Tak jsem se včera večer chtěla vrhnout na psaní článku, ale když jsem o té půl sedmé konečně přišla domů, zjistila jsem, že jenom tupě civím do monitoru a nevím, která bije. Vysokoškolský student opravdu není zvyklý na to, strávit celej pátek ve škole. Co budu dělat, až budu muset na férovku do práce, to vopravdu netuším, asi budu pořád spát na jezdícím pásu, po kterým mi bude odjíždět hlava.
Ale teď je sobota, já jsem hezky čersvá, a tak jsem se rozhodla zmapovat situaci v něčem, na co se chystám už opravdu dlouho. A to sice něco o skleněnejch vázách. Původně jsem se chtěla zaměřit jenom na český hutní sklo, ale pak jsem dospěla k závěru, že krásné skleněné vázy můžou být různých typů.
Už v jednom z minulých článků jsem zmínila legendárního Alvara Aalta, tak jím dneska začnu. Design téhle vázy (která se prodává v mnoha barvách a velikostech) pochází už z roku 1936, kdy ji finský designér navrhl na základě tvaru jezera v jeho domovině. Jestli něco opravdu můžu, tak jsou to organické tvary a nadčasový skandinávský design. Schválně by mě zajímalo, co by mi odpověděl někdo, kdo ji nezná, na otázku "kdy byla navržena". Tipovali byste jí skoro osmdesátku?
Cena vázy se pohybuje v závislosti na velikosti a barvě od tisícovky až po tisíc klidně osm. Seženete všude možně, například
tady. Jestli se me dlého soudu ovšem něco vyplatí, je to investice do kvalitního designu. Ten se vám totiž hned tak neomrzí.
Teď se tedy vrátím k tomu českému hutnímu sklu. Ona je to sama o sobě poměrně zvláštní kapitola v dějinách českého výtvarného umění, protože sklářství se věnovalo hodně českých umělců, například Jan Kotík, v komplikované době padesátých let. Troufám si tvrdit, že jejich tehdejší návrhy jsou nadčasové stejně jako ten Aaltův. A navíc máte tyhle vázy často možnost sehnat na aukru nebo v bazaru za směšný částky. Teda na nějakou od Kotíka byste museli mít asi štěstí na neznalého prodejce, tam se ta cena pochopitelně dost vyšplhá.
Tahle váza je podle návrhu skláře Jana Beránka z roku 1959, zde ze stránek
Aukčního domu Sýpka.
A tato je od Jana Kotíka kolem roku 1957 a je již prodaná. Jen tak pro zajímavost se její cena vyšplhala na 23 tisíc korun. Já se teda neorientuju v cenách užitého umění, ale řekla bych, že to teda mohlo být i víc.
Když zase spadneme na zem mezi obyčejné smrtelníky, které o investicích do umění jenom sní, podíváme se na nějaký současný český design, ale začneme u toho zatraceně drahýho.
Váza Gema od Moseru je návrh Kateřiny Doušové z roku 2000. Existuje v několika barevných kombinacích a cena je na dotaz. Já se ptát nebudu, už teď vím, že na ni nemám:).
Twist od Jana Čtvrtníka je návrh z roku 2007. Nejsem nějakej přesvědčenej patriot, ale na ty naše české skláře jsem fakt pyšná, protože jejich vázy jsou opravdu překrásný...a budou stejně překrásný i za padesát let.
Jestli si chcete zaáchat ještě víc, koukněte na stránky
Moseru. Váz od českých designérů tam mají povícero.
České hutní sklo se dá sehnat i na
design propagandě, tady váza od Pavla Havelky z roku 2008, za necelých sedm litrů.
Když se přesuneme na zahraniční eshopy, i tam lze nalézti leccos zajímavýho. Diamantová váza stojí 25 liber, čili vlastně pár šušňů.
Pokud chcete něco drahýho, možnost máte samozřejmě taky. Tahle váza z engravedcrystals.us stojí 350 dolarů, ale nějaké bližší info se k ní nevyskytuje, jenom že je "made in Europe".
No a tak se teď podíváme na něco dostupného. Pokud ovšem něco najdu.
Podle mého soudu mají pěkné sklo v Ikei. Třeba na vázy Salong se chodím dycky kouknout a sáhnout si ně, ale protože jsou na konci obchodu, už na ně nemám místo v tašce ani prachy. Na stránkách mají v nabídce momentálně jenom mléčně bílé provedení, ale možná přímo v obchodě mají barev víc. V závislosti na velikosti stojí stovku, stosedmdesát a dvě stovky. To je cenově trochu jiný kafe, he?
 |
| obrázek Ikea.de |
Jak se na ty obázky koukám, mám nějak moc ráda modrou a zelenou. Nojo, už to tak bude! Tak tady jedna fialová z Kiky.
Já mám doma taky jednu fialovou, což pozornějším z vás jistě neuniklo. Kontrétně teda tady ikeáckou Varlikt za 350 korun, ale musím říct, že tahle fotka není moc vábná protože váze ubírá barvu. Ty moje ale bohužel nejsou o nic lepší, každopádně barva je víc do vínova, vlastně jak ta z Kiky.
A jedna oranžovofialová a jedna tyrkysová z vasdesign.eu za 4000.
A ze stejného obchodu i jedna bílá za 1200 korun.
A na závěr dáme pár tipů z aukra, konkrétně mě zaujala nabídla uživatele
nostalgika, který má sklo i poměrně dobře vyfocené.
Jaro je tu, takže na ty kytky, který začly všude pučet, se vám bude nějaká váza hodit. I když tyhle vázy vám poslouží jako prázdnej solitér velice dobře celoročně.
No a s tímto se pro dnešek loučím,
La Petite Anne
No, nemůžu si pomoct, ale oslovuje mě jen ta klasika od Aalty. Zrovna minulý týden jsem byla na představení nové kolekce Moseru a váza za 50.000, moderní design, ale já na něm nic nevidím:) Líbil se mi tam jen redesign barokní kolekce Marie Theresia, to je nádhera. Asi jsem oldscool typ.)
OdpovědětVymazatVšak proti gustu... Aalto je hodně čistej design, ale mně se hrozně líbí ta vícebarevnost a "hmotnost" českýho skla. Kdyby se všem líbilo to stejný, byla by to pěkná nuda! :)
OdpovědětVymazatTak jsem tak jednou zvečera bloudil pralesem pavučin, a jako ta Mařenka vzhlédl v dálce světélko - du blíž, dím "Dobrý večer pani mámo" ... "že tu ale máte šikovný vjeci", povídám.
OdpovědětVymazatObzvlášť Jeník Kotík, ten měl po čertech kultivovaný projev - to je nabíledni, že cítil tvar hmoty jako kamínek v botě, a barvu jak by smet!
A vůbec, pokud se zahleděla do těch našich drahokamů, věru, má se na co těšit; mnoho z těch co byli vypuzeni, od člověka vyhnáni, teprve čekají na své odhalení ... .
a tout alleur, le petit prince - schreibmaschine
efraim.bloch@volny.cz
... leč i ty jezírka klidné hladiny, co se Alvaru Aaltovi propadly do váz, to je věru též pozdvižení, hotové posvícení ... tyjooo!
OdpovědětVymazat