čtvrtek 31. prosince 2015

PF 2016

Všechno nejlepší do roku 2016 vinšuju! 

Zítra tenhle blog oslaví už třetí narozeniny, a tak si mezi užíráním chlebíčků dovolím malý bilanc. Tenhle rok byl pro tady ten můj plátek zatím nejtěžší. Konečně jsem poznala, zač je toho loket, když chce člověk zvládat co nejvíc věcí, které ho baví, a mít přitom full time job. Logicky se to odrazilo na tom, jak často jsem schopná přispívat, ze strany druhé doufám, že se mi alespoň malilinko daří jakž takž zvyšovat úroveň. 

A tak bych ráda poděkovala vám všem, kteří to tu furt čtete, protože bez vás by to logicky nemělo cenu. Dík!

Tak hodně štěstí a dobrýho designu v nadcházejícím roce přeju


post signature

sobota 26. prosince 2015

Toaletka & já

Mňo. Svátky skoro za náma, tak přišel čas přiznat jeden takovej fail. Je tomu už dva roky, co jsem se rozhodla, že pro tenhle blog budu točit videa. Jenže - natočila jsem dvě, sestříhala půlku jednoho a nepublikovala ani jedno. A myslím, že už ani publikovat nebudu. Videa jsem si vymyslela ještě v době, kdy jsem chodila do školy, čili to vlastně nebyl úplně neproveditelný nápad, zato teď... Hrozně dlouho jsem tenhle článek odkládala (skoro rok, abych byla přesná), protože jsem si pořád říkala, že to ještě někdy dám dohromady. Ale občas je nutný přiznat si porážku - videa nebudou.

Nicméně s tímhle failem přichází taková jedna dost blbá situace, tzv. double fail - mám materiál na dva DIY články, ale pouze ve videopodobě, fotky žádný. Co teď s tím? No co asi, vyplodím pár odstavců deskriptivního textu a vy si to třeba nějak domyslíte. Takže k věci! Respektive k mojí toaletce...

neděle 20. prosince 2015

DIY návod na vánoční balicí papír

Razítka a balící papíry byly jedny z mých prvních DIY projektů tady na blogu. No a podle toho ty články taky vypadají, že. Takže si říkám, že nastal čas zrecyklovat staré téma a ukázat ho aspoň o trochu líp jak před lety. A kdy jindy než teď, když je balení dárečků prudce aktuální! Já budu letos balit nějak takto:


pondělí 14. prosince 2015

DIY Papírové ozdoby podle Láskomin Denisy Bartošové

Vánoce se blíží, já budu mít letos opravdickej velkej stromek (jupí!), a tak na něj taky potřebuju patřičné množství ozdob, že ano. Něco mám posbírané po babičce, něco z povánočních slev z brněnskýho Vágnera, ale tak jsem si říkala, že ještě něco by to chtělo. 

Nedávno se mi dostala do ruk relativně nová krásná knížka Láskominy Denisy Bartošové (která je mimochodem fakt dobrej tip na dárek pro nějaké tvořivé duše), ve které jsem mimo jiné objevila návod na papírové rozevírací ozdobičky. A protože já ručně vyráběné papírové objekty fakt ráda (jak se ostatně můžete přesvědčit v záložce DIY tu na blogu), hned jsem si naplánovala, že je sesmolim. A jelikož jsem dneska v rámci home office strávila den doma u rodičů ve společnosti kocoura Fandy, sestry s chřipkou a mého šicího stroje, rovnou jsem se na to takhle navečír vrhla. 

(Jsou to ty nejmenší bílý, kdyby to nebylo jasný)


úterý 8. prosince 2015

Švédský byt na prosinec

Venku je hnusně, tma a do morku kostí zalízající vlhko, ale tak můžeme si ten sníh aspoň představovat. Třeba s tímto krásným, vzdušným a světlým bytem, který se objevil někdy zjara na stránkách švédské realitky 55kvadrat.

Je obecně známo, že jak je ve Skandinávii půl roku poměrně dost světlo, tak ten druhý půlrok je tam naopak poměrně dost tma. Což se logicky kompenzuje zejména štědrým využitím bílé barvy a taky oblibě ve svítidlech, lucernách, žárovkách a svíčkách. A tenhle byt je teda zářný příklad. I když by se mi do té záplavy bílé barvy zamlouvaly spíše barevné než černé akcenty, tenhle byt se mi líbí moc. Narazila jsem na něj při hledání obrázků do článku o žárovkách a hned mi bylo jasný, že ho časem budu muset ukázat celej.

Ačkoliv totiž pracuje s poměrně střídmou barevností, je natolik sofistikovaná, že podle mě vůbec nepůsobí studeně.


pondělí 30. listopadu 2015

Můj pracovní koutek

Člověk by si myslel, že jakmile vyleze ze školy, už žádnou home office nepotřebuje a k pracovnímu stolu mimo zaměstnání znova jaktěživ nesedne. Ha - ha. Jo, tak to možná v nějakým jiným vesmíru, v tom mým teda nikoliv. Nicméně ono to s tím pracovním stolem doma nemusí být taková trága...doma si při práci přeci jenom můžu hodit nohy nahoru a obklopit se tím, čím chci. 

Takže tu vám představuju místo, kde vznikla většina článků z uplynulého roku, pokud jsem se tedy zrovna nepřesunula do postele (hned vedle).


čtvrtek 26. listopadu 2015

10 tipů na přicházející advent

Absolutně nechápu, jak je to možný, protože ještě tudle jsem se vařila v kanclu, ale o víkendu je tu první adventní neděle! A to samozřejmě vyžaduje nějaké ty přípravy. Než bych recyklovala témata článků z minulých let (třeba věnce nebo kalendáře), dala jsem dohromady deset tipů, pomocí kterých se hodlám do svátečního módu nastavovat já.

1. Už minimálně týden nemelu téměř nic jinýho, než že se hrozně těším na to, až budu péct (a jíst) perníčky. Udělám si svařenej džus nebo víno a budu je do sebe ládovat s takovým šťastně přiblbým výrazem, že to jste ještě neviděli!

Tyhle perníčky jsou ale spešl hlavně svojí konstrukcí - ani nemusí být tak složitá, nicméně ten důleček na hrnek považuji za naprosto zásadní záležitost této zimy.

zdroj

neděle 22. listopadu 2015

Wanted: vintage knihovny a vitríny

Že mám ráda klasický kousky nábytku, ideálně v kombinaci s něčím modernějším, je o mně myslím velmi dobře známo ( i když mi to nedá, abych to sem tam jen tak pro pořádek nezopakovala). Momentálně číhám na nějakou prosklenou vitrínu, ze které bych udělala knihovnu. Protože luxovat prach ze hřbetů knížek - to nechceš! Navíc se dá do takový vitríny vrznout i nějakej ten sváteční porcelán, váza...anebo tam vytvořit takový malý a roztomilý kouteček s alkoholem na studené zimní večery, mrkymrk.

1. Ta ideální vysněná by takhle zdobná být vůbec nemusela, ale kliďo mohla. Sice by se do ní moc knížek nevešlo, ale zato je takovým solitérem, že pak už v tý místnosti člověk nepotřebuje vlastně nic.

zdroj

neděle 15. listopadu 2015

Australský dům na listopad

V té Austrálii je fakt nějaký spešl podloží. Nebo že by nějaká ozonová díra? Jak je možný, že tolik značek a bytů, který mě naprosto dostanou, jsou z Autrálie? Asi to bude tím, že je tam o dost tepleji než v našich končinách provařené Skandinávii, tudíž je ten australský design ve výsledku prostě barevnější. Navíc si Australani libují ve zvláštních vzorech a potiscích (že by odkaz tamějšího etna?) a to mě zkrátka baví.

V tomhle domě ze šedesátých let bydlí designérka a truhlář, takže kreativní dvojka - a jde to znát, jak jinak. Že je dřevěné obložení něco, z čeho vám skáče kopřivka? Tak hele semdle:



úterý 10. listopadu 2015

Artbanana.cz - současné umění online & rozhovor

Dneska bych vám chtěla představit jeden projekt, který mě musím říct opravdu hodně oslovil. A o co že se to tedy jedná? Abych se vyjádřila co nejstručněji (protože moje pindy jsou dneska vlastně zcela irelevantní), Artbanana.cz je eshop se současným uměním. Projekt zastřešuje různé umělce a galerie a vy si tak můžete vybrat umělecké dílo přímo z pohodlí vašeho vyhřátého obýváčku. A mě tak nějak zajímalo víc, takže jsem si skrz mail o projektu popovídala s jedním ze zakladatelů Arbanany Jánem Gajduškem. Tož čteme dále!



středa 4. listopadu 2015

OSB desky - levný a dobrý!

OSB desky jsou sice spíš stavební materiál, zároveň jsou ovšem i vcelku levnou a efektní možností, jak dodat interiéru trochu originality. OSB desky nejsou navíc žádný onyx, jedná se tedy o dost snadno dostupnou záležitost. V interiéru se začaly objevovat už před pár lety, já si na ně vzpomněla až teď na Designbloku, kde jsem je potkala hned několikrát. No a tak jsem si pogooglila a nestačila se divit, kde všude se dají využít:

1. Tak například klidně jako celá stěna - tady ale OSB plní hlavně funkci čela postele. Přidej k tomu plakát s Darth Vaderem a já su jasná!

zdroj

čtvrtek 29. října 2015

Designblok 2015 a co se mi líbilo

Sice jsem směrem k letošnímu Designbloku zaznamenala nějaké nespokojené připomínky ohledně lokace, musím ovšem říct, že mně to letos stejně zase úplně dostalo. Hrozně mě baví, jak je to každý rok něco úplně jiného - vloni byly expozice komorní v malých místnostech, letos v Průmyslovém paláci zas ve velkém otevřeném prostoru, kde spolu mohly i nějakým způsobem komunikovat. Když jsem byla na Designbloku poprvé, "výstava" probíhala v nákladovém nádraží Žižkov - a to včetně vagónů. Abych pravdu řekla, tak už se dost těším, co organizátoři vymyslí za rok.

Na Designbloku nejvíc fandím menším českým značkám - ty mě totiž vždycky něčí překvapí. Tak například:

1. Porcelán z dílny dua Monika Kořínková & Barbora Šimková

neděle 25. října 2015

Podzim - zima u Madam Stoltz

Čas na další ukázku z kolekcí podzim - zima je opět tu! Tentokrát bych vám ráda ukázala pár obrázků Madam Stoltz - tato dánská značka se vyznačuje svou oblibou v etnu, metalických barvách, peří, kovu a hutných tmavých tónech, což nezní jako něco, co by zapadalo do skandinávského designu, ale zapadá. Navíc všechny tyhle atributy sou pro mě samy o sobě hrozně podzimní, takže ideální čas se tu Madam trochu mrknout.

Tohle je moje úplně nejoblíbenější fotka - sukulenty a boží mosazný květináče na mě prostě pla a jeden myslím taky hrozně nutně potřebuju.


středa 21. října 2015

Vintage žárovky jak od strejdy Edisona

Velké žárovky s dlouhými uhlíkovými vlákny jsou záležitost, kterou jsem s otevřenou pusou obdivovala už na loňským Designbloku. A mám pocit, že to byly zrovna ty ikonické od dánských Danlamp. Letošní podzim s nima ovšem vyrukovalo hned několik značek, jako mí oblíbení Urban Outfitters, House Doctor, Madam Stoltz nebo Bloomingville. A zbytek možná taky, ale já sleduju hlavně tyhle.

Pokud máte takovouhle megalitickou žárovku, vlastně vůbec nepotřebujete lustr - bohatě postačí textilní kábl, samozřejmě ideálně pěkně barevný. To ale není nutnost, žárovka se samozřejmě můžue šroubovat do normálních lamp. Měla by mít lepší svítivost a pokud si to dobře pamatuju, tak pán vloni na Designbloku mi říkal, že kdyby se žárovka neničila zhasínáním a rožínáním, vydržela by svítit i 150 let v kuse. Možná přeháněl a je to jenom sto, ale i tak dost dobrý, cha. To zkrátka chceš! Jenom ji nesmíte rozmlátit hned při vyndávání z krabičky, což se mi jednou s jednou pěkně drahou úspornou povedlo a doteď z toho mám ujímání.

1. Tož zde numero uno s se zdobeným káblíkem od Urban Outfitters

středa 14. října 2015

Vzpomínka na Kodaň - Lyngby Porcelaen, Nomess Copenhagen a H. Skjalm P.

Smutný příběh vážení - můj telefon to zabalil a odešel do věčných lovišť. Přišla jsem tak o kontakty, o ze sentimentálních důvodů schované esemesky...ale o co jsem nepřišla, protože to bylo na kartě, jsou fotky. Do Kodaně jsem si sice brala foťáka, drobnosti, které mě zaujaly a cvrnkly do nosu, jsem si ale jen tak narychlo blejskala do telefonu s tím, že si je pak pořádně proštuduju. K čemuž jsem se tedy ve výsledku dostala až teď při snaze vydolovat z toho telefonu aspoň něco, ale lepší pozdě než nikdá, že.

Značka, do které jsem se v září v Kodani zamilovala na první pohled, je Lyngby Porcelaen. Jejich skleněné dózy na bonbóny/whatever mi naprosto učarovaly svou křehkou něžností a okamžitě jsem zatoužila jich hned několik vlastnit. No hele:

čtvrtek 8. října 2015

Růžová na podzim? No představ si to!

Pro mě poměrně nečekaný trend letošních podzimňo-zimních katalogů je častý výskyt pudrově růžové barvy. A musím konstatovat, že mi to nějak vlezlo do palice. Studený tón růžové fakt vcelku jede, a to hlavně v kombinaci s černou nebo šedou, takže jistý rozdíl oproti jarním pastelkovým tónům to rozhodně je. No tak hlavní fotku jsem asi nevybrala úplně odpovídajícně tomuto popisu, ale aspoň to všici rozkliknete, abyste se podívali na to, co tím myslím, žejo.

1. Ze strany druhé je tenhle obrázek důkazem, že růžová může být i kompletní výmalba a přesto z toho nemusí nutně vylézt pokojíček pro princeznu.

zdroj

neděle 4. října 2015

Nechcete byt ve Stockholmu?

Švédská realitka Fantastic Frank teda rozhodně ví, jak něco prodat. Tým interiérových stylistů a fotografů udělá z prodávané nemovitosti hotovou perlu, ze které se okamžitě poslintají blogeři všude po světě, kteří se pak můžou přetrhnout s dalším sdílením, že. Tak kdyby se vám zachtělo fakt prima bytu o rozloze 64 m² s vyvolávací cenou 4 695 000 švédských korun, máte aktuálně možnost. Haha. No tak ale zasnít se můžem, ne?

Mrkejte na tu originální výmalbu! Prosklená přepážka, tak to už je úplně vrchol (ale umývat bych to nechtěla).


středa 30. září 2015

Podzim ve váze

Tak máme podzim jako vyšitej a já to teda zatím beru. Sice se možná ochladilo o trošinku víc, než jak muselo, ale je krásně a obzvláště to podvečerní světlo je teď snad nejkrásnější v roce. No a taky začala dozrávat jablíčka, šípky a všelijaké jiné bobule, které se náramně hodí k naškubání do vázy....třeba když se vracíte z pouštění draka (true story!)

1. Já si na tu oslavu podzimu natrhala šípky, sice jsem si zepár trnů zabodla kam jsem jen mohla, ale stálo to za to. Tyranosaurus se na to nemůže dívat, zato já na ně čumim třeba i zrovna teď, když článek píšu - přímo z postele, cha!

čtvrtek 24. září 2015

Vzkazy na mříži...

To zní vzletně, co? Původně jsem chtěla udělat článek o mřížce jako vzorku na všem možným a nemožným, odevšad na mě ale začaly vyskakovat tyhle mřížky jako nástěnky/háčky prakticky na cokoliv. Což teda musím říct, že mě vcelku zaujalo, tak jsem se rozhodla tenhle fenomén prozkoumat o trochu víc. Tak hele:

1. Kus plotu, kolíčky...a je z toho dyzajn! Oceňuju třeba ty brejle, protože ty já běžně odkládám na takovej talíř, kam házím i klíče apod., čili brejle se mi pravidelně obrací na skla.

zdroj

sobota 19. září 2015

Jak vypadá průměrná hospoda v Kodani

To ani nechcete vědět. A já si to taky možná ani nechcu připomínat, protože se obávám, že propuknu v pláč. Podzim jsem letos načla v Kodani - tedy dlouho plánované destinaci známe jako centrum designu a k mému překvapení i gastronomie. Jako já tušila, že to jídlo bude dobrý, ale že až tak, tak to sem teda čubrněla a moje chuťový buňky taky. Na všudypřítomný design jsem připravená byla, ale na pořádnej smørrebrød vás nepřipraví nic.

Aby bylo jasno, v Kodani vypadá jak z časopisu každej druhej podnik. Hospoda Toldboden je ovšem za rohem od malé mořské víly, čili je i dobrým tipem pro všecky, kdo do této dánské metropole zavítají. Navíc to bylo jedno z mála míst, kde jsem prostě na drzo vytáhla foťák, protože jsem to už fakt nemohla vydržet.

A vzadu bylo navíc prázdno, vyloženě to tam na mě mrkalo.


pondělí 14. září 2015

Marianne Bydlení & Anka v něm

Marianne Bydlení je časopis, který jsem objevila před poměrně hodně lety na chalupě, kde jich měla teta, která v té době zařizovala dům, odložený celý štos. Od té doby jsem sama sesbírala slušnej komínek tohodle časopisu, hlavně jsem ale díky MB zjistila jednu pro můj život poměrně určující věc - interiérová designérka je skutečný povolání s reálnejma obrysama, sice v té době absolutně nedostižný, zato opravdický. A sen byl na světe...

Když mi pak nedávno přišel email, jestli bych se nechtěla objevit v říjnovém čísle, "ano" jsem odpověděla samozřejmě téměř okamžitě. A přijde mi to vlastně docela trefný. Právě před rokem v říjnu jsem totiž udělala ve svojí "designové kariéře" poměrně velký skok. Byla jsem relativně čerstvě po kurzu interiérového designu v Londýně, v procesu spolupráce s IKEA na Designbok...a taky se mi podařilo naskočit do vlaku "zaměstnaná na plný úvazek", a to prací právě na poli interiérového designu. No a taky mám v říjnu narozeniny, takže Marianne Bydlení pěkně děkuji za dárek :)

Tak jsem se pochválila, jakej jsem pašák, tož hele:


pátek 11. září 2015

10x Žárovková světýlka - hrozně nutně potřebuju!

V minulém článku byla i jedna fotka s typografickou lampu se žárovičkama, která mi připomněla ten řetěz, který mám u rodičů už asi dva roky schovaný přesně na takovýto projekt. Ale protože jsem ostuda, která si ve volném čase nestíhá ani namazat chleba, natož pak vyrábět lampy, i po letech mám akorát tak ten dobrej úmysl. Tak aspoň článeček na páteční večer o těchto božích lampách udělám - a třeba mě pak svědomí donutí s tím i něco provést. Noci se nám stejně začínají dost citelně prodlužovat, takže je to vlastně i velice aktuální téma.

1.
zdroj

pondělí 7. září 2015

Podzim a zima u House Doctora

Pro dánskou značkou House Doctor mám dlouhodobou slabost. Hádéčko je i relativně dostupný, přitom se v jejich nabídce dají vybrat opravdu luxusní kousky. Zbožňuju hlavně jejich kartonový krabice, ale doma mám třeba i mramorovou poličku nad stolem, což už je na pořízení trochu náročnější kousek, ale muselo to bejt. No a jejich letošní AW 2015 kolekci prostě miluju. Kromě toho, že právě krabice a šanony udělali po vyblitým jaru v úplně úžasnejch temně modrejch barvách a krásnejch vzorech, naprosto mě dostali opakujícím se motivem vodovek a mramorování. Taky vyrukovali s dalšíma žárovičkama i velikejma LED žárovka, což je myslím docela dobrej tah, když si vezmu, že jeden ten jejich světelný řetěz je dneska už prakticky legendární záležitostí.

1.

pondělí 31. srpna 2015

A prázdniny jsou v čudu

Tak a je to. Konec výluk v dopravě a já doufám, že i toho otřesnýho vedra. Ze strany druhé i konec toho nezaměnitelnýho prázdninovýho pocitu, jakkoliv se mě ty prázdniny už letos vlastně vůbec netýkaly. Ale stejně sem je místy tak nějak i měla. 

Tak dneska mimo mísu pár mých fotek z léta, protože občas mám prostě chuť sem dát něco, co se sem ani trochu nehodí, protože prostě proto. Nejsem žádná velká fotografka, ale místa, kde jsem ještě nebyla, si na památku vyfotím ráda. Tak já tímto mávám létu, čus bus nazdar!


úterý 25. srpna 2015

10 x kam s tapetou, když vám kousek zbude

To, že se tapeta dává na zeď, je jasný. Co ale dělat poté, co vám po vytapetování metr zbude, už zas až tak jasný není. Ale brzy bude!

Se zbytkem tapety (ale koneckonců i obyčejným balícím papírem) se totiž dá vymyslet leccos zajímavýho. Jeden z mých top nejoblíbenějších nápadů je například vylepení dna bedýnky či krabice, která pak poslouží jako nástěnný úložný box (nebo třeba jako noční stolek). Tyhle bedýnky jsou podle profesionálního looku už takhle vyrobený, to ale neznamená, že se s kusem tapety a vhodnou krabicí nedá docílit toho samýho.

1.

zdroj

čtvrtek 20. srpna 2015

Zelená se lóóóuka na ty louce chvóóójka

Jak jste z nadpisu zajisté pochopili, momentálně mám další z období, kdy večer tzv. padám na hubu, což se pak pochopitelně odráží na mém duševním zdraví. Ale k věci! Tudle jsem dostala mimořádně serijózní dotaz: prej jaká je moje nejoblíbenější barva. A tak jsem se zamyslela. Já to totiž furt dost střídám - vloni jsem třeba měla všechno kobaltově modrý, teď se mi do šatníku vkrádá hodně šedé, to vše samozřejmě na "černým pozadí". Jedna z mých fakt oblíbených barev je taky lahvově zelená. Připomíná mi les, to jak voní...prostě boží barva. Jenže já jsem od přírody tak nějak chudá na železo, čili zelenou skoro nenosím, poněvadž mi pak tak nějak přespříliš ladí s obličejem. No ale pak jsem se rozhlídla kolem...a hele, mám ji na květináči a na skulptůře na zdi a možná by to ještě něco chtělo. Zelená je totiž dobrá. Hele:

1.
zdroj

pátek 14. srpna 2015

Arro Home - v té Austrálii je asi něco ve vzduchu

...jinak si to vysvětlit nedokážu. Na Arro Home mě upozornila Lenka chvíli po tom, co jsem sem dávala článek o Adairs. A tak nějak vidím styčné body. Vidíte je taky?

Mě to prostě hrozně baví totok. Je to sice tak nějak skandinávsky dopilované do detailu, ale je to všecko tak božsky barevné! A geometrické! Aussie styl zkrátka jede a né že né

neděle 9. srpna 2015

Jak to u mě visí & SOUTĚŽ s posters.cz

Dneska vám chci ukázat zase něco málo ode mne z pokoje, konkrétně čtecí koutek a domácí galerii, kterou se mi konečně po dost dlouhé době podařilo nainstalovat. A jako bonus si dáme i soutěž s eshopem www.posters.cz, za odměnu, že jsme se ještě neupekli! To ale budete muset číst až do konce :)


úterý 4. srpna 2015

V Provence za zelenými dveřmi...

Tak. A je po dovolené. Ač to vypadalo, že se letos na déle jak na prodloužený víkend nikam nepodívám, moji nejskvělejší rodičové se nade mnou slitovali a vzali mě s sebou na prázdniny. Jeden z nejkrásnějších zážitků byla bez pochyb Provence a naše airbnb bydlení v domě za zelenými dveřmi. 

Krásné tři noci jsem tak usínala v domě ze sedmnáctého století, který s francouzskou lehkostí zařídila jeho majitelka, interiérová stylistka a snad nejtypičtější Francouzka, kterou jsem kdy potkala, Dominique. I když mi Dominique s manželem Jean-Nöelem článek povolili, přeci jen jsem nechtěla udělat obří fotoromán jejich domova, nafotila jsem tak spíš pár zákoutí, která mě nejvíc zaujala. Tak pojďte taky na chviličku dál... Vy se zasníte a já zamáčknu slzu!


neděle 26. července 2015

Žárovkový řetěz venku vs. vevnitř

Takový řetěz ze žárovek, to je príma věc. Kdybych měla balkón nebo terasu, rozhodně mi tam jeden takový podobný svítí každý večer.... a já pod ním večeřím a liju do sebe červené. Klasický vzhled žárovek se rozhodně hned tak neomrzí jako třeba blikající vánoční řetězy, navíc jej lze využít jak v zimě, tak v létě, na jaře či na podzim (zkrátka furt), a to jen tak nebo třeba jako výzdoba na svatbu, zahradní večírek a tak všelijak podobně. A kromě toho všeho vypadají skvěle i v interiéru. Zkrátka věc, kterou hrozně nutně potřebuju nebo co!

1. Tahle fotka má sice otřesný rozlišení, ale mně se tak hrozně líbí, že jsem kvůli ní tenhle článek splácala. Těmahle dveřma se chci vracet domů každej den!

via

úterý 21. července 2015

Interiérové žebříky & kam s nima

Žebříky jsou tradičně spjaty se svou praktickou funkcí typu "jdu natrhat meruňky", "nedosáhnu do špajzu", popřípadě "spadl mi badmintonovej míček do okapu". Pak se ale velice pravděpodobně někomu nechtělo zmíněný žebřík uklidit zpátky do sklepa, a tak mu začal zavazet v předsíni, kde se na něj postupně začaly věšet kabátky, klíčky, boty a obojky. Nebo aspoň takhle nějak si představuju zrod žebříku jako netradičního úložného prostoru. A jak nad tím tak přemýšlím, možná to byl poměrně šťastný výstup jednoho takového záchvatu lenosti.

Dekorativní žebřík má totiž v interiéru překvapivě hodně využití. Jako stojan na časopisy, na ručníky v koupelně, na boty a šátky v šatně, jako němý sluha, věšák, držák prakticky čehokoliv. Je navíc dobře skladný, netřeba ho montovat a můžete jej umístit i na "hluchá" místa v bytě, jako třeba prostor za dveřmi.

1. Na časáky se hodí do pracovny, obýváku, ale klidně i vedle postele.

via

čtvrtek 16. července 2015

Energický byt v Paříži

První víkend v červenci jsem letos strávila v Paříži. Sice nevim, co to byl za nápad jet tam v červenci, protože bylo vedro k padnutí (ale naposledy v listopadu zas byla pěkná klendra, si prostě nevybereš), i tak to bylo ovšem dost prima, protože Paříž je zkrátka Paříž. Foťák si na místa, kde jsem už byla, zásadně neberu. Chci se nadejchat atmosféry, vidět všechno svýma očima a ne přes hledáček, takže fotoreport ničeho nejni. Chtěla jsem při té příležitosti ale najít na netu aspoň nějaký pořádný pařížský byt, který bych sem mohla tématicky dát...no a našla jsem ho až teď. A je to jízda.


neděle 12. července 2015

Zaklop vyklop poklop

Dekorativní skleněné poklopy mě stejně jako geometrická skleněná terárka už dlouhodobě fascinujou. V práci mám na okně jeden s porcelánovým kaktusem a doma na prádelníku zas další s natahovacím tyranosaurem. Na těchhle poklopech je skvělý hlavně to, že si pod ně můžete vystavit úplně cokoliv a v jakémkoliv stylu - můžete to udělat romanticky, moderně, trochu hipstersky nebo jakkoliv jinak. Kromě toho, že se na vystavený kousek nebude prášit, vypadá poklop dobře i sám o sobě, čili na pořízení jednoho takovýho zařízení prostě nemůžete tratit.

Mně se ze všeho nejvíc líbí, když se pod poklop dá něco trochu absurdního. Třeba roboti. Che.

1.

via

čtvrtek 9. července 2015

Indiánské léto - jo, teď v červenci

Coby dítko ještě na základní škole jsem od třetí třídy jezdila na indiánské tábory. Indiány jsem jako děcko naprosto zbožňovala a doteď se občas loučím se slovy "ataka hí", takže je vám asi jasný, že mě tato epizoda poznamenala až do současnosti. Svůj podíl na tom určitě nese i přístup k taťkovým mayovkám a taky častý opakování pokladu na stříbrným jezeře. A asi i to, že jsem ve dvanácti byla s rodičema na velikým roadtripu po Americe a indiánskou kulturu jsem viděla na vlastní oči. Ať už je to jak chce, na doby, kdy jsem pobíhala po bytě s modře natřeným klackem s kusem špagátu (lukem, kterej mi pak taťka zlomil, když z něj střílel, hehehehehe) a na všech starejch tričkách dělala třásně a fixkama na textil kreslila geometrický vzorky, jen tak nezapomenu. Indiáni mají pro mě nepopsatelný kouzlo, esenci dětství, romantiky a dobrodrůža.

No a protože je léto a všici víme, že mám drobnou úchylku na nějaký ten etno vzorek, dala jsem dohromady takovou možnost, jak tu moji vzpomínku na noci v tee-pee ( fakt jsme v nich jeden rok spali!) přetransformovat do současnosti.

1. Co takhle nějaký pěkný vzorovaný indiánský přehoz na postel? Ještě kaktus na noční stolek a ráno budete mluvit apačštinou.

via

pátek 3. července 2015

Kdo se mnou půjde na piknik?

Udělala bych třeba cuketovej nebo špenátovej quiche, tarte tatin...anebo čočkovej salát? Tož se hlaste!

Je tu červenec a s ním i takovej ten prázdninovej pocit, ačkoliv v reálu už prázdniny pociťuju pouze na naprosto nesnesitelným omezení hromadný dopravy na cestě do a z práce. Hernajs ale ten piknik u vody bych si dala. Ale vlastně i kdekoliv jinde v přírodě - už mám teho města plný zuby, vám povim. Tož sice to není vůbec interiérový článek a stylingový je to taky jenom trochu, ale tož snad to pro jednou neva. 

1.

zdroj

úterý 30. června 2015

Jak povlíkaj v Austrálii akka kdyby se tam neletělo tak dlouho, tak se stěhuju

Jelikož se interiérovýmu designu věnuju už nějakej ten pátek a troufám si tvrdit, že se i docela orientuju, už se mi moc často nestává, že by mě něco fakt hodně překvapilo. Nicméně tudle jsem během zcela nahodilého googlení objevila něco, z čehož jsem málem chytla takový drobný hysteráček, a okamžitě zatoužila po výletě do Austrálie. Na nákup ložního prádla. A pociťuju to stále a je to až nepříjemný. Jako pardon, ale tohle prostě jako....éééééé

1. Pomoc. Nejsem schopná slovy vyjádřit, jak strašně, STRAŠNĚ NUTNĚ potřebuju jakýkoliv z povlečení v tomhle článku.


Tohle mučeníčko mi připravila australská stránka www.adairs.com.au/ a já jim za to teda pěkně děkuju. Fakt dík jako!

sobota 27. června 2015

Jak bydlím numero uno - věšák a knihovna

Ani se mi nechce věřit, že to bylo už v prosinci, co jsem na blog dávala článek o otevřených skříních a chystala se začít pracovat na zabydlování svého prvního podnájmu. Moje obydlí sice pořád není úplně hotové, nicméně už začíná vypadat vcelku k světu, takže dneska konečně nastal ten den, kdy vám z něj něco malilinko ukážu. Protože vlastním poměrně slušnou sbírku koktejlek, které ovšem běžně nenosím, místo skříně jsem si chtěla pořídit obyčejný věšák, kde bych si tu svou sbírečku mohla vystavit. Ačkoliv jsem byla varována před tím, že to v reálu zas tak dobře nevypadá, že se z toho hrozně práší apod., po půl roce testování musím říct, že věšák je boží. Na svoje barevný lodičky a šatičky se dívám velice zálibně (protože jinak chodím většinou celá v černým, ideálně ještě s kapucí přes hlavu) a co se týče prachu, tak ten generuje nejvíc moje zimní flanelový pyžamo. To šlo v zimě poměrně snadno identifikovat díky tomu, že všechen prach byl modrej.

Mňo, tak se do teho pustíme.


středa 17. června 2015

Střídmě hravý byt na červen

Dnešní kodaňský byt je přesně tím místem, kam bych šla z fleku okamžitě teď hned bydlet. Už na první pohled je myslím dost jasný, že tu bydlí kreativní duše. Grafická designérka a ilustrátorka v jednom Marie Willumsen vytváří prima osobité plakáty a určitě stojí za to mrknout na její stránky mariewillumsen.dk.

Já mám prostě hrozně ráda kombinaci neutrálního podkladu a barevných akcentů na doplňcích a obrázcích na zdi. Když je těch obrázků spíš víc než míň, chrochtám blahem. Takže chro!

neděle 14. června 2015

Jak dostat Maroko do Brna

...nebo vlastně i kamkoliv jinam. Maroko je jedna z mých top vysněných destinací. Sice to nevypadá, že bych se tam v horizontu příštích několika let podívala, ale tak aspoň jsem si pořídila jeden origo kožený puf, na kterém mám momentálně nohy a je to dost príma. K tomu slazený mátový čaj, vedro k padnutí a máme to skoro komplet, hehe.

No a puf, to je taky můj tip č. 1. Je praktický, krásný a navíc se dá u nás poměrně pohodlně sehnat. Mně slouží jako podložka pod nohy, je ale bezva i jako extra místo k sezení v případě nějaké návštěvy.

1.

zdroj

úterý 9. června 2015

Můj sen o chatě u moře

Tak dneska z trochu jiného soudku. Léto je tu, interiérů máme po zimě všichni plný zuby a táhne nás to ven, neníližpravda. Mě teda aspoň rozhodně. Musím říct, že tak silnou touhu po horách a moři ( a je úplně jedno jestli severním či jižním) jsem nepociťovala už léta. Určitě je to spojené i s tím, že přesně před rokem jsem dokončila školu a od té doby jsem se prakticky nezastavila. Ačkoliv jsem vlastně hrozně spokojená, samostatná a výdělečně relativně činná, přeci jen si nejsem jistá, jestli si na zaměstnanecký život od do mezi čtyřmi stěnami někdy úplně zvyknu, ať mě moje práce baví jak chce.

Už od doby, kdy jsem vloni v zimě začala psát diplomku, se můj mozek prakticky nezastavil. A řeknu vám, že už to začínám sakra cítit ( taky to ovšem bude předchozími léty v offmodu, hehe). Ono z fyzické únavy se zkrátka vyspíte, z té psychické ani tak ne. Že už místy tak trochu nemůžu, jste si možná všimli i vy, pokud sem chodíte pravidelně. Jo, přiznávám, trochu mi došla pára, příspěvků je míň, ale zas sem nebudu na sílu cpát nějakej chrchel jenom proto, aby tu něco viselo, sorry. I obsah se možná trochu proměnil, ale to je zas logicky daný tím, v jakým prostředí se momentálně pohybuju, a že domů chodím skoro každý den nejdřív v osm večer.

No to sem se zas dostala někam, kam jsem nechtěla - co tím chtěl básník říct je to, že bych prostě děsně chtěla k moři, ale mám letos podle všeho smůlu. Tak jsem se aspoň zasnila u obrázků letních přímořských chat všude možně, ale spíše severně, na který budu myslet, až budu dneska usínat. A třeba mi to trochu pomože a třeba se i vy se mnou na chvilu zasníte.

1.
zdroj

sobota 6. června 2015

Rozjímání nad fototapetou vol. 2.

Jestli jste zaznamenali červnové číslo Elle Decoration, zaznamenali jste taky určitě tu naprosto skvostnou tapetu na titulce. Okamžitě jsem ji začala googlit, až jsem se dostala na stránky švédské značky Rebel Walls, kde jsem si jen potvrdila, že nutně potřebuju asi tisíc eur, abych si mohla ideálně celou zeď vytapetovat tímdle:

1. Tuhle mají hned v několika barvách, tahle je podle mě nejkrásnější, ale modrotiskovou bych brala taky.

úterý 2. června 2015

Na výletě v La Bohéme Café

Minulý víkend jsem se z jistých důvodů ocitla v Praze. Většinou chodím na osvědčená místa, tentokrát jsem ale měla na plánu mrknout i někam, kde jsme ještě nebyla. A protože mě hrozně namlsaly fotky blogerského sletu z La Bohéme Café, musela jsem tam zajít taky. Vinohrady jsou moje oblíbená destinace, takže nebylo co řešit! A rozhodně jsem nelitovala, protože tahle kavárna je prostě něco. Seděla jsem pod větví, srkala kokosové ledové kafe a čuměla jak puk, co se to v té české kotlině začalo objevovat.

úterý 26. května 2015

Rychlý sendvič s avokádem

Dneska to bude takový hodně jednoduchý post, ale o todle se prostě musím podělit, protože mám nutkání. A od čeho ten blog taky mám, žejo!? Tudle jsem si udělala sendvič a la co dům dal - a kombinace se mi zadařila natolik, že jsem ji dneska už poněkolikáté zreprodukovala.

pátek 22. května 2015

Ojojoj, OYOY!

Radostná zpráva! Dneškem na náš trh prostřednictvím Nordic Day vstoupila dánská značka OYOY, která mě prostě hrozně baví a doufám, že vás bude taky! OYOY se poměrně hodně orientuje na děcka - mají tunu veselých polštářků ve tvaru zvířátek, všechno je to z ekologických materiálů, krásné, měkoučké a heboučké a mně už sice neni deset, ale stejně ten polštář ve tvaru koňa nutně potřebuju! Kromě toho jsem konečně zjistila, od koho je ten koš s trojúhelníkama, po kterým prahnu už tisíc let, stejně jako po povlečení s barevnýma šestiúhelníčkama, který se dostalo už do několika mých článků, ale teprv teď vím, od koho je. No hurá!

Jo a navíc mají moc krásný obrázky, tak vám samozřejmě musí taky nějaký ukázat, že.

pondělí 18. května 2015

Kdybych měla balkónek...

...jó to bych se měla. Stačil by malilinkatý, ale musel by být jenom pro mě a ideálně i s nějakým prima výhledem. Jinak máme v bytě balkóny hned dva (prťavé), nicméně ani jeden z nich není k mému soukromému přístupu s lahví vína, tunou polštářů, svíček a knih vhodný.

Na luftě já zevlím čím dál tím radši. Určitě je to spojeno i s tím, že najednou po letech studentského free života lítání po všech čertech jsem většinu dne zavřená mezi čtyřma stěnama a tak nějak mi z toho občas mírně šibe. Kdybych si tak aspoň večer mohla posedět venku....ach ich...(rozuměj jako bez lidí a piva) třeba nějak takhle by to mohlo vypadat:

1.
zdroj

čtvrtek 14. května 2015

Dechem...


S prací sklářského dua Dechem jsem se setkala poprvé před několika lety na Designbloku. Jejich subtilní a něžné vázy, dózy a lampy mi zkrátka učarovaly a Dechem se stalo jednou z mála českých značek, které poznávám na kilometr daleko a hlasitě jásám. Dechem se skládá z dvojice Michaela Tomišková a Jakub Janďourek, kteří spolu vytváří kousky lehce zapadající na vývojovou osu skvělého a světového českého skla, alespoň teda podle mě. No a když jsem dneska listovala časopisem Soffa, zas tam ty jejich věci byly, žejo. A tak si řikám, to musí být i tu.


neděle 10. května 2015

Marocký svatební pléd handira

Protože začíná být už fakt docela teplo, moje myšlenky čím dál tím míň směřujou tak, kam by měly....a čím dál tím víc odplouvají do teplých krajin, na dovolenou a vůbec kamkoliv pryč, kam se letos rozhodně nepodívám. Tak když mě letos žádná teplá krajina nečeká, aspoň se nad ní můžu trochu zasnít, ne? A aby se to dalo použít i tu na blogu, tak sem si říkala, že vás seznámím s handirou.

Handira je marocký svatební "pléd", který tradičně tkají berberské ženy v pohoří Středního Atlasu z ovčí vlny, bavlny a lnu a při jeho tkaní předávají nevěstě zkušenosti a cenné rady o životě v manželství. Po svatebním obřadu si nevěsta pléd uváže kolem krku, což je symbolicky spojeno s cestou do jejího nového domova, na které by ji měl zahřát a přinést štěstí. Nebo jí taky strhnout pupek, protože díky všem těm cingrlátkům a třásním je handira těžká jako prase. 

Pokud máte rádi v interiéru trochu exotiky, taková handira se hodí jako kobereček, přehoz na postel, na pohovku...a mně by se obzvláště líbila jako čelo za postel, který furt nemám.

1.
zdroj

neděle 3. května 2015

Ficus lyrata aneb kytka, kvůli které bych se i naučila zalívat

Je to tak, tenhle fikus se mi prostě hrozně líbí a strašně bych nějaký takový velikánský chtěla vlastnit. Mám doma jednoho takového malinkatého, ale s mýma schopnostma nevim nevim, jestli někdy vyroste. Kdyby náhodou vyrostl, tak bych chtěla, aby vypadal nějak takhle:

1.
zdroj

čtvrtek 30. dubna 2015

Pánská elegance s Butlers

Už před časem jsem přemýšlela o tom, že bych se podívala na zoubek interiérům ve vyloženě pánským stylu. Pak jsem na to samozřejmě úplně zapomněla, nicméně teď mi přišel pod ruku nový katalog Butlers (německá firma, což je v záplavě Skandinávie na našem trhu docela fajn osvěžení) a tak nějak se ten článek nabídnul sám. Samozřejmě to slovo "pánský" je třeba brát trochu s rezervou, nicméně je to elegantní, v zemitých tónech, vypadá to "pořádně"....a to jsou pro mě atributy, který si řadím do rovnice s výsledkem "zde bydlí chlap". Nicméně já bych v tom bydlela taky, hehe.

Cihle, industriální lampa, SEKRETÁŘ, boží okna....ehm, nechtěla by mě ta osoba, co tam bydlí, třeba pozvat na sklinku té věci v karafě či tak něco? (bych pak časem, až bychom se víc poznali, nenápadně sundala ze zdi tu ceduli, ale zatím asi netřeba se stresovat )


LinkWithin

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...