Dům v Brooklynu na říjen

Tak v říjnu se ukázalo, že s tou školkovou imunizací to nebude hotový jen tak. Radši už nic neslibuju, letošní předvánoční sezóna bude zdá se na blogu trochu přichcíplá, stejně jako já. Aktuálně jsem vycuclá jak... ty kráso už aji ty metafory mě opustily, co je vycuclý? Napadá mě akorát sirup na vykašlávání.

Po dlouhé době mám za sebou i období, kdy jsem celý dny vůbec neotevřela laptop a pohyb v online světě jsem vyměnila za čtení fantasy čuňáren, což mé psychické zdraví udrželo v relativně únosném stavu. Díkybohu za fantasy literaturu pro ženy, fakt. Nevytvořila jsem nic, nenafotila taky nic, z plánů mi zůstaly jen ty co tlačím pořád před sebou, ale pořád věřím, že všecko bude! Jen se mě prosimvás neptejte kdy.

Tenhle americký interiér jsem chtěla sdílet v posledním mezichorobném období, které ale nakonec trvalo jenom tři dny, takže zůstal trčet v záložkách. Z druhé strany mám ale i po těch týdnech pořád chuť ho publikovat a to zejména kvůli mramorovým povrchům, ze kterých jsem dost odvařená. Původní článek jsem našla na Design Milk.

Většina nábytku je v interiéru vestavěná, všude je hodně překližky a mramoru s výraznou kresbou, do kterého jsem se před časem dost zamilovala. To vše doplňují výrazné prvky jako svítidla, umění... anebo jako na fotce níže naprosto fantasticky ulítlá červená digestoř.

Čím víc se na tu kuchyň koukám, tím víc se mi líbí. Nejenom digestoř a mramorová deska, ale i otevřený ostrůvek, cihlová zeď a hlavně barevné pojetí a celková vzdušnost. A to okno! Jsem vyřízená.

A protože je to starý dům z 90. let 19. století, najdete v tomhle moderním interiéru i původní krby a ozdobné štuky na stropech. A funguje to báječně

Sedmdesátkový kožený křesla do obýváku bych si osobně rozhodně nevybrala, ale vlastně mě hrozně baví, jak "divný" mi přijdou a jak to všechno dohromady sedí.

Budete se divit, ale tohle je fotka, kterou si mě dnešní interiér získal, i když jde "jen" o schody. Tenhle mramorový prvek se mi tak strašně strašně strašně líbí, že kdybych měla dům se schodama, tak na tomhle trvám.  To sou problémy, co? Ale vážně - často když někde vidím řešení zástěny u schodů, přijde mi to vždycky takové nijaké, prostě schody no. A tady mi to přijde regulérně krásný.

Koupelna je už možná trošku psychedelická, ale to bude i tím, že fotograf beztak uklidil všechnu kosmetiku, která to normálně rozbíjí.

Inu, tak to je pro dnešek a pro říjen všecko. Původní článek s dalšíma fotkama najdete ZDE.