Svítící nápis pro mimino ( a Bella Rose)

Červenec mi mezi pokakanejma plínkama, kojením a uspáváním utekl jako voda. Ale je tu srpen, a tak je potřeba se trochu znormalizovat a začít konečně dělat taky něco jinýho! Uvidíme, jak moc mi to náš malej kraken povolí, v každým případě mám pro vás konečně novej článek - i když si ho tentokrát budete muset přečíst na blogu Bella Rose.

Jedna z mnooha věcí, kterou jsem pro miminko vyrobila, je tenhle svítící nápis nad postýlku. Pokud sem chodíte už nějakej ten pátek, tak jistě víte, že je to v podstatě mé staré DIY z předsíně, akorát verze 2019. Čili i když žádný miminko nemáte, furt se jedná o príma projekt!

Celý článek najdete ZDE

No a protože se mi po poslední fotce na IG a Facebooku hned začali odhlašovat lidi :D, tak bych ty zbylé chtěla ujistit, že přerod v matkablog neplánuju. Ale těch pár DIY a pokojíček vám určitě ukážu, protože kromě miminka jsem ještě minimálně na dvě moje DIY fakt extrémně pyšná. To jedno dokonce najdete i na fotce hore, uhádnete, která věc to je?

Tož krásnou druhou půlku prázdnin vinšuju!

O svatbě díl 5. - program, oddávající... a nějaký ten drobný failík na závěr

Jak se to stalo nevim, ale představte si, že od naší svatby dneska uplynul přesně rok! A je tedy myslím na čase tuhle moji svatební sérii uzavřít a začít se soustředit na novou tématickou sérku, muhaha. Nicméně mi teď zbylo ještě pár témat, možná i svým způsobem těch nejdůležitějších, o které jsem se s váma chtěla podělit. Takže pokud plánujete svatbu, pohodlně se usaďte a možná i nachystejte svačinu, protože to bude náročný!

hoodně náročný

Londýnský byt na červen z blogu Habitat

Tahle londýnská záležitost na mě tuhle vyskočila na blogu britského obchodu s nábytkem a doplňky Habitat a mně bylo hned jasný, že o to se s váma musím podělit. Nedávno totiž na trh uvedli kolekci bytového textilu ilustrátorky a umělkyně Quentin Jones a při té příležitosti ji i navštívili v jejím domě, ve kterém žije se svým mužem a dvěma dětmi. Briti mají hrozně specifický a výrazný grafický design, který se tady myslím fakt dost projevil. Je to zase něco trochu jinýho, než co sem obvykle dávám, ale já jsem nadšená. Hlavně ty syté barvy v akcentech mi přijdou tak děsně britsky specifické, že to snad ani víc nejde.

Shibori - tradiční indigo batika

Nedávno jsme s Jiřím absolvovali nezbytný nakupovací odpoledne v Brněnské Ikei, kde mě zaujalo nový povlečení ve stylu shibori. Vzpomněla jsem si, že shibori bylo okrajovým trendem letních venkovních kolekcí asi před dvěma - třemi lety a já o něm tenkrát chtěla napsat. Nakonec se mi to ale nějak vykouřilo z hlavy, navzdory nesmazanému předmětu v konceptech. Tak pokus číslo 2. hýr!

A co že to je to "shibori"? Nelekejte se vážení, ale batika. A néé, nemyslím tím duhový batikovaný tričko, který nosil váš středoškolský spolužák s krepatýma vlasama po ramena spolu s rejoickama a sandálama. Shibori je tradiční japonská technika barvení látek, která pochází už z 8. století a která využívala zejména indigo, tedy temně modrou barvu rostlinného původu.

Batikovat v naší české kotlině vyzkoušel snad úplně každý, i já toho mám za sebou poměrně dost nabatikováno. I z toho důvodu se myslím většina z nás nad batikou mírně vofrňuje. Jenže ono když to pojmete tradičně po japonsku, tak to najednou celý vyznívá tak nějak jinak. Což? Hele:

1. No zkoušeli jste třeba někdy batikovat povlečení? To by jednoho nenapadlo, co?! A přitom úplně super nápad (si myslim)

zdroj

Renovace bazarové komody & recept na DIY chalk paint

Těch několik posledních měsíců, které jsem strávila doma, se na našem interiéru poměrně dost podepsalo. Hlavní změnou je nový koutek v naší ložnici, který jsme potřebovali krapet zpraktičtět vzhledem k aktuálním požadavkům. Celý vám ho ukážu už brzy, hlavní hvězda dnešního článku je ale náš nový prádelník, na který jsem úplně děsně pyšná. 

Interiér na květen aneb slintám nad prací této paní

V článku s dalmatíníma stěnama jsem u jedné fotky zmínila můj oblíbený instagramový účet, který patří americké interiérové stylistce Erin Wheeler. Tahle šikovná paní a maminka dvou malých dětí pracuje pod značkou Sunny Circle Studio ve své domovině v Severní Karolíně. A já musím bez keců přiznat, že její práce mě děsně motivuje k tomu, pohnout se s mou odvěkou touhou být interiérovou stylistkou zase o kus dál. Podle mě totiž máme dost podobný vkus, akorát já teda nemám koule a obchodního ducha ( a se zkušenostma to taky není zas tak extra žhavý, i když by se něco našlo). Zatím? heh

Mňo, to jsem krapet odbočila, každopádně tento interiér z její dílny mě hrozně baví. Na jejích stránkách ho najdete rozkouskovaný do více článků jako The Happy Nola Home. Na jejím webu najdete samozřejmě spousty dalších fotek včetně těch "před" a produktových koláží, tak určitě mrkněte.

O svatbě díl 4. - doplňky, vlasy a makeup

Tak tu máme 1. máj, lásky čas, a svatební sezóna se rozjíždí na plnou palbu. To zní jako vhodná doba a další svatební článek, tentokrát o doplňcích a vizáži! Jinými slovy - dneska to snad bude oproti minulému článku vcelku krátký, i tak mám pro vás ale pár tipů a poznatků. Prosim vás, jestli rádi sledujete nějaký fashion a beauty blogy, tak nemějte velký očekávání. Aby bylo jasno, tak letos jsem na sobě měla makeup asi dvakrát, což by vám mohlo napovědět, jaký mám k těmto záležitostem vztah, hehehe. No tak jdeme rovnou na to!

Boty, závoj, šperky a prstýnky

Boty byly pro mě z této oblasti jednoznačně nejdůležitější položka. Já totiž boty naprosto miluju, i když to už asi delší dobu není moc poznat.Vlastnila jsem (a stále ještě vlastním) opravdu rozsáhlou sbírku sandálků na podpatku a lodiček, které ale do práce nebo na kapačku do špitálu fakt nenosim. Pořád po nich ale mé srdce touží, a to tak že velmi. Moje idea byla neskromná - třpytivý lodičky Jimmy Choo. Ehm. To bylo sice reálný zhruba jako to, že nám přijedou zahrát praví Rolling Stones, ale nějak jsem tu ideu nedokázala dostat z hlavy. No a pak se stala srandovní věc - při zcela náhodné návštěvě jednoho brněnského obchoďáku jsem našla třpytivé stříbrné lodičky z plesové kolekce, které odpovídaly jak mé cenové kategorii, tak i požadavkům. Boty jsem tak měla mnohem dřív, než jsem věděla, jak budou vypadat moje šaty. To bych vám osobně rozhodně nedoporučila, ale v mém případě to fungovalo. Já si je zkrátka vysnila a vesmír mi je seslal.