Žiju a plánuju!

Tak vás tu zdravím v novém roce, juch! Jo, je už únor, což ne zcela nechápu, jak se přihodilo, ale stalo se. Moje novoroční pauza nebyla úplně zamýšlená ani plánovaná, ale nějak se mi do ní podařilo zapadnout naprosto nehorázným způsobem. Ačkoliv jsem měla na začátku roku hlavu plnou plánů, všecko se nějak rozplizlo a energie se kamsi vypařila. Plány zůstaly, energii stále vyhlížím. No ale v nejhorším jí trochu pomůžu zvýšenou konzumací čokolády a kafe, co už. Nejhorší je začít, což se mi snad právě podařilo.

Konečně jsem si po Vánocích pořídila nový počítač, protože ten starý už vážně hrozil zkratem. I vzhledem k jednomu malému a sobě nebezpečnému žužlalovi všeho včetně kabelů bylo nutné zatnou zuby a pustit si žilou. Má to ale drobný háček - já s tím strojem zatím neumím pořádně pracovat. Na dnešek jsem měla v plánu vypublikovat článek, který jsem si začala chystat snad v listopadu. Když jsem ale rozklikla koncept, zjistila jsem, že jsou ty fotky příšerně tmavý. (Tímto zdravím do počítačového nebíčka svůj starý přesvětlený monitor. ) A vzhledem k tomu, že jsem kromě přístroje změnila i operační systém, zatím moc netuším, co s tím. Úspěšně se mi na dvacátý pokus podařilo spárovat si s počítačem foťák, stáhnout free program na úpravu fotek a něco málo i zesvětlit. Zatím je to ale dost hrozný a furt jsem nepřišla na to, jak je zmenšit. Tak poprosím o strpení, než to tady vykoumám.

teaser foto by Anna Édes

S naším bydlením je to rovněž krapet zaseklé, protože pořád nemáme hotovou kuchyň. Skoro, ale furt ne úplně. Nedodělaná kuchyň nám blokuje i pracovnu, ze které je stále poloviční skladiště, a já nemám kde dělat celou řadu plánovaných DIY. Upřímně doufám, že naše nová kuchyň bude jedním z prvních článků tohoto roku, tak držte palce. Taky vyhlížíme jaro, aby se šlo konečně vrhnout na DIY projekty, které je nutné dělat venku. Jinak jsme ale před Vánoci stihli nainstalovat svítidla a z těch mám ohromnou radost. Dál se toho moc neudálo, nejistě přesouváme nábytek sem a tam, pomalu vybíráme nový křesla do obýváku a samozřejmě se mi nejvíc líbí ty za minimálně několik desítek tisíc. Klasika.

No a tak tady aspoň plácám pátý přes devátý, abyste věděli, že žiju, že jsem to s blogem furt nevzdala a že všecko bude. Minimálně to mám v tom plánu, jako vždy. V lednu blog oslavil už 9 let existence a to by v tom prase bylo, abych nezvládla aspoň desítku! 

A tak než se tu s tím popasuju, přeju vám aspoň hezký konec zimy. Já se jdu učit, jak s tím tady naložit. Nějaký reálný obsah již brzy, slibuju!