Australský dům z konce 60. let (a hodně dřeva!)

Dneska jsem si po dlouhé době sedla, otevřela The Design Files - a projela všechny nový články, co jsem ještě nečetla. A jeden retro kousek vám sem hnedle musím vrznout, protože mě naprosto dostal!

Tenhle dům z roku 1969 patří interiérové designérce Amelii Hasketh, která jej s rodinou před několika lety koupila. A místo toho, aby jej strhla a postavila místo něj něco nového (jak je prý pro tyto stavby v Sydney bohužel typické), kompletně ho zrenovovala a podle mě dovedla k dokonalosti. Čím jsem starší, tím víc miluju retro dřevěné obložení, které má u sebe doma například moje babička. Jinak mám ale pocit, že narazit na něco takového (autentického) u nás, je téměř scifi. Stejně jako na interiéry inspirované 60. a 70. léty - logicky, u nás to byl hlavně panelák a papundekl, trochu něco jinýho než na západě. A možná i proto je tenhle štýl něco, co mě tolik baví - protože se to u nás zkrátka tak ňák nevidí. Nebo znáte někdo něco podobného u nás?

Naprosto nenávidím celopokojové koberce. Ale tenhle, tak ten je, na ten bych se přemluvit nechala. Takovej mecháček!

Geometrické cementové dlaždičky - když se tradiční řemeslo potká s moderní dobou (a naší rekonstrukcí)

Na počest včerejší radostné události (totiž přišly nám dvě palety cementové dlažby cca o dva týdny dřív, než jsem je čekala), si sem s dovolením odložím jeden nadšený dlaždičkový článek. Cementovou dlažbu totiž miluju snad odjakživa, její nezaměnitelný povrch, barvy, vzory, varianty, dlouhověkost... Cementovka je zkrátka boží, fakt. Vždycky, když jdu po chodbě v brněnské fakultní nemocnici, musím si udělat megatrapnou fotku bot s podlahou #ihavethisthingwithfloors. Když jdu chodbou našeho domu, kam před dvěma rokama v rámci oprav nechali vyrobit přesný repliky původní dlažby, tetelím se blahem. V podstatě kdekoliv, kde na historickou cementovku narazím, měním se v japonskýho turistu. A měli jste vidět, jak jsem byla nešťastná, když jsem si myslela, že do našeho nového bytu cementovka neklapne.

Já mám odjakživa problém s tzv. dekory, což tady myslím všichni víte, protože to řikám furt. Jamile se něco tváří jako něco jiného (např. dřevodekor na vinylu apod.), začínám se rosit. A to se bohužel týká téměř veškeré dlažby, která není jednobarevná. Na průmyslově vyráběnou dlažbu se totiž vzory tisknout tiskárnama (často včetně patiny) a já to prostě vidim a hrozně mi to vadí. Vono na fotce je to fajn, ale v reálu se probarvenému střepu pigmentovaného lisovaného cementu prostě nic nevyrovná. Samozřejmě jsou i jiné dobré varianty, jako slinutá dlažba, terrazzo, glazovaná dlažba... ale žádná nemá tak krásné vzory.

Cementová dlažba se podle wikipedie poprvé objevila ve Španělsku v 50. letech 19. století a největší boom zažívala až do poloviny 20. století, kdy ji začaly vytlačovat nové technologie. Do té doby ovšem představovala cementovka revoluční způsob výroby, který byl levnější a dostupnější než klasické vypalované kachle. Cementovka se sice doteď dělá ručně pomocí kovových matric, ale nevypaluje se, pouze lisuje.

Od první chvíle, kdy jsme rekonstrukci začali plánovat, jsem věděla, že cementovku bych opravdu hodně chtěla. Náš byt je v domě ze třicátých let a cementovku má, ale nikoliv tu secesní s bohatými ornamenty, ale jednobarevnou. Já měla k nám do bytu jasnou představu něčeho geometrického, co bude navazovat na 30. léta, ale přitom bude aktuální i dnes. Cementovku dneska vyrábí docela dost firem, které navíc vymýšlí opravdu krásné kolekce ve spolupráci s předními designéry. A právě tahle dlažba mě inspirovala nejvíc, tak jsem se ji rozhodla napasovat do článku.

1. Pokud se nemýlím, tahle božská hexagonální cementovka pochází z kolekce studia
Claesson Koivisto Rune pro švédskou značku Marrakech Design. Produkty téhle značky budou v článku opravdu v hojném zastoupení, protože jejich motivy jsou jednoznačně neznámější a speciálně jejich vzor "dandelion" kopíruje kde kdo. Tenhle vzor níže mají v několika barvách a dá se vyskládat různými způsoby - mně se nejvíc líbí tenhle neuspořádaný mix. A taky ten závěs teda.

zdroj

Plánování dětského pokojíčku & nová postýlka

Tak jo, přátelé, dneškem zahajuji na blogu novou etapu! O tom, že se budeme stěhovat, jsem se už párkrát mírně nenápadně zmínila. Jelikož se ale v úterý rozběhla opravdická rekonstrukce našeho nového bytu, není již cesty zpět a je třeba začít pořádně plánovat i to, co by člověk normálně řešil až za pochodu. "Za pochodu" si tentokrát z hned několika důvodů nemůžu dovolit, k čemuž vám něco povím zase někdy jindy. Faktem ovšem zůstává, že jsem se ve svých 32 letech pro mě dost překvapivě dostala k vlastnímu bydlení a možnosti zrekonstruovat byt přesně podle svých představ! Dlouho jsem tomu nemohla uvěřit a upřímně jsem s něčím takovým ještě hodně let vůbec nepočítala, protože v Brně to s bydlením fakt není jen tak. No ale k věci. Pokud vás to bude bavit a zajímat, ráda bych dneska začala novou sérku návrhů našeho budoucího bydla, a to sice tím nejjednodušším - dětským pokojíčkem pro naši mrňavou opičku, která právě místo spinkání dělá čurbes jak půlka školky.

Finální moodboard vypadá takto a kromě lustru jsou všechny věci víceméně na tuti:

Velikonoční inspirace 2021

Přiznám se, že se mi řadu let stávalo, že jsem žádnou velikonoční výzdobu vůbec neměla. Většinou jsem si totiž fakt, že budou Velikonoce, uvědomila zhruba někdy na Velký pátek a stihla už tak akorát něco upéct. Vajíčka zdobit není moc pro koho a s kým (zatím) a nějaké věnce a aranžmá se mi až do loňského roku nikdy nepodařilo stihnout. A pak jsem z toho vždycky měla takovej blbej pocit, jakože já, co mám v logu DIY, ani nemám výzdobu. Takže jsem to začala řešit tak, že venku našmikám jakýkoliv šáší co někde potkám a už asi třetí rok na něj věším pořád ta stejná vajíčka. To celý strčím do vázy a nazdar. Vloni mi k tomu přibylo ještě hnízdečko, které jsem taky akorát vyndala z krabice a položila na stojánek. A víte co? Vono mi to úplně stačí. Na novou výzdobu a nový nápady každej rok prostě nemám kapacitu a méněcenně se kvůli tomu cítit nehodlám :D

Pokud to někdo cítíte podobně, tak tenhle článek je prosim pěkně hlavně pro vás. A samozřejmě i pro kohokoliv, kdo by se chtěl čímkoliv reálně inspirovat a něco vytvořit, to je jasný! Ale myšlenka tohoto článku je zkrátka pokochejme se, inspirujme se, ale no stress. Takže tak.

1. Projekty s lisovanýma kytičkama se poslední dobou množí asi pučením (už jsem viděla nejrůznější obrázky, dekorace a doplňky z pryskyřice, svíčky v miskách, svíčky klasické...), byla tedy jen otázka času, kdy někoho napadne nalepit je i na vajíčko. Vypadá to moc pěkně, akorát si ty kytky musíte spíš koupit, protože co teď kvete tak rychle fakt nevylisujete.

zdroj

Březnový byt z německého Kasselu

Když jsem v týdnu hledala inspiraci na již ukončeném, ale stále ještě dostupném projektu Design Sponge, padl mi do oka velice povědomý interiér. Řikám si - moment, tohle já odněkud znám! A taky že jo. Paní, která v tomhle krásném bytě v Německu bydlí, totiž sleduju na Instagramu pod jménem @wunderblumen, což vám rovněž doporučuju, protože je to jeden z mých nejoblíbenějších účtů. Díky tomu jsem i hned věděla, že od dob reportáže už má doma novou kuchyň, respektive dvířka od značky Reform Copenhagen - a tento článek jsem tak rovnou i doplnila o aktuální fotku.

Celý interiér je velice něžný a pastelový, ale tak nějak nepřeslazeně a vkusně. Miluju hlavně modré tapety v obýváku a přemítám, jestli by mi v novém bytě prošla růžová kuchyň. Jakože tipuju, že neprošla, hehe

Marocké kachličky zellige v barvách duhy

Sáhodlouhá story o cementových kachlích, jejíž štřípek jste možná zaznamenali v rámci vybírání vzorků na IG, stále ještě není u konce - a vyprávět vám ji proto budu až jindy. Z toho stejného soudku je ale téma obkladových kachliček zellige (nebo taky zellīj, zillīj nebo zelige), které se k cementové dlažbě velmi často používají jako komplementární obklad. Zellige vychází z arabského slova zalaja, které znamená klouzat - a velice přímočaře tím odkazuje k jejich hladkému a lesklému povrchu. Pokud máte pocit, že vám tyhle kachle i slovo něco připomínají, ale v Maroku jste nikdy nebyli, možná znáte jiný derivát tohoto slova, a to sice portugalské azulejo. Jo, je to v podstatě furt to samý!

Zellige kachličky jsou nedílnou součástí islámského umění a marocké, respektive maorské architektury. Doteď můžete v Maroku i jinde potkat celé paláce, fontány, bazénky i podlahy vyvedené mozaikami z těchto kachlí. Z toho vychází i docela široká škála tvarů, ve kterých se dnes tyhle kachle prodávají i komerčně. Kromě klasického čtverce a obdélníku tak potkáte i tvar rybí šupiny, kosočtverce, trojúhelníky, pětiúhelníky a další tvary, které ani nedokážu pojmenovat.

Pro komerční užití v dnešní době existuje i bezpočet levnějších a průmyslově vyráběných verzí zellige a přiznám se, že touto cestou do naší budoucí koupelny půjdeme i my. I ty opravdické se ale dají stále sehnat, jenom nepočítejte s cenou kachle z Horbachu, žejo. Kromě vysoké ceny ale počítejte i s autentickou patinou, která je podle mě naprosto nádherná, ale nehodí se všude. Což je zrovna i náš případ, naštěstí pro náš rozpočet.

V tomhle výběru jsem se snažila najít samé opravdické zellige, ale je mezi nimi minimálně jedna výjimka. Schválně můžete tipovat, která!

1. V současných interiérech můžete zellige nebo jejich deriváty potkat všude po světě zejména v koupelnách a kuchyních. Ačkoliv se vyrábí snad ve všech myslitelných barvách, začnem bílou, která je podle mě prostě boží. Slint!

zdroj

Organizace mojí pracovny & boxy z ČistéDřevo.cz + odkaz na můj nejobsáhlejší rozhovor ever

U nás doma je poměrně hodně věcí, což se s příchodem naší dcery pochopitelně ještě umocnilo. Na začátku se mi ale podařilo nastavit ve věcech vcelku funkční systém, tzn. každý krám má u nás doma svoje určené místo. Úklid tak kupodivu vždycky trvá akorát pár minut a většinou stačí poklidit jenom hračky, případně odložené roznošené oblečení a pár papírů. Jiné věci se u nás doma díkybohu nijak zvlášť nekupí. S jednou výjimkou. Velikou výjimkou. Strašlivě hrůzostrašně katastroficky odpudivou výjimkou jménem můj pracovní stůl. Ale protože jsem srab a chci mít pěknou homepage, jako první fotku dávám sneak peek "po":