Zrenovovaný sekretář a tapeta v pokojíčku

Když jsme se už skoro před rokem!! přestěhovali, myslela jsem, že dětský pokojíček bude jednou z prvních místností, které vám u nás ukážu. Ale i když střípky už jste tu a tam vidět mohli, hotový pokojíček stále není a článek tudíž taky ne. Přitom paradoxně vypadal po nastěhování nejlíp a možná i proto ho tak trvá dotáhnout. Hlavní důvody jsou dva - ten největší je původní dřevěné obložení jedné ze zdí, které chci obrousit, natřít a vrátit. A ten druhý je starý sekretář, u jehož několikaměsíční renovace jsem si musela klást nespočet otázek o hodnotách mého IQ a psychickém zdraví.

Ale od začátku. Tenhle sekretář měla kdysi v pokojíčku moje babička. Původně byl červeno-žlutý, vevnitř byl potažený měkkou podložkou na psaní a hlavně byl celý z masivu. Někdy před pár dekádami dostal sekretář do pokojíčku můj strejda, který ho natřel sytě zelenou barvou v kombinaci s černou. Sekretáře mi vždycky připadaly jako děsně kůl kusy nábytku, kór když jsou dřevěné a né z dřevotřísky, ze které se dneska dělá úplně všechno. Tmavě zelená s černou by se sice do pokojíčku nehodila, ale zbavovat se ho mi bylo líto. Takže bylo rozhodnuto - renovace!

Tímto chci veřejně poděkovat mému muži, bez jehož pomoci by nám ten sekretář stál na chodbě asi navždy. Jaksi jsem zapomněla, že už nejsem ani student s horou času nebo single mlaďoch bez závazků, ale matka dvou dětí z divokejch vajec a bydlím v bytě, kde je seznam úkolů a nedodělků delší než slovník.

Takže prosimvás, hrdě vám představuji zrenovovaný sekretář, na kterém jsem začala pracovat začátkem listopadu 2021 a poslední nátěr na něm zaschnul někdy v květnu. Tou dobou také konečně přestal zavazet před skříněma v předsíni a začal plnit svou funkci jako úložný prostor na hračky. A včera se mi ho konečně podařilo nafotit. Hurá! 

Navzdory pesimistickému úvodu musím říct, že jsem ráda, že jsme si ho nechali. Byla to pekelná otrava a hokna na entou, ale pořád si stojím za tím, že sekretář je kůl kus nábytku. Všecky ty políčka na sešitky a kravinky doufám děti ocení, až si u něj jednou budou psát úkoly.

Barvu sekretáře jsem vybrala dle konceptu "neutrální s překvápkem" a myslím, že to byla dobrá volba. Bílá má v sobě růžový podtón, aby příliš nesvítila na zvířátkové ferm LIVING tapetě, tyrkysová pak vyskočí pořádně až po otevření. Proces natírání, který následoval po příšerným procesu opalování a broušení, ovšem nešel úplně podle plánu. V Bauhausu přestali míchat Balakryl podle vzorníku (PROČ!), takže jsem vzala namíchanou barvu z Hornbachu, kde jsem se zrovna vyskytla. Prosimvás, tuhle chybu nedělejte. Nejenom, že ta barva mi na podkladu vůbec nedržela a začala po zaschnutí vypraskávat, když jsem pak jela se vzorníkovými kartičkami hornbachových! barev napravit svou chybu do Bauhausu (ta drzost), doma jsem zjistila, že až v Bauhausu mi ten odstín namíchali správně. Podle vzorníku z Hornbachu. Jako chápete to? Jako já si předtím říkala, že ta bílá ňák moc svítí, ale myslela jsem si, že je to světlem...

Samozřejme jsem se bála, že kvalitativně bude barva z deště pod okap, ale nakonec to Bauhaus zachránil i bez Balakrylu. Tadáá!

Jedním z nešvarů starého nábytku je absence magnetů - všechno je na klíček. Spodní zámeček jsme zrušili a klíčovou dírkou prostrčili úchytku, na horní klíček jsem vyrobila tři bambule, které se budou hůř ztrácet.

Tapetu ferm LIVING do pokojíčku jsem měla vybranou už dlouho předtím, než jsme se vůbec stěhovali. Je z kolekce od ilustrátorky Katie Scott, jejíž ilustrace určitě znáte z dětských knížek Botanicum a Animalium, které vidím v každém knihkupectví. Tapetu jsem částečně dostala z mého milovaného eshopu Bella Rose, kterému tímto mocně děkuji, protože je fakt boží, skvělá a dokonalá a dokonce ji zatím nikdo nepokreslil! Tapetu si můžete koupit zde.

Z Bella Rose jsou i přepravky Ay kasa, které jsem průběžně sbírala celý rok. Sice jsem si původně myslela, že budou jakože na hračky, ale děti samozřejmě nejvíc baví na hraní jako takový. Běžně se v předsíni přerážím o žížalu z přepravek, ve které sedí dítě a volá "mami já mám vláček!".

V pokojíčku zatím nevisí žádný obrázky, protože jsem nemožná. Tapeta to ale tak mocně zachraňuje, že mi to ani nevadí. A dětem je to úplně šumák.

A tady máte ještě bonus v podobě fotek "před" a "během". Ty kokos to byla vopruz. Ale výsledek dobrej, ne?

Tak to bychom měli. Slibuju, že slibovaný DIY baldachým bude brzy, jen co doladím matrace pod něj, které mám na listě teď. To bude taky DIY. Snad letos, hehe. Jestli bude letos obložení.... no, tak to radši neslibuju, znáte mě. 

Krásný zbytek neděle