O tom, že na dobré věci se vyplatí si počkat, jsem se v životě přesvědčila mnohokrát. A kromě těch superdůležitých věcí se to týká i těch, co vlastně ve výsledku zas tak strašlivě důležitý nejsou, ale součástí života jsou taky. Jako třeba vybavení bytu.
Chybějící knihovna byl několik měsíců ten nejpalčivější nedořešený problém u nás bytě. Knížky, které jsem měla s sebou v podnájmu, byly stále uložené v plastových krabicích vedle postele a v obýváku pusto a prázdno. Jenomže tohle jsem fakt nechtěla uspěchat. Pokud si vzpomenete na fotky z mého exbydlení, asi si vybavíte i tu nádhernou starožitnou knihovnu, kterou jsme v pokoji měla. Od začátku bylo jasné, že takovou druhou už nenajdu, ale poměrně dlouho jsem se snažila. Na aukru jsem byla jako doma, ale furt nic a nic. Podoba našeho obýváku mezitím dospěla do fáze, kdy se do ní starožitný kousek přestal hodit, protože by to už bylo moc. Představa se tedy změnila - najednou jsme chtěli něco jednoduchého a bílého. A takto to dopadlo: