úterý 14. září 2021

Plán naší kuchyně - hotová telenovela

Když jsem tenhle článek konečně začala psát, úplně jsem se styděla, že jsem vám ho slíbila už v květnu. Teď, čtvrtej den od začátku psaní, jsem už k sobě trochu shovívavější. Naše kuchyň, to je totiž fakt šílená story na pokračování a přiznám se, že už jsme z ní všichni dost vyčerpaní. Myslela jsem, že touhle dobou bude kuchyň dávno hotová a my bydlet. No, tak to jsem se o pár měsíců sekla. Kuchyň totiž bude hotová nejdřív v prosinci. A my se stěhujeme za týden. Au.

Ale začnem od začátku, protože tohle je fakt dlouhý. 

Když jsme se do rekonstrukce pouštěli, z různých důvodů nebylo v plánu měnit dispozici a ani značnou část interiéru. Kdybych měla neomezený možnosti, bývala bych si přála kuchyň ve velice velkoryse pojatém obýváku s jídelnou, což by i odpovídalo standardům současného bydlení - jenže to s rozvodama stejně nešlo udělat, takže jsem tuhle myšlenku ponechala jako pouhé přání a dál ji nerozvíjela. Kuchyň měla zůstat na svém místě, korpusy měly být levné z ikei a k nim jsem chtěla dokoupit dvířka od truhlářů. Na českém trhu funguje několik firem, které vám dvířka nalakujou podle NCS nebo RAL vzorníků a navíc nabízí i spousty tvarů. Ízy pízy, tečka. Anebo ne? 

Moje kuchyňská moodboard hýr:
Co se týká materiálů a vzhledu kuchyně, zde jsem měla jasno relativně brzy a moje vize se v tomto směru za ty měsíce posunula pouze minimálně při konkrétním vybírání barev a prvků.

Barvu na dvířka jsem vybrala ze vzorníku NCS a má kód S 2030-Y70R, čili taková růžovooranžová, ale spíš zemitá než bonbonková. Na eshopu Hornbachu jsem si objednala asi šest vzorků (tzn. namíchaných NCS barev v nějak 175 ml objemech za velice dobrý peníz) a ty natřela na pár větších desek, co se u nás doma povalovaly. Mám tudíž fakt dobrou představu, jak bude barva vypadat v ploše a na různém světle, navíc jsem ji mohla porovnat i se vzorky křemenné desky, kovů a dýhy na horní skříňky. Všechno je tedy vybráno tak, aby k sobě ladilo. Náš pan projektant mě od barvy (nepřekvapivě) odrazoval a doporučoval krémovou nebo bílou, ale vy mě znáte, tak jistě chápete, že tato varianta fakt ani omylem nehrozila. Ale měl pravdu v tom, že barva s dubem jsou si hodně "podobné", takže uvidíme, jestli to náhodou nezanikne. Každopádně i kdyby ano, je to risk, který chci podstoupit. Původně jsem k tomu měla vysněnou desku v dekoru mramoru, ale právě při tom porovnávání se ukázalo, že lepší bude bílá s jemnou strukturou. Z čehož měl největší radost náš rozpočet.


Moje barevné vzorky:


Nad rozvržením kuchyně jsem v naší sedačce vyseděla fakt velikananánskej důlek. Ale ať jsem kreslila jak jsem kreslila, pardon my French, ale bylo to furt na hovno. Hlavní problém spočíval v tom, že kvůli atypickému (nebo spíš oldschool) prostoru by byla kuchyň díky trojím dveřím rozdělená na tři části. A část s dřezem by navíc zasahovala částečně do dveří od špajzu, kterého jsem se nechtěla za žádnou cenu vzdát. 

Ve chvíli, kdy byly dokončený nový rozvody a omítnutý zdi, jsme si ale s Jiřím museli přiznat, že dáváme peníze do něčeho, s čím prostě nejsme spokojení a čemu nevěříme. A pak se stalo ještě něco horšího. Mě totiž přesně v tuto chvíli napadlo, jak (respektive kam) by se dala kuchyň přesunout do toho obýváku i rozvodama. A jakmile mě tohle napadlo, z původní bezzásahové varianty jsem byla už vyloženě nešťastná. Pozvali jsme si tedy na návštěvu jednu hodnou paní architektku, čemuž jsem se od začátku bránila. Proč? Samozřejmě, asi v tom byla trochu hrdost, ale hlavně jsem měla pocit, že naprosto přesně vím, co řekne, ale já s tím nebudu moct nic dělat. No, taky že řekla. Zkrácená verze: Nejlepší by byla kuchyň v obýváku, ale na to je pozdě. Zrušte špajz.

Původní dispozice kuchyně vypadala takto:

Dispozice kuchyně pochází z doby, kdy v ní byla pouze výlevka, kredenc a v domě navíc nebyl plyn, takže se muselo vařit asi na kamnech. Hned za kuchyní pak měla pokojíček služka. Asi není nutno zmiňovat, že tehdejší kuchyň o necelých dvanácti metrech čtverečních fakt nebyla dimenzovaná na ledničku, troubu, myčku, rychlovarnou konvici, topinkovač, odšťavňovač a hromadu dalších krámů, který jsme za posledních 6 let společnýho života s mužem nasbírali. A hlavně to nebyla místnost, která by byla určená ke stolování, jídlo se podávalo (a stále bude) v jídelně. Která je přes chodbu. No...pokud máte taky kuchyň daleko od jídelny nebo obýváku a máte rádi návštěvy, tak mi myslím rozumíte. Máma mě chlácholí, že je to fajn, že nebudu mít smrad v obýváku, což je pravda, musím hledat pozitiva. Tady jedna fotka kuchyně "před", která vznikla tuším v 80. letech. Jako ta kuchyň, fotka je letošní.


Návštěva paní architektky proběhla v termínu mého porodu, kdy jsem opravdu ale opravdu nechtěla řešit vůbec nic kromě sebe a miminka. Místo toho jsme neřešili nic jinýho než kuchyň. Pět minut po dvanácté jsme se s Jiřím dohodli, že tu špajzku teda fakt zrušíme. Jiří okamžitě všechno vytelefonoval, zařídil, nakreslil... já si mezitím párkrát pobrečela - a za pár dní byla špajzka fuč.

Jenomže ani tady sága nekončí. Kromě toho, že jsme museli zasáhnout do už hotových rozvodů, strhnout příčku a zazdít jedny dveře, jsme si rovněž museli přiznat, že nově vzniklý prostor bez špajzu skřínkama z ikei sami prostě nevyřešíme. Znovu jsme tedy oslovili firmu, která nám dělala vestavnou skříň do ložnice, jestli by se neujali i naší kuchyně. Tohle bylo v květnu a už tehdy bylo jasný, že dřív jak v listopadu to nepude. Psycho, co? Jako by nestačilo, že bude zhruba 3x dražší, než jaký byl náš původní kuchyňský rozpočet. Nojo co naděláš, díky covide! Finální plánek naší kuchyně tedy vypadá takto:


Pak se to začalo konečně trochu rozjasňovat. I když jsme si museli připlatit za stavební práce, jakmile byla příčka dole a dveře zazděný, najednou jsem po dlouhých týdnech skepse a otrávenosti pocítila i jiskřičky naděje. Kamrlík pro služku tím přidaný metrem prokoukl a najednou se z něj stal docela slušný pokojíček pro druhé dítě (časem, teď v něm bude pracovna). V kuchyni můžeme vyrobit normální logický Lko a doufám, že to bude nejen krásný, ale i funkční. Ztrátu špajzu totiž stále oplakávám. Úložného prostoru bude spousta, to rozhodně. Ale většinou nebude bez schodečků nebo rovnou žebříku snadno dostupný.

Kuchyň se bude skládat z hlavního Lka, které bude mít skříňky až do stropu. Protilehlé Lko bude jenom spodní a deska bude pod oknem přecházet do "barpultu". Na snídaně dobrý, si myslim. V tuhle chvíli už těžko říct, kolik z dispozice je vlastně můj nápad, ale to Lko pod oknem, to je fakt "moje". Tak doufám, že to bude fungovat.

Při plánování jsem si na pinterest připla pár fotek, co mě inspirovaly, tak přikládám.

Tady se mi hrozně líbí ten mramor s poličkou jako obklad. To jsem chtěla taky, ale nakonec nebude ani mramor, ani polička, ale křemennej obklad jo. A těšim se!

zdroj

Tady mě hodně zaujaly ty barvy. Jako néé že by mě tahle fotka neovlivnila
A kombinace dýhy a barvy, ta se mi taky líbila tak moc, až jsem ji chtěla mít doma.

zdroj
O frézovaných úchytkách jsem byla docela dlouho skálopevně přesvědčená, ale vzhledem k atypickým oblým prvkům nakonec nebudou. A jsem ráda.

zdroj

Řekla bych, že fotka níže hodně dobře představuje aktuální kuchyňský trendy. Módní zelená, křemenná deska a obklad, dřevo, zlatá. Na mě bylo rozklíčovat, co z toho mi bude připadat stejně super i se změnou trendů.

zdroj

zdroj
Jestli jste došli až sem a cítíte se z tohodle článku krapet vyčerpaní, představte si, jak se aktuálně cítíme my. A co teprv náš pan projektant! Ten se musí hodně těšit, až se nás zbaví, protože takový otravy, co prudí kvůli každýmu detailu, všechno si rozmýšlí pětkrát a odporují dobrým radám, ti jsou fakt za trest. 

Jestli se vám zdá, že jsem pokryla každý milimetr tématu "naše kuchyň", tak vás ujišťuju, že ani zdaleka. Ale možná to nechám pak až jak bude hotová, abych vám ji mohla rovnou ukázat. Takže pokračování.... příští rok! Uf. Teď držte palce, ať to všecko klapne. Zatím budem bydlet s deskou z Bauhausu položenou na dvou korpusech, co byly v ikei jediný skladem. A třeseme se strachy, aby šly ty skříňky do naší tenké zdi vůbec navrtat.

Tak jo, už fakt končim. Čau!

post signature


10 komentářů:

  1. Tak to bude vážně nádherný!! Ale ta story! Soucítím s Tebou, prožila jsem asi tak polovinu utrap a dva měsíce vaření na desce položené na torzu korpusu a stačilo.

    My jsme teda neměli prachy ani čas hybat s dispozicí, takze jsem udelala to nejlepší, co šlo, a mam krasnou kuchyň do L. Ale nevaří se v tom vnitřním L, jak je obvykle. Ale be vnějším. Vede prostě za roh :-) Naštěstí to mam rozvržené tak, že to docela funguje.

    Každopádně i když chápu boj o spíž, myslím, ze lepší dispozice a druhy pokoj byl dobry krok. A gratuluju k miminku! B.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc :) Krok to byl určitě dobrý, ale bylo to něco za něco. Ty prachy jsme na to taky neměli, ale nedalo se svítit... A vaření na nouzovce minimálně do listopadu (v prosinci deska), to jsem taky zvědavá, jak dám. Ale ještě tudle mi přišlo scifi vařit každej den oběd a hele, taky jsem si zvykla, tak uvidime :D

      Vymazat
    2. Hele, ta deska, byť byla široká jen asi 40cm, nebyla tak děsná. Děsný jsou ty přiblblý dvouplotynky. Takze jestli nemáš, koupila bych indukční. Klidne v Lidlu nebo z druhe ruky. Koupila jsem je na chatu, a je to neskutečný rozdíl...

      A jeste drzim palce na stěhování, to je další věc bez které se už do smrti obejdu :-) Za týden, to teď o Tobe moc neuslyšíme, co? Zvladněte to. B.

      Vymazat
    3. My už jsme finální spotřebiče koupili teď, takže vařit budu doufám normálně na plynu, jestli to půjde zapojit. Jestli ne, tak mi hrábne!

      Moc díky, jsem orosená až na zadku, snad to přežijem :D

      Vymazat
  2. Jak já Vaší lítosti nad špajzkou rozumím... Když jsme stavěli dům, architekt mi sdělil, že nejsem tak bohatá, abych si mohla dovolit špajz :D. Dodnes mi chybí, podcenila jsem to. Netušila jsem, že přijde doba, kdy budu ráda zavařovat a dělat sirupy a nebudu mít kam je dát. V rodinném domě! Jak říkal jiný architekt - člověk vždy dělá chyby, když staví svůj první dům.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budeme mít vyšupovací spižní skříň, ale ta bude mít snad jenom 15 cm. Tak doufám, že to nějak pude. Špajz je za mě naprosto zásadní věc, fakt nevim, proč už se tolik nestaví a nahrazuje se skříněma. Možná architekti tolik nevaří? :D

      Vymazat
  3. Tak to bude krásná kombinace! Těším se na výsledek! My akorát taky předěláváme kuchyň a po zkušenosti s koupelnou jsme tentokrát oslovili architektku a bylo to to nejlepší, co jsme mohli udělat… na její řešení bych nikdy nepřišla! Barovky pod oknem u linky jsem si taky prosadila, na snídani ideální! A obdivuju teda ty zkušební barevný desky, to je super nápad! Možná vyzkouším něco na tu naší terakotovou podlahu, z té vizualizace to stejně není úplně jasně představitelné… Jinak architektka se také podivuje nad mojí barevnou kombinací, ale člověk se tím nesmí nechat rozhodit a musí věřit svojí intuici ;-) Tak přeju, ať to dobre dopadne!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc, doufám, že to dopadne podle mých představ :) Já s těma barváma architektům docela rozumím, hodně lidí si podle mě totiž nedokáže ten výsledek představit (to si například často říkám, když vidím nějaký fasády rodinných domů :D) a pak jsou z toho rozhození...tak to zobecňujou a doporučujou neutrál. Jakou kombinaci budete mít vy? Držim palce, ať to též dopadne krásně!

      Vymazat
    2. To je asi pravda, představit si to je to nejtěžší, ale zase od toho jsou ty vizualizace…
      V plánu máme výraznou podlahu - terakotová stěrka, takže zbytek bude spíš neutrálnější - dřevěné spodní skříňky, světlá pracovní deska, horní skříňky smetanové a k tomu úzké pudrové dlaždičky, ale zatím, jsem to neviděla ve vizualizaci, tak jsem dost zvědavá :-D možná to nakonec bude úplně jinak…

      Vymazat
    3. Uuuu, ta stěrka zní super! Držim palce!

      Vymazat