Vyhrané křeslo z Biano.cz a plot twist

Pamatujete si ještě někdo na soutěž o křeslo, kterou před víc jak rokem a půl pořádalo Biano.cz? Tak si představte, že tu soutěž jsem tenkrát spolu s Miauk vyhrála! Informace trošku s křížkem po funuse, ale byla to značně radostná událost. Tehdy jsem psala, že k nám domů by se další křeslo vlezlo ledas tak na strop - a že kdyby soutěž klapla, nové bych darovala mojí milé tchyni. A když se pak tak stalo, chtěla jsem pochopitelně dostát svému slovu - křeslo jsme tudíž vybíraly do obýváku k ní. Vybraly jsme provázkové křeslo Bloomingville Mundo, které se hodí do interiéru i ven na terasu. Tvarem i barvami se bezvadně hodí do zbytku neutrálního interiéru, navíc je i senzačně prostorné (což teda z fotky nebylo poznat, ale je fakt velké a pohodlné).

Jenže pak se to začalo zamotávat. Ušetřím vás detailů, ale díky covidu i nějakému tomu failu trvalo skoro rok, než křeslo reálně dorazilo. Mezitím se toho stihlo opravdu hodně udát - například jsem komplet vyrobila celý jedno dítě a s mužem jsme spustili rekonstrukci nového bytu. Kam momentálně potřebujem - hádejte co. Nový křeslo! Respektive rovnou dvě. No není to srandovní plot twist? I když jsem několikrát odrážela nabídky na výběr jiného pro nás, nátura mi nic takového nepovolila a myslím, že počkat si se nakonec vyplatilo. Hele:

Fakt tam zapadlo jak zadnice na hrnec. A díkybohu se v něm i dobře sedí, což je při nákupu po internetu vždycky trochu risk. Opožděně tedy děkuji Bianu za krásnou výhru, myslím (doufám), že nové majitelce udělala velkou radost!

No a když už jsme u těch křesel, haha, tak vám povím něco i o těch našich budoucích. V novém bytě bydlíme už přes půl roku, ale co vám budu povídat, se dvěma smráďátkama je docela náročný dotahovat věci do konce, rozpočty jsou navíc pochopitelně dosti omezené. Komplet novou máme tudíž kuchyň (do které dnes donesli opravená dvířka a o víkendu fotím!), ale zbytek je buď ne úplně hotový nebo prozatímní. Nejmíň změn nastalo v našem obýváku, do kterého jsme si přivezli svoji pohovku, ale jinak všechno vybavení zůstalo původní. Provedli jsme drobné škatule hejbejte se (ve kterých ale plánujem pokračovat, furt si to nesedlo), vyčistili koberec (ve kterým už je zapracovaný cca kilo plastelíny), pořídili nový svítidla, dovezli naše kytky a knihy v knihovně vyměnili za vlastní. I tak ale náš obývák pořád není "náš", takže jsme začali přemýšlet, jak tenhle docela blbej pocit vyzmizíkovat. A jako nejekonomičtější řešení mi přišlo vyměnit křesla, na která se ještě tak tak zmůžem, a která budou hodně vidět a prostor promění. Teda aspoň doufám.

Nastalo několikaměsíční projíždění všech vyhledávačů, obchodů s nábytkem a bazarů. V jednu chvíli už jel Jiří do Olomouce pro dvě funkcionalistická chromová křesla, aby na místě zjistil, že se musí znova pochromovat, na což nemáme finanční ani mentální kapacitu. Tak pěkně poděkoval a jel s prázdnou zpátky. Když se mi něco fakt hodně líbilo, mohli jste se vsadit, že to byla nějaká ikona designu stojící od 50 tisíc za kus výš anebo se to nelíbilo Jiřímu. Po nějaké době jsem si začala připadat, že už jsem viděla snad všechna křesla, co aktuálně v prodeji existujou. Dokonce jsem donutila kamaráda v Kodani, aby se mi vyfotil v Hay Housu v jednom křesle, abych zjistila, jestli je dostatečně veliký! Nebylo. 

Nezbývalo než si od hledání dopřát několikatýdenní pauzu. Když jsem k hledání přistoupila znova s čerstvějším okem, všimla jsem si, že se často točím v kruhu několika konkrétních křesel. Tak jsem došla na dánskou značku Softline, která sice není v cenové relaci Ikea, ale díkybohu ani v relaci Vitra. Softline patří mezi značky, které prezentují vždycky jeden modelový výrobek, ale reálně se vyrábí na zakázku s potahem a podnoží na základě vzorníku. To ovšem trochu komplikuje výběr, protože křeslo, které se vám třebas úplně nezdá v prezentované barvě, může být jinak vlastně úplně skvělé. S touto domněnkou jsme tudíž v rámci dnů Marianne zajeli do jednoho brněnského obchodu... a po necelé hodině koumání jsme objednali dvě nová křesla. Naživo je v showroomu neměli, takže držte všechny palce, aby to byla trefa jako křeslo pro tchyni a ne průšvih až na půdu. Tvar vybral nakonec Jiří, potahy já. Prozradím, že mně se víc líbilo jiné, ale schválně jestli uhodnete, které z favoritů níže jsme vybrali a v jakých barvách?

zdroj

Přiznám se, že se trochu bojím, ale při výběru jsme postupovali velice racionálně, tak snad to bude dobrý.

Tak jo, končím épos, křesla mi poslední dva roky prostě dávají zabrat! Jaká křesla máte doma vy a odkud?