něco muselo udělat znova, opravit, předělat, vylepšit. Komplet hotovou kuchyň včetně těch nejdetailnějších opravenejch detailíčků máme sotva pár týdnů. Hele bylo to fakt dlouhý. Ale stálo to za to!

Těším se na balkón a sbírám inspiraci

Když jsem kdysi v roce 2015 bydlela v podnájmu, strašlivě jsem tenkrát toužila po svém vlastním balkónku - a tuto touhou jsem tenkrát přetransformovala i do stále docela aktuálního článku. Ani by mě tenkrát nenapadlo, že o sedm let později budu mít nejenom balkón, ale dokonce i terasu, celej byt, manžela a dvě děti. První dvě položky teda v dost šíleným stavu, takže nás letos čeká jedna balkonová rekonstrukce. Na terasu jsme nechali vyrobit aspoň nové zábradlí, abychom na ní vůbec mohli s dětmi vlézt, balkón potřebuje opravit komplet, protože aktuálně je trochu jak nějaká disciplína z pevnosti Boyard. 

Momentálně čekáme na termín od řemeslníků, bojíme se a opatrně se těšíme. Já se nemůžu dočkat, až si konečně pořídím červenou lavičku Brusen z ikei, která se mi líbí už několik let...a kterou pochopitelně letos pořád nemají skladem. Jinak jsem ale neměla v plánu nic zásadního - pár truhlíků, světýlka, možná stolek a kobereček? Když jsem ale vlezla na pinterest pro inspiraci, musím říct, že mě to trochu otrávilo. Samá vyplétaná židle, šedá barva, boho akcenty v neutrálních tónech... nic, co by mi nějak vadilo, ale vážně je to všechno, co se dá aktuálně na balkónech vidět? Hledání obrázků, který by mě něčím opravdu inspirovaly, jsem tudíž strávila o dost dýl, než kolik jsem měla v plánu. A taky jsem se dostala na místa, kam na internetu obvykle nesměřuju (protože neumím portugalsky ani španělsky). Výsledek níže.

1. Za mě má boho vypadat nějak takto prosím pěkně. Přírodní barvy klidně, ale výrazný jsou ještě lepší! Kdybyste někdo věděl o takto barevným venkovním koberci, tak beru hnedle!

zdroj

Vyhrané křeslo z Biano.cz a plot twist

Pamatujete si ještě někdo na soutěž o křeslo, kterou před víc jak rokem a půl pořádalo Biano.cz? Tak si představte, že tu soutěž jsem tenkrát spolu s Miauk vyhrála! Informace trošku s křížkem po funuse, ale byla to značně radostná událost. Tehdy jsem psala, že k nám domů by se další křeslo vlezlo ledas tak na strop - a že kdyby soutěž klapla, nové bych darovala mojí milé tchyni. A když se pak tak stalo, chtěla jsem pochopitelně dostát svému slovu - křeslo jsme tudíž vybíraly do obýváku k ní. Vybraly jsme provázkové křeslo Bloomingville Mundo, které se hodí do interiéru i ven na terasu. Tvarem i barvami se bezvadně hodí do zbytku neutrálního interiéru, navíc je i senzačně prostorné (což teda z fotky nebylo poznat, ale je fakt velké a pohodlné).

Jenže pak se to začalo zamotávat. Ušetřím vás detailů, ale díky covidu i nějakému tomu failu trvalo skoro rok, než křeslo reálně dorazilo. Mezitím se toho stihlo opravdu hodně udát - například jsem komplet vyrobila celý jedno dítě a s mužem jsme spustili rekonstrukci nového bytu. Kam momentálně potřebujem - hádejte co. Nový křeslo! Respektive rovnou dvě. No není to srandovní plot twist? I když jsem několikrát odrážela nabídky na výběr jiného pro nás, nátura mi nic takového nepovolila a myslím, že počkat si se nakonec vyplatilo. Hele: