neděle 10. května 2020

DIY květináčová rychlovka - a zase jeden dalmatin

Už je tomu nějaký pátek, co jsem vás na instáči prosila o pomoc s výběrem černobílého vzorku. Koupila jsem si totiž černé pero na porcelán, obyčejný bílý květináč a chtěla tento vztah posunout na novou úroveň. Jistě mi totiž dáte za pravdu, že jestli se něco blbě shání, jsou to levné, ale přitom zajímavé velké květináče. Krásné velké květináče stojí klidně i několik tisíc, proto naše velký kytky strkám do košů na prádlo, košíků, hrnců a papírovejch pytlů. A jsem prakticky non-stop na lovu podobných lowcost řešení. A tohle jsem ještě nezkoušela!

Nebudu kecat, vyhrály to u vás tenkrát proužky. Což mi jenom potvrdilo, že u mě to vyhrávají nepravidelné dalmatíní flíčky. Jo, už zase, ha.


Takhle vypadá pero. Už si nepamatuju, kolik přesně stálo, ale nebylo to nic dramatickýho. Ve výtvarnejch potřebách měli překvapivě dost barev, já šla pro začátek do černé klasiky.



No a proč mi "taková blbost" zabrala tři měsíce? Protože když jsem celej květináč pokreslila, dospěla jsem k závěru, že se mi to nelíbí. Ale nějakou dobu jsem na něj pro jistotu civěla, jestli si to náhodou nerozmyslím. Nerozmyslela. Verze jedna vypadala takto:


Udělala jsem chybu v tom, že jsem vzorek udělala hrozně droboučký. Což svým způsobem nechápu, že mi nedošlo hned, protože s titěrnejma vzorkama mám problém úplně všude, fail. Naštěstí mi tato situace došla včas - barva se má totiž pro omyvatelný výsledek zapéct v troubě, což jsem neudělala. Stačilo tedy vzít drátěnku a trochu a cifu a bylo.

S fixem samotných se pracuje dobře, ale třeba na nápis bych si osobně spíš netroufla. Barva totiž neteče úplně rovnoměrně, musíte občas štěrchat a tlačit. Na fleky úplně fpoho. No a finální výsledek hýr! Jsem ráda, že jsem se na to nevybodla, protože i když je ta moje dalmatíní úchylka už fakt trochu divná, pořád mě tenhle vzorek hrozně baví.



Tož to byla jen taková DIY rychlovka v době všeobecného zelenání a pučení.

Krásný nedělní večer vinšuju!
post signature

4 komentáře: