Geometrické cementové dlaždičky - když se tradiční řemeslo potká s moderní dobou (a naší rekonstrukcí)

Na počest včerejší radostné události (totiž přišly nám dvě palety cementové dlažby cca o dva týdny dřív, než jsem je čekala), si sem s dovolením odložím jeden nadšený dlaždičkový článek. Cementovou dlažbu totiž miluju snad odjakživa, její nezaměnitelný povrch, barvy, vzory, varianty, dlouhověkost... Cementovka je zkrátka boží, fakt. Vždycky, když jdu po chodbě v brněnské fakultní nemocnici, musím si udělat megatrapnou fotku bot s podlahou #ihavethisthingwithfloors. Když jdu chodbou našeho domu, kam před dvěma rokama v rámci oprav nechali vyrobit přesný repliky původní dlažby, tetelím se blahem. V podstatě kdekoliv, kde na historickou cementovku narazím, měním se v japonskýho turistu. A měli jste vidět, jak jsem byla nešťastná, když jsem si myslela, že do našeho nového bytu cementovka neklapne.

Já mám odjakživa problém s tzv. dekory, což tady myslím všichni víte, protože to řikám furt. Jamile se něco tváří jako něco jiného (např. dřevodekor na vinylu apod.), začínám se rosit. A to se bohužel týká téměř veškeré dlažby, která není jednobarevná. Na průmyslově vyráběnou dlažbu se totiž vzory tisknout tiskárnama (často včetně patiny) a já to prostě vidim a hrozně mi to vadí. Vono na fotce je to fajn, ale v reálu se probarvenému střepu pigmentovaného lisovaného cementu prostě nic nevyrovná. Samozřejmě jsou i jiné dobré varianty, jako slinutá dlažba, terrazzo, glazovaná dlažba... ale žádná nemá tak krásné vzory.

Cementová dlažba se podle wikipedie poprvé objevila ve Španělsku v 50. letech 19. století a největší boom zažívala až do poloviny 20. století, kdy ji začaly vytlačovat nové technologie. Do té doby ovšem představovala cementovka revoluční způsob výroby, který byl levnější a dostupnější než klasické vypalované kachle. Cementovka se sice doteď dělá ručně pomocí kovových matric, ale nevypaluje se, pouze lisuje.

Od první chvíle, kdy jsme rekonstrukci začali plánovat, jsem věděla, že cementovku bych opravdu hodně chtěla. Náš byt je v domě ze třicátých let a cementovku má, ale nikoliv tu secesní s bohatými ornamenty, ale jednobarevnou. Já měla k nám do bytu jasnou představu něčeho geometrického, co bude navazovat na 30. léta, ale přitom bude aktuální i dnes. Cementovku dneska vyrábí docela dost firem, které navíc vymýšlí opravdu krásné kolekce ve spolupráci s předními designéry. A právě tahle dlažba mě inspirovala nejvíc, tak jsem se ji rozhodla napasovat do článku.

1. Pokud se nemýlím, tahle božská hexagonální cementovka pochází z kolekce studia
Claesson Koivisto Rune pro švédskou značku Marrakech Design. Produkty téhle značky budou v článku opravdu v hojném zastoupení, protože jejich motivy jsou jednoznačně neznámější a speciálně jejich vzor "dandelion" kopíruje kde kdo. Tenhle vzor níže mají v několika barvách a dá se vyskládat různými způsoby - mně se nejvíc líbí tenhle neuspořádaný mix. A taky ten závěs teda.

zdroj

2. I tento vzor je od Marrakech Design, dokonce z kolekce stejného studia. Zde ovšem na podlaze a stěnách moskevského bistra.

zdroj

3. Tahle značka (viz. zdroj) pro mě byla při hledání fotek novinka, každopádně celá ta kuchyně je úplně skvělá. Ten jídelní výklenek!

zdroj

4. Na cementovce je super, že ji při správné impregnaci můžete použít kamkoliv. Přímo do sprchy, za sporák, ven na balkón, kamkoliv. Ale teda musí se to umět, z čehož mám ještě trochu strach, aby to u nás všecko hezky klaplo. Při špatné izolaci a penetraci může dlažba při zatečení prokvést a ještě vytopíte sousedy.

zdroj

5. A tohle je prosím ten slavný vzor Dandelion, tedy pampeliška. Kopírujou ho snad všichni současní výrobci cementovky, tak to nemůžu to nezmínit, protože Marrakech Design jsou z toho dost nešťastní a často to na sockách ventilujou. Tenhle vzor se dá rovněž vyskládat ve víc variantách a mě by schválně zajímalo, jestli už jste ho někdy viděli?

zdroj

6.

zdroj

7. A tady se na chvilku zastavíme. Tahle božská geometrická podlaha patří kuchyni z mého oblíbeného IG účtu Evy Kaiser akka lumikello, na který jsem si v hodině dvanácté vzpomněla, a který zachránil můj sen o cementovce v bytě. 

Cementovou dlažbu jsem totiž začala řešit "pozdě". Netušila jsem, že se vyrábí na míru, často včetně barevných kombinací, které si navolíte sami. Tím pádem se ale samozřejmě jedná o časově hodně náročnou záležitost. Český Vinci Projekt, na který jsem si myslela, vyrábí dlažbu ve Vietnamu a výroba trvá tři až čtyři měsíce. Švédská značka Marrakech Design zase spolupracuje s top designéry a ceny jejich dlažby jsou prostě úplně mimo možnosti průměrného středovýchodo Evropana. Našla jsem ještě nějaké další firmy, ale buď neměly dobrou nabídku nebo byla doba dodání až v létě... Musím říct, že už jsem to začala vzdávat a nechala si z Hornbachu naposílat tunu vzorků různých glazovaných kachliček, ale byla jsem dost nešťastná. Vždycky jsem si přála budoucí stavbu či rekonstrukci fakt užít, vypiplat, udělat pořádně, kvalitně a jen s nutnými kompromisy... A v jednu chvíli to vypadalo, že zrovna u pevné části bytu, která nepůjde jen tak vyměnit za pár let, to neklapne.

Ale pak mě ještě jako poslední záchvěv naděje napadlo mrknout, jestli nezjistím, odkud má dlažbu tady tahle paní. A díky tomu se mi otevřel svět Mosaic Factory, o kterých jsem psala už v článku o Zellige. Tohle rozhodně není žádná spolupráce, ale já je fakt miluju. Jejich konfigurátor je božskej. Jejich komunikace taky. Vzorky mi poslali hnedle přes dhl express a doma jsem je měla asi za tři dny. Cena jejich kachlí je podobná té z českého eshopu, možností o milion víc. Kachle vyrábí v marockém Tangier a výrobní doba je 5 týdnů plus 2-3 týdny cesta na místo. K nám dlažba cestovala cca týden, takže ji máme složenou ve sklepě ve chvíli, kdy koupelna připomíná výkop. Musím říct, že ve všem tom stresu s rekonstrukcí v pandemii mě tohle neuvěřitelně nakoplo a nadchlo. 

zdroj

8. Tenhle boží vzor je opět od Marrakech Design a studia Claesson Koivisto Rune. Ti sou prostě ňácí dobří či co.

zdroj

9. Jo a pro formu jsem sem vrzla i jeden tradiční vzor, abyste viděli, že i ty můžou v moderních interiérech skvěle fungovat.

zdroj

10. A na závěr koupelna Kelly Mindel ze @studiodiy, kterou jsem vám už taky ukazovala v článku o zellige. V hlavní roli zase jinak vyskládaná hexagonální dlažba - odkud? To už snad poznáte, ne?!

zdroj

Tak jo. To jsem se teda rozepsala. Když já si nemůžu pomoct, fakt se hrozně těším! Článek o plánu koupelny plánuju na květen, tak uvidíme. Jste zvědaví? A líbí se vám cementovka? Máte ji někdo doma?

Čau mňau