Příběh naší staronová diskokoule

Po ptákovině jménem diskokoule jsem toužila od doby, kdy mě v jednom videu na Youtube naprosto uchvátila hromada prasátek, které tahle věc vrhá na slunečním světle. Blížil se tenkrát podzim a já si říkala, že taková diskokoule by mohla být ideálním nástrojem na boj proti tmě a blbé náladě. Takže někdy v září jsem si sedla doma na gauč, hluboce se zamyslela, jestli jsem normální - a dospěla k závěru, že snad ne a že si koupím diskokouli. A tak se i stalo.

Jenže pak přišla tma a podzimní únava (sem to prostě nestihla), takže koule ležela v nevybalené a dokonce ani neotevřené krabici pod oknem snad několik měsíců. Jo, bylo to se mnou fakt špatný.

Když jsem se konečně rozhodla vertikalizovat a začít plnohodnotně existovat, minimálně půlka podzimu už byla dávno fuč. Vytáhla jsem štafle, vlasec...a svoji "novou" diskokouli jsem pověsila do okna vedle naší celoroční papírové hvězdy. To mi hned zvedlo náladu, protože mi to přišlo jako vtipně vesmírná kombinace. A jo, už v té chvíli to vypadalo pěkně. Jenže....pak přišlo zklamání.

Ukázalo se, že jsme tak nízko, že sluníčko na kouli zkrátka nedosáhne. A prasátka nikde. Ani jedno. No možná jedno. Fňuk. Několik dalších týdnů jsem přemýšlela, kde udělali soudruzi chybu. Až jsem jednou večer, kdy jsem pozhasínala všechna světla v obýváku a chystala se do postele, zjistila zajímavou věc - na ulici opadalo listí a víte co díky tomu svítí na naši kouli skrz větve stromů? Pouliční lampa! Inu sluníčko to néni, ale lepší jak drátem do oka! Od té chvíle jsem si užívala svoji pětiminutovou diskotéku vždycky v noci před spaním. Inu, nebylo to jak jsem si to představovala, ale v podstatě taky dobrý.

Týdny a měsíce plynuly a já se smířila s tím, že prasátka přes den zkrátka neuvidím. A pak...bylo to myslím tento čtvrtek...TO PŘIŠLO. Sluníčko zasvítilo najednou v nečekanou denní dobu a náš obývák rozzářila hromada prasátek. Kruh se uzavřel. Ne, rozhodně to ani zdaleka nedosahuje prasátkovitosti z toho videa tenkrát, ale moje nadšení to nikterak nezmenšilo.

Diskokouli jsem koupila za poměrně srandovní peníz na kytary.cz a mám průměr 20 cm. 

Přeju vám všem krásnou neděli a mnoho radosti z maličkostí, ať nám všem brzy hromadně nehrábne! Kupte si třeba diskokouli.