Jestli něco absolutně turbo nemůžu vystát (a zvlášť, když jsem nemocná), je stoupnout z teplé postele bosou nohou na studenou podlahu. Zákonitě totiž začnu do pěti sekund kýchat jak šílená. Nějaký pěkný "nášlapný" kobereček k posteli si přeju už delší dobu, ale čas rozhlídnout se po konkrétních projektech uzrál až teď. Původně jsem teda myslela, že si koupím ovčí kůži....ale to koneckonců můžu taky. Takže jdu si vybrat ten správný DIY projekt! Návody k uvedeným projektům jsou většinou v odkazu.
Asi nejjednoduší koberečkové DIY je vzít barvu a nějaký levný kobereček pomocí šablony pomalovat. Ornamentální a geometrické vzory jsou mi nejsympatičtější.
Trocha asymetrie je mi ovšem též vysoce sympatická.
Nápad "prostě něco vystřihnu z koberce" je super, ale pro vstávání z postele se díky prostřihům nehodí.
Kdyby veškeré mé háčkovací snahy v minulosti nedopadly katastrofou, možná bych si ten kobereček i uháčkovala. Ale přiznám se vám bez mučení - na to teda nemám. Hlavně nervy.
Ale líbí se mi to teda velmi.
Zajímavý jsou taky projekty s provazy. To mi přijde vhodnější spíš na rohožky, ale je to taky možnost. Tohle je každopádně dost působivý:
Tohle sice není tak vypiplaný, ale působivý je to dle mého soudu neméně. Kdybych měla konopný lano, upletu z něj takovouhle rohožku. Projekty Marty Stewart prostě dycky vypadají jak vypadlý z designovýho obchodu.
A když už jsme u tý Marty Stewart, tenhle kobereček jsem potkala už kdysi dávno a uchvátil mě natolik, že jsme ho i začala dělat. Teď mám ovšem v košíku chuchvalce slepených filců a kobereček nikde. Tak snad někdy, ehm.
Nápad uplést kobereček (nebo koneckonců cokoliv jiného) stejnou technikou, jakou se pletou náramky přátelství, taky není vůbec špatnej. Navíc s tím má zkušenost 99,9% žen, které kdy prošly pubertou. Teda aspoň doufám, no né?
Bambulkové koberečky jsou vtipný a veselá nápad, který se ovšem pro takové negativisty, jako jsem já, asi moc nehodí.
Chlupaté koberečky patří do stejně veselé kategorie, řekla bych:)
A pomalu se dostáváme do finále. Co sebrat sestře obruč (koneckonců byla kdysi moje) a kobereček si rovnou utkat? Hahah, to zní šíleně. Ale dělaj to tak profíci!
Mým favoritem se ovšem stávají koberečky upletené z copánků, konkrétně tenhle. Tak nějak jsem z něj zkrátka paf.
A co vy? Máte před postelí kobereček? A jaký byste ode mě nejraději viděli, jak se dělá? Dejte mi vědět!
já měla kulatý chundelatý, vypadal trošku jak předložka k vaně :D byl super ale hrozně kouzal tak ho mamka po jednom téměř úrazu vyhodila :/ a moc se mě teda líbí ten z té obruče, akorát už si představuju jak ráno poloslepá šlápnu na tu obruč popřípadě mezi ty vlákna a zůstane mi to viset na noze... ale jako pěkný to je, viděla bych to jako lapač snů do nějakýho mega prostoru :D
OdpovědětVymazatTa obruč slouží jenom jako rám na vyplítání, potom to z ní odstřihneš:)
VymazatJinak na klouzání jsou super takový ty protiskluzový podložky, akorát časem trouchniví...
V jedné zajímavé knížce o biologii člověka jsem vyčetla, že nohy mají opravdu přímé spojení se sliznicí v nose, takže to kýchání od studených noh není náhoda nebo subjektivní/psychologický efekt :)..
OdpovědětVymazatNemůžu si pomoct, ale ty malované koberce mi přijdou jako neúměrný žrout aspoň dvou kg barvy :)... Spíš se mi líbí pletené, háčkované a hlavně tkané :).. Člověk zrecykluje staré trička a nemusí se bát to hodit do pračky :o)..
Taky to vidím na kobereček z tričkoviny, právě i ta možnost hodit ho do pračky pro mě jako pro alergika hraje velkou roli... Je to otázka, kolik barvy by člověk spotřeboval. Každopádně v našich končinách je problém sehnat i malej kalíšek barvy na textil, natožpak pořádnej barel...
VymazatMí favoriti jsou nejspíš provazy a náramky přátelství...
OdpovědětVymazatA samozřejmě bambulky by byly perfektní :D
Kdybych se nebála tvé reakce, možná bych navrhla, aby sis uháčkovala :)
Ta tričkovina ale vypadá jako nejlepší nápad, co se týče využití.
Kdybys viděla jak jsem háčkovala čepici, ani by ses to neodvážila zmínit:D:D
Vymazat