Jeden z hlavních přínosů zahraničního studia – čočkový salát

Tenhle článek jsem psala jako jeden z prvních, ale byl delší dobu u ledu, jelikož jsem neměla obrazovou přílohu. Tu nemám furt, ale v telefonu jsem vyhrabala jednu fotku ještě ze švajcu, tak mi pro dnešek odpusťte, že se nekoná obvyklý fotoromán.

Moje první setkání s čočkou na jiném místě než v polívce či ve školní jídelně doprovázené párkem proběhlo před nějakou dobou ve Skotsku, když jsem byla na zkoušku v jedné tamější kavárně. Servírovali tam čočkový salát a já si říkala, že to je fakt neuvěřitelný, co ti Skoti dokážou splácat. Jenže to jsem byla zaslepena jinými skotskými kombinacemi, jako macaroni cheese s bramborama nebo hrozinky a čipsy narvané do sendviče. Čočkový salát jsem v tomto případě brutálně nepochopila.

Další setkání proběhlo tento podzim, když jsem lítala po městě a dostala hlad. Nerada žvejkám suchej rohlík, tak jsem v obchodě zamířila k salátům. A tam, vedle kuskusu a Quinoy (tož takový zrní), ležel v krabičce čočkovej salát. A když on tak na mě mrkal, tak jsem si ho tentokrát koupila a snědla. A bylo to hodně dobrý. Tak jsem ho doma trochu vymazlila a zde se s vámi dělím o postup.

Na zhruba čtyři porce (pokud to ovšem nesežerete celý sami – v tom případě pozor na letový provoz;) budete potřebovat:

• dva šálky zelené předvařené čočky - seženete určitě v DMku a možná i v M&S. Klasickou hnědou čočku radši nepoužívejte - ta hrozně změkne. Čočka zelená si i po uvaření zachová tvar a určitou tvrdost, bude z toho tedy salát a ne kaše. Když neseženete zelenou, nahradila bych radši černou nebo červenou. Le Puy zelená čočka, kterou používám já, vypadá za syrova takto:
 

Zdroj: http://www.brooklynfarmhouse.com/2009/01/05/lentil-soup-with-prosciutto/

 
• jedno velké rajče
• menší fialovou cibuli
• jednu cuketku
• hodně čerstvé petržele
• dobrou hořčici
• olivový olej
• balsamiko
• sůl a pepř

Ze všeho nejdříve si ve vodě uvařte čočkou, což zabere tak čtvrt hodiny, slijte a nechte chládnout. Čočka by neměla být úplně měkká a nedejbože rozvařená na hadry – to byste z toho měli kaši. Cuketku nakrájejte na malinký kostičky a na oleji osmahneme tak, aby trochu změkla a nebyla syrová.

Rajče a cibuli pokrájíme taktéž na kostičky a nasekáme petržel, aby's dlouho vydržel. Pokud si myslíte, že to s tou petrželí můžete vošulit a bude to dobrý i bez toho, tak  nebude - petržel je v tomto receptu zcela zásadní. Posléze to všecko smíchejte dohromady (čili uvařená čočka, osmažená cuketa a zbytek syrovej…).

Zálivka je vlastně taková vinegreta – v misce či sklince smíchejte velkou lžíci hořčice, balsamika a oleje; osolte, opepřete a dobře rozmíchejte. Pokud se vám to nezdá moc tekutý nebo naopak hustý, změňte si poměr dle libosti. Následně zálivku kydňete do salátu a opět promíchejte.

Takto je možno prakticky hned konzumovat, nicméně doporučuji nechat odležet aspoň půl hodiny, ideálně v ledničce do druhého dne. Je to pak o dost lepší.

Já jsem salát vždycky jedla samotnej, nicméně mám takovej pocit, že by se to hodilo k nějaké pěkné rybce, jiný maso si k tomu moc představit nedokážu.

Na mojí děsné fotce z telefonu (která nebyla určena na blog, ale pro mé vlastní potěšení) salát vypadá takto.

Nejsem si ale jistá, jestli by tohle někoho namotivovalo k přípravě zde popisovaného pokrmu, čili jsem na internetu našla fotku, která se mýmu salátu celkem dost podobá. Jinými slovy, mělo by to vypadat nějak takhle:

Zdroj: http://www.thenourishinggourmet.com/2009/05/simple-lentil-salad.html

Tímto lobbuji za čočku, protože si to rozhodně zaslouží! Upozorňuji, že rozhodně nejsem osoba žijící na „králičí“ stravě, čili když řikám, že je to dobrý, tak je to dobrý i pro konzumenty stejků a vepřoknedlozel (čili mě).

Update 8.3.2013 - tak jsem ho dneska konečně ukuchtila a zde přikládám obrázek. Howg.

Dobrou chuť a hezkej víkend přeju

La Petite Anne