DIY dětské hrací matrace

Když jsem dětem plánovala pokojíček v novém bytě, jedním z hlavních DIY plánů byl čtecí koutek. Chtěla jsem v rámci úspor ušít vlastní baldachýn, jenže mi záhy došlo, že potřebuju vyřešit i co dám pod něj. Baldachýn jsem ušila už před víc jak rokem a článek vám pořád dlužím, rozhodla jsem se ale napřed vypublikovat tady ty matračky, které jsou podle mě jeden z těch lepších nápadů, které mě kdy v rámci DIY napadly. Dětské hrací matračky sehnat jdou, třeba krásné bunkr, jenže jsou všechny aktuálně mimo můj rodičákový budget. Dost mě to mrzelo, ale pak jsem se rozhodla vzít situaci do vlastních rukou a musím se pochválit, protože poměr cena/vložené úsilí/výkon je myslím velice slušný. Matrace slouží primárně jako podložka do čtecího koutku kde jsou naskládané na sobě, ale často morfují i do matrací pro panenky ("jako ve školce děti"), na stavební materiál na bunkry anebo aktuálně jako žíněnka na doskoky z opěradla pohovky. (Věčně vykledlanýho opěradla se strženým závitem č. 587 nutno dodat.)

Tenhle projekt bych označila jako středně pokročilé DIY, ale pokud jste zvyklí šít, tak bych ho označila možná i jako snadné. Potenciální záludnost je v procesu myslím jenom jedna, o které se pobavíme později. Takže pojďme na to!

Zrenovovaný sekretář a tapeta v pokojíčku

Když jsme se už skoro před rokem!! přestěhovali, myslela jsem, že dětský pokojíček bude jednou z prvních místností, které vám u nás ukážu. Ale i když střípky už jste tu a tam vidět mohli, hotový pokojíček stále není a článek tudíž taky ne. Přitom paradoxně vypadal po nastěhování nejlíp a možná i proto ho tak trvá dotáhnout. Hlavní důvody jsou dva - ten největší je původní dřevěné obložení jedné ze zdí, které chci obrousit, natřít a vrátit. A ten druhý je starý sekretář, u jehož několikaměsíční renovace jsem si musela klást nespočet otázek o hodnotách mého IQ a psychickém zdraví.

Ale od začátku. Tenhle sekretář měla kdysi v pokojíčku moje babička. Původně byl červeno-žlutý, vevnitř byl potažený měkkou podložkou na psaní a hlavně byl celý z masivu. Někdy před pár dekádami dostal sekretář do pokojíčku můj strejda, který ho natřel sytě zelenou barvou v kombinaci s černou. Sekretáře mi vždycky připadaly jako děsně kůl kusy nábytku, kór když jsou dřevěné a né z dřevotřísky, ze které se dneska dělá úplně všechno. Tmavě zelená s černou by se sice do pokojíčku nehodila, ale zbavovat se ho mi bylo líto. Takže bylo rozhodnuto - renovace!

Tímto chci veřejně poděkovat mému muži, bez jehož pomoci by nám ten sekretář stál na chodbě asi navždy. Jaksi jsem zapomněla, že už nejsem ani student s horou času nebo single mlaďoch bez závazků, ale matka dvou dětí z divokejch vajec a bydlím v bytě, kde je seznam úkolů a nedodělků delší než slovník.

Takže prosimvás, hrdě vám představuji zrenovovaný sekretář, na kterém jsem začala pracovat začátkem listopadu 2021 a poslední nátěr na něm zaschnul někdy v květnu. Tou dobou také konečně přestal zavazet před skříněma v předsíni a začal plnit svou funkci jako úložný prostor na hračky. A včera se mi ho konečně podařilo nafotit. Hurá! 

Plánování dětského pokojíčku & nová postýlka

Tak jo, přátelé, dneškem zahajuji na blogu novou etapu! O tom, že se budeme stěhovat, jsem se už párkrát mírně nenápadně zmínila. Jelikož se ale v úterý rozběhla opravdická rekonstrukce našeho nového bytu, není již cesty zpět a je třeba začít pořádně plánovat i to, co by člověk normálně řešil až za pochodu. "Za pochodu" si tentokrát z hned několika důvodů nemůžu dovolit, k čemuž vám něco povím zase někdy jindy. Faktem ovšem zůstává, že jsem se ve svých 32 letech pro mě dost překvapivě dostala k vlastnímu bydlení a možnosti zrekonstruovat byt přesně podle svých představ! Dlouho jsem tomu nemohla uvěřit a upřímně jsem s něčím takovým ještě hodně let vůbec nepočítala, protože v Brně to s bydlením fakt není jen tak. No ale k věci. Pokud vás to bude bavit a zajímat, ráda bych dneska začala novou sérku návrhů našeho budoucího bydla, a to sice tím nejjednodušším - dětským pokojíčkem pro naši mrňavou opičku, která právě místo spinkání dělá čurbes jak půlka školky.

Finální moodboard vypadá takto a kromě lustru jsou všechny věci víceméně na tuti:

Jak (a proč vlastně) ušít dětské povlečení

Pokud máte doma malé děti a snažili jste se jim někdy sehnat pěkné povlečení v mini velikosti, jistě víte, že to rozhodně není jen tak. Když už se rozhodnete investovat do toho nádhernýho, ale šíleně drahýho dyzajnovýho kousku, hnedle zjistíte, že nepasuje na vaši ikeáckou peřinu. Mně se to stalo hned u tří povlečení, co jsem vybrala. A tak dokonale mě to namíchlo, že jsem nakoupila látky v hodnotě jednoho hotového kousku - a ušila hned troje povléčo.

Původně jsem vůbec neměla v plánu tohle do své sérky pro dítě řadit, protože mi to přišlo až moc jednoduchý a nezajímavý. Ale vzhledem k požadavkům jsem se teda nechala ukecat, tak doufám, že to oceníte a něco ušijete! Protože jsem ale s návodem nepočítala v průběhu šití, nemám fotky z procesu. Nakreslila jsem ale skicu, tak snad to bude užitečný i tak.

Ještě bych teda chtěla zmínit, že peřinu, respektive povlečení, jsme začali používat až zhruba v 8 měsících věku dítěte, a peřinu zahrnuju pod matraci. A polštář sice povlíkám, ale dle doporučení lékařů ho nemám v plánu používat ještě dlouho, i když je komplet placatej. Fotky jsou tudíž jenom na voko :)