DIY dětské hrací matrace

Když jsem dětem plánovala pokojíček v novém bytě, jedním z hlavních DIY plánů byl čtecí koutek. Chtěla jsem v rámci úspor ušít vlastní baldachýn, jenže mi záhy došlo, že potřebuju vyřešit i co dám pod něj. Baldachýn jsem ušila už před víc jak rokem a článek vám pořád dlužím, rozhodla jsem se ale napřed vypublikovat tady ty matračky, které jsou podle mě jeden z těch lepších nápadů, které mě kdy v rámci DIY napadly. Dětské hrací matračky sehnat jdou, třeba krásné bunkr, jenže jsou všechny aktuálně mimo můj rodičákový budget. Dost mě to mrzelo, ale pak jsem se rozhodla vzít situaci do vlastních rukou a musím se pochválit, protože poměr cena/vložené úsilí/výkon je myslím velice slušný. Matrace slouží primárně jako podložka do čtecího koutku kde jsou naskládané na sobě, ale často morfují i do matrací pro panenky ("jako ve školce děti"), na stavební materiál na bunkry anebo aktuálně jako žíněnka na doskoky z opěradla pohovky. (Věčně vykledlanýho opěradla se strženým závitem č. 587 nutno dodat.)

Tenhle projekt bych označila jako středně pokročilé DIY, ale pokud jste zvyklí šít, tak bych ho označila možná i jako snadné. Potenciální záludnost je v procesu myslím jenom jedna, o které se pobavíme později. Takže pojďme na to!

Dům v Brooklynu na říjen

Tak v říjnu se ukázalo, že s tou školkovou imunizací to nebude hotový jen tak. Radši už nic neslibuju, letošní předvánoční sezóna bude zdá se na blogu trochu přichcíplá, stejně jako já. Aktuálně jsem vycuclá jak... ty kráso už aji ty metafory mě opustily, co je vycuclý? Napadá mě akorát sirup na vykašlávání.

Po dlouhé době mám za sebou i období, kdy jsem celý dny vůbec neotevřela laptop a pohyb v online světě jsem vyměnila za čtení fantasy čuňáren, což mé psychické zdraví udrželo v relativně únosném stavu. Díkybohu za fantasy literaturu pro ženy, fakt. Nevytvořila jsem nic, nenafotila taky nic, z plánů mi zůstaly jen ty co tlačím pořád před sebou, ale pořád věřím, že všecko bude! Jen se mě prosimvás neptejte kdy.

Tenhle americký interiér jsem chtěla sdílet v posledním mezichorobném období, které ale nakonec trvalo jenom tři dny, takže zůstal trčet v záložkách. Z druhé strany mám ale i po těch týdnech pořád chuť ho publikovat a to zejména kvůli mramorovým povrchům, ze kterých jsem dost odvařená. Původní článek jsem našla na Design Milk.

Většina nábytku je v interiéru vestavěná, všude je hodně překližky a mramoru s výraznou kresbou, do kterého jsem se před časem dost zamilovala. To vše doplňují výrazné prvky jako svítidla, umění... anebo jako na fotce níže naprosto fantasticky ulítlá červená digestoř.

Focení v naší kuchyni s Bella Rose.cz

Tak konečně tu máme říjen, uf. Navzdory plánům a slibům na články mě září vzalo přes ksicht jako dopravní značka uprostřed chodníku. Sice jsme doma čekali, že nástup do školky s sebou ponese jistá úskalí, že se nám ale prakticky ihned podaří vysbírat všechny choroby v okolí, na přeskáčku si je předat a měsíc téměř nevylézt z domu (a když, tak na pohotovost nebo do lékárny), s tím jsme myslím nikdo úplně nepočítali. Prosimvás, matky, uklidněte mě - že se to zlepší? Žejo? Ne? Co?

Ale konec remcání, všechno bude! Začneme tím, že vám konečně ukážu pár extra fotek z focení pro moje milované Bella Rose, které jsme stihli ještě v srpnu. Fotily se zejména produkty OYOY v naší kuchyni, kterou vám tak můžu ukázat zase z trochu jiný perspektivy. Fotky měla na starosti jako obvykle Anička Édes, se kterou už jsme myslím docela sehraný tým. K fotkám vznikl i fajn rozhovor, který si můžete přečíst ZDE, doplněný i o kolekci použitých produktů přímo na webu. 

Interesantní interiér(y?) H&M home

Od doby, co jsem začala sem tam produkovat nějaký interiérový fotošůty, dokážu ohromně ocenit zajímavý "fotointeriéry". Takový, který mají dostatek ducha a působí autenticky, ale přitom pořád skvěle plní roli pozadí pro produkty, o který jde v těchto případech především. Tahle menší kolekce z háemka mě nedávno hrozně zaujala, právě kvůli zajímavému interiéru. Interiéru, ve kterém ty produkty vypadají fakt bezvadně, i když dost z nich by mě samostatně asi nezaujalo. A tak se to dělá, přátelé. Barvy, různý textury, materiály... jsem zaháčkovaná! Nejsem si teda jistá, jestli to nejsou byty dva (asi jo), ale co už. Jestli jo, tak jsou skvělý oba.

Zrenovovaný sekretář a tapeta v pokojíčku

Když jsme se už skoro před rokem!! přestěhovali, myslela jsem, že dětský pokojíček bude jednou z prvních místností, které vám u nás ukážu. Ale i když střípky už jste tu a tam vidět mohli, hotový pokojíček stále není a článek tudíž taky ne. Přitom paradoxně vypadal po nastěhování nejlíp a možná i proto ho tak trvá dotáhnout. Hlavní důvody jsou dva - ten největší je původní dřevěné obložení jedné ze zdí, které chci obrousit, natřít a vrátit. A ten druhý je starý sekretář, u jehož několikaměsíční renovace jsem si musela klást nespočet otázek o hodnotách mého IQ a psychickém zdraví.

Ale od začátku. Tenhle sekretář měla kdysi v pokojíčku moje babička. Původně byl červeno-žlutý, vevnitř byl potažený měkkou podložkou na psaní a hlavně byl celý z masivu. Někdy před pár dekádami dostal sekretář do pokojíčku můj strejda, který ho natřel sytě zelenou barvou v kombinaci s černou. Sekretáře mi vždycky připadaly jako děsně kůl kusy nábytku, kór když jsou dřevěné a né z dřevotřísky, ze které se dneska dělá úplně všechno. Tmavě zelená s černou by se sice do pokojíčku nehodila, ale zbavovat se ho mi bylo líto. Takže bylo rozhodnuto - renovace!

Tímto chci veřejně poděkovat mému muži, bez jehož pomoci by nám ten sekretář stál na chodbě asi navždy. Jaksi jsem zapomněla, že už nejsem ani student s horou času nebo single mlaďoch bez závazků, ale matka dvou dětí z divokejch vajec a bydlím v bytě, kde je seznam úkolů a nedodělků delší než slovník.

Takže prosimvás, hrdě vám představuji zrenovovaný sekretář, na kterém jsem začala pracovat začátkem listopadu 2021 a poslední nátěr na něm zaschnul někdy v květnu. Tou dobou také konečně přestal zavazet před skříněma v předsíni a začal plnit svou funkci jako úložný prostor na hračky. A včera se mi ho konečně podařilo nafotit. Hurá! 

Designérský dům v Aarhusu

Dnešní interiér z dánského Aarhusu mám v plánu sdílet už nějaký ten pátek. Občas si interiéry odkládám "na potom" a nechávám uzrát - no a někdy se stane, že to nakonec neklapne. To ale není případ tohoto domu, který uzrál tak, že bych se do něj z fleku přestěhovala. Se svou rodinou v něm bydlí architektka Mette Kirk, kterou můžete sledovat na Instagramu jako @kirkarkitektur. Její fotky občas sdílí dánská značka Hübsch, tak třebas vám bude něco povědomé. Já jsem článek našla na boligmagasinet.dk, kde s ní na začátku roku udělali rozhovor.

Zásadní podíl na mé odvařenosti má kuchyně, kdy zkombinovali krémové spodní skříňky s dubovou stěnou. Jak jste si jistě všimli v naší vlastní kuchyni, kombinace dýhy a laku je moje oblíbená. No a tu stěnu s vysokou troubou jim teda nepokrytě závidím! Troubu, do které bych se nemusela shýbat, jsem si moc přála, tak se kochám aspoň na obrázku.

Vodovodní kohoutek na terase

Dnešní článek patří do takové neoficiální série, kdy se reálně snažím přijít na kloub nějaký mě aktuálně trápící záležitosti. V tomto případě je onou záležitostí díra po kohoutku v kachličkách u nás na terase, který kdysi napájel jednoduchou venkovní sprchu. Sprcha ale jednoho krásného dne zatekla o patro níž, takže byla nemilosrdně zrušena. Během naší rekonstrukce se pak opravily rozvody a odstranil starý kohoutek, ale na nový už nedošlo. Aktuálně máme tedy na terase kousek zdi stále vykachlíkovaný škaredýma dlaždičkama s patinovým fototiskem (pomoc), uprostřed který se skví nádherná díra se zaslepenýma trubkama. Co vám budu vykládat, je to báječný.

Ačkoliv se jedná o projekt, který zatím nijak nespěchá (moc zeleného toho na terase zatím nemáme a na to málo nám stačí dešťovka, kterou chytáme ze střechy), přeci jen mi ta škaredá díra leží v žaludku. Jednou bude potřeba kohoutek zprovoznit, ale hlavně odlámat ty hnusný kachle a spravit omítku za nima. Nojo, ale co s tim? Vykachličkovat jinak? Snažit se navázat na fasádu? Udělat jenom kohoutek anebo výlevku? A co takhle rovnou kašnu? Otázky, samý otázky. Tak pojďme vymyslet, co s tim.

1. Jedna z možností, která by se mi líbila, by bylo na místě udělat umyvadlo v rámci venkovní jídelní zóny. Můj muž rád griluje, takže to vůbec není mimo. Musel by se ale vymyslet odtok a zóna samotná. Jelikož budeme příští roky šetřit na výměnu stávající dlažby za dřevo, konstrukce by mohla být pouze dočasná či odendavatelná. Čili - toto spíš neklapne, ale ne že by to nebyl faj nápad

zdroj