Výlet do IKEA, nějaká ta novinka + krátký storytime

První poporodní výlet do mojí milované Ikei jsem začala plánovat snad už v porodnici. Pude to s miminem vůbec? Nezmění se moje celoživotně oblíbená destinace na místo hororových vzpomínek? Zvládneme to? No budeme muset. A vůbec, láska k Ikei je beztak genetická, tak co by se tam té mojí cácorce nelíbilo, že.

Nedávno jsem se tedy domluvila s další dvojkou matka-dítě, nabila šrajtofli a vyrazila s kočárkem na nízkopodlažní spoj... kterej mi ujel před nosem. Za hlasitého klení píšu Aničce, že dorazím cca pozítří, ta zase, že její dítě právě počůralo přebalovák, zeď i ji a že pro změnu kojí. Hele jako nikdo neříkal, že to bude jednoduchý!

Slunko oproti minulým dnům letně pražilo a já navíc zjistila, že jsem doma nechala sluneční brejle. K tomu všemu mám na sobě dlouhý kalhoty a černej svetřík, takže se už v tuto chvíli začínám mírně potit a navíc vidím v té záři bez brejlí velký kulový. Co teď, vzdát to? Nikdy!

Nepřiměřeně oblečená vyrážím svižným krokem přes celé centrum, abych stihla ten další navazující nízkopodlažní spoj, na který jsem měla naštěstí nějakou rezervu. Zpocená jako prase dobíhám na zastávku asi minutu před příjezdem busu, ale do Ikei o půl hodiny později dorážím vychladlá a natěšená na kuličky s brkaší a samozřejmě i všechny novinky. A dítě? Měla jsem pravdu, je to dědičný.

Už po výlezu z výtahu mi bylo jasný, že designéři měli letos značně jednorožčí náladu. Duhové povlečení, polštáře a závěsy budou myslím zdobit nejeden dívčí pokojík! Nastajlované je měli vždycky v kombinaci s černobílou, což skvěle mírnilo přeslazený dojem. Za mě dobrý!

Já teda jako fialovou dost nemusím, ale jako ombré teda zaujala i mě.

Tyhle židle mě naprosto dostaly a ze všech novinek mě zaujaly asi nejvíc. Nutno dodat, že jsem si nové kousky studovala předem i na netu a v press sekci (jo, jsem trochu na hlavu), ne všechno z článku jsem tak reálně viděla. Tudle židlu ale jo a můžu konstatovat, že je boží a fakt dost pohodlná!

Polstrovanou postel Slattum jsem v reálu neviděla, ale jsem na ni dost zvědavá. Levný, pěkný , nadčasový...to se bude myslím hodně lidem dost hodit, záleží akorát na tom, jak pevná je konstrukce.

Kovová komodička Nikkeby je teda velmi sympatiše, hodiny (co prý nejsou nový) taky!

A ještě moje fotka z terénu i s prima novou poličkou a lampou.

No a tenhle stoleček, tak ten mi intenzivně připomíná tu báječnou červenou zahradní lavičku, kterou strašně chci, ale nemám kam dát. A navíc už na webu není, bůů

(Tohle je ta lavička:)

Tohle by se mi domů sice ani trochu nehodilo, ale ještě se vzpomínkou na článek o ratanu a bambusu nemůžu tenhle stolek a křesílko nezmínit! Prosimvás nechtějte po mně, ať sem přepisuju všecky ty názvy, snad stačí, že linkuju, diky!

 Barevný LED žárovky!

No a když už jsem zmínila ten článek o ratanu, tak tohle křesílko v něm bylo taky - a to jsem ještě vůůůbec netušila, že je z Ikei. Mindblown! To se mi prosim jako dost líbí.

"Měděná" pánvička sice není vůbec měděná, ale zaujala mě velice. Fakt je ten, že jinou pánev z ikei mám doma už x let a je naprosto nesmrtelná, tak mám tendenci ikeáckým pánvím věřit.

Výrazný černobílý povlečení mi přijde poměrně dost zábavný a nemít na cestě k nám jiný v té samé barevné kombinaci, možná bych o něm i uvažovala. Taky se mi líbí, jak ho nastajlovali - jak černobílá mírnila přeslazené duhové povlečení na začátku, tak tady zas zmrzlinové barvy dobře zjemňují tvrdost černobílé látky.

A na závěr ještě pár oblíbenců, které jsem nenafotila anébo ještě ani nepřišli na sklad. Hlavně tu vlnu sakra NUTNĚ potřebuju

lampa, polštář, přesýpací hodiny, ratanové křeslo, povlečení, nástěnka, plastové křesílko, stojan na květiny, smaltovaný kastrol, japonská vlna

Já jsem do Ikei odjela primárně "na exkurzi" a pro strelicii, kterou zrovna pochopitelně neměli. Anička ale stejně říká, že se blbě udržuje a beztak jim všechny pochcípaly. Domů jsem tak dojela akorát s jedním rámem, tchýniným jazykem, hromadou skobiček a háčků na obrázky a čtyřma baleníma šestihodinovejch čajovek. K tomu je tedy třeba připočíst i bezlaktózové a bezkofeinové capuccino (první "podnik" v Brně, kde mají i bezlaktózový mlíko i bezkofeinový kafe, málem jsem si cvrkla blahem!), kuličky s kaší...a...ehm, dva jahodový cheesecaky. Jo, opravdu jsem sežrala dva. No a co, já kojím!

Tak tu neplacenou reklamu ukončemež, jo? Prostě mám ráda Ikeu a nestydím se za to. Tak jo, kdo se mnou pojede příště, až naskladní tu strelicii?

P.S. ty posraný sluneční brejle jsem měla celou dobu v batohu