čtvrtek 16. května 2013

I boty musí být dyzajn

Koupila jsem si tenisky. Teda vlastně botasky. Ty vopravdický! A mám z nich takovou chrochtací radost, že jsem se o tom rozhodla napsat článek. Pokud to potřebujete nějak namontovat na téma tohodle blogu, tak to berte tak, že je to dyzajnovej kousek a jelikož je to bota, chodíte v ní po interiéru...? Ne?

007Low1m




Abyste mi jako rozumněli, já totiž tenisky/botasky už několik let nenosím. Vůbec. Jsem se totiž rozhodla, že su dáma (jachacha), takže chodím v balerínkách, lodičkách, oxfordkách, sandálkách, zimních botách a popřípadě pohorkách. Ale sportovní obuv do města prostě ne e a basta fidli. Jenže pak se občas přihodí, že odjedu někam na vejlet, kde potřebuju celej den pobíhat a občas se tak stane, že mi nožičky v balerínkách začnou tak trochu odpadávat. A tak jsem si letos řekla, že teda sice budu vypadat jako turista (čemuž se právě vždycky snažím vyhnout, a pak se bavím tím, jak na mě někdo mluví jazykem, který absolutně neovládám, protože mě považuje za místní...a já se tetelím blahem a chichotám se jak imbecil), ale aspoň nebudu hledat čistý místa na zemi, protože si na ni toužím lehnout. No, to jsem se nějak rozepsala o ničem, každopádně jsou to tedy tyto:


Ještě bych měla dodat, že pro konzervy byly v krabici taky bílý tkaničky.

Můj vztah k barevným botám je asi zásadní k pochopení celé mojí osoby. Aby bylo jasno, zelené/tyrkysové období je zřejmě další vývojovou fází po období modrém. Vlastním troje zelenenotyrkysový boty. Ehm, minimálně čtvery modrý. Dvoje červený, dvoje růžový, jedny oranžový, jedny sytě zelený. Nějaký černý mám taky, ale mají červenou podrážku. Několikero různobarevnejch. Myslím, že mám možná i nějaký hnědý, ale to bych musela lovit v paměti. A šedý pohorky. No a toužím po žlutých lodičkách. Prostě boty by měly být barevný!

Což botasky splňujou beze zbytku. Navíc sou český a snad i kvalitní - co víc si přát?

Když si vezmu mou obecnou znalost botasek, jak jsem si kdysi kdesi přečetla a utkvělo mi v hlavě, tak se původně vyráběly za komančů jako alternativa adidasek smradlavejch zápaďáků, což měl být pro našince důkaz, jak je ten náš východní blok vyspělý. Potom, již v našem miléniu, přišli nějakcí dva studentíci, kteří potřebovali zpracovat projekt do školy a zalíbily se jim botasky. Slyšela jsem, že původně byla myšlenka zpracovat buď botasky, nebo neméně legendární prestižky, ale k tomu nakonec nedošlo (i když, ty by si to taky zasloužily, o tom žádná). Co je na tom pravdy, to nevim, ale líbí se mi to.

A teď nějaká fakta. Roku 1949 vznikla firma Botana ve Skutči, která se od šedesátých let začala specializovat na sportovní obuv. V roce 63 státní podnik prodává pod značkou Botas, neboli bota - Skuteč. S vymýšlením názvu se zrovna nepřetrhli, ale když to fichčí, tak co. Ta legendární botaska pak vznikla v roce 1966, z čehož vychází i název té současné dyzajnové kolekce classic 66. O tu se v roce 2008 zasloužili dva studentíci grafickýho designu na Všupce - Jan Kloss a Jakub Korouš,  vyrábět se začala o rok později. Pánbůh jim to oplať na dětech! No a od té doby se kolekce neustále rozrůstá o nový modely a vyhrává designový ceny.

A dem koukat na obrázky, muchichi.

Pro hodně free osoby duhový

Pro konzervativnější pak v "chudších" barevných škálách...
img_08_boty-obuv-Botas

Původní kolekce z roku 2009 (aspoň myslim)

Tydle by mi teda taky nevadily

Botas 66 Classic 66 Santa Muerte.Botas 66 Run Iceberg.


Pro holky




Pro vlastence
Botasky navrhli podle klasického modelu ze šedesátých let studenti VŠUP. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy



A limitka Toxique, už jen ve větších velikostech, ale za prima cenu
No prostě věřte mi to nebo ne, Botas má spousty prima barevnejch bot. Oni jako mají dokonce i poměrně konzervativně barevné modely, ale ty mně nepřipadly tak zajímavý, heh. Kromě kolekce Classic 66 jsou k dostání i kolekce Mid, Run a Urban, které mají lehce odlišné tvary.

Obrázky a info pochází ze stránek http://www.botas.cz, kde si botky můžete případně i zakoupit.

Abych to shrnula, dobrý design, který je navíc český, mi dělá radost pouhou svou existencí, takže ho prostě nemůžu nepodpořit! 

La Petite Anne

2 komentáře:

  1. Úžasný článek. Vyčerpávající a přitom zábavný - kdo tohle dnes umí? Ty:) A ať se koukám, jak se koukám, ty Tvoje sjou prostě nej. Jako ale nechci se opičit, ale o to víc chci ty samý:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ha, tak teď jsi mi udělala úplně obří radost. Zrovna včera mi babička vyčetla, že píšu příliš uvolněně, tak jsem ráda, že to jiné baví!

      A kdyby nebyly nejhezčí, tak si je nekoupim! :D Ale myslím, že jich mají víc pěknejch, já jsem ty obrázky tak střílela, jak se mi zachtělo:) Každopádně opičení neva:)

      Vymazat