čtvrtek 30. ledna 2014

Černočerná černá

Protože mi vyprodali černej kabát a musela jsem si koupit šedej, potřebuju ten nedostatek černé někde vykompenzovat. Sice šedej kabát byl dobrá volba, protože v černým bych spolu se svým černým kloboukem, kabelkou, kalhotama a botama vypadala už trochu podezřele, ale stejně mi z nějakýho důvodu tahle barva vytanula na mysli při mém klasickém prokrastinačním googlení.

Já mám černou ráda moc. Musím ale říct, že v interiéru se jí bojím. Ani mě tak "neděsí" představa černé kobky, jako spíš nudy a přílišné strohosti. Teď mám ale pocit, že vlastně vcelku zbytečně. No koukejte na to!

http://www.classicstyleinthecity.com/2012/01/black-interior-ideas.html

sobota 25. ledna 2014

"Diamantové" doplňky

Já vopravdu netuším, jak todle v češtině nazvat. Mnohostěnný design? To zní fantasticky, heh. Kubistický ani geometrický podle mě úplně neodpovídá, tak jsem vymyslela diamantový. Pokud byste chtěli něco takovýho hledat v angličtině, následující předměty najdete pod přídavným jménem "faceted", což sice lze doslova přeložit jako fazetový, ale to teda taky nejni úplně vono. Takže diamantový, protože drahý kameny se brousí nějak takhle a prostě se mi to líbí.

A nejenom to slovo. Lampu s diamantovým spodkem bych jako velice prosila. Prosim prosim? Vesmíre? Sešli mi jednůůůů!

http://www.triplemaxtons.com/2012/04/to-delta-or-not.html

úterý 21. ledna 2014

Papírové origami lustry z Fleru

Protože dlouhodobě sháníme k nám do obýváku lustr, zadávám tohle slovo pravidelně do vyhledávače na všech možnejch serverech a čekám, co na mě pak vypadne. To, co na mě vypadlo na Fleru, se sice k nám do obýváku použít nedá, jinak jsem ale zůstala čumět s pusou otevřenou. Existuje tam totiž takový zajímavý fenomén - a to hned několik výrobců naprosto senzačních skládaných papírových lustrů. Co že je to tak všechny napadlo, to mi není úplně jasný, ale dobře dělaj.

Nejkrásnější se mi jeví lustry značky Lampori, jejich tyrkysový stínidlo bych brala hned, ale to bych měnila lustry pomalu častěji než povlečení. Tak si řikám "brzdi a radši o tom napiš článek". I když tady asi není moc co psát, stačí čubrnět.

http://www.fler.cz/zbozi/no-8-4518130

pátek 17. ledna 2014

Domek manželů Křížkových v Le Bartheil

V létě jsem na jednom ze svých výletů do Prahy zavítala do Jízdárny Pražského hradu na výstavu Jana Křížka. Jan Křížek (1919 -1985) byl českým malířem a sochařem, jehož tvorba lze nejlépe popsat výrazem art brut, tedy syrové umění dětí, bláznů a "primitivních" kultur .... plus tedy taky pár akademiků (jako například Jean Dubuffet). Ta výstava se mi tenkrát hrozně líbila, ale neplánuju tu na ni psát recenzi, ani vám nebudu představovat Křížka jako umělce, protože umění je sice turbo DIY, ale přeci jen asi pro odlišné publikum:).

Chtěla bych vám ovšem ukázat pár fotek, které jsem Mániným digitálkem vyblejskla v knihovně z Křížkovy monografie z roku 2012 (kdyby vás to zajímalo přesně, tak o.c.: PRAVDOVÁ, Anna a Bertrand SCHMITT. Jan Křížek (1919-1985): "Mně z toho nesmí zmizet člověk". V Praze: Národní galerie, 2012.)

Křížek se totiž v roce 1947 vydal s manželkou do Paříže, kde je zastihl i únor 48 a oni se ve Francii rozhodli zůstat. Křížek se živil různě, například v keramické dílně (což se také promítlo do jeho tvorby), stejně jako jeho manželka. Žili velmi skromně a neměli moc peněz, nicméně někdy na začátku šedesátých let koupili malý pozemek na francouzském venkově, kde vlastnoručně postavili dřevěný domek. Asi o deset let později na něj dostali příspěvek od obce a zavedli si do něj elektřinu, ale i tak se jednalo o velmi skromné bydlení.

Skromné možná a průměrnému dnešním puberťákovi (a i některému dospělákovi) by v tom domku po týdnu bez internetu asi šiblo, ale takovou romantiku, sepětí s přírodou, volnost a svobodu hned tak neuvidíte. Já bych se tam na prázdniny vydala hned. Fotky jejich domku byly na výstavě promítány ve větším rozsahu, než jak se dostaly do knihy (aspoň mám ten pocit), ale i tak je z nich myslím možno leccos vycítit. Už dlouho mě nic tak neokouzlilo, faktžejo.


pondělí 13. ledna 2014

Zrcadlový nábytek nejen pro marnivé

Při hledání ideální toaletky jsem zjistila, že se mi hrozně hrozně hrozně líbí ty udělaný ze zrcadel. Nevím, z jakýho přesně je to materiálu, jestli se opravdu jedná o skleněná zrcadla, ale podle mě to vypadá fakt skvěle. To, že to pravděpodobně bude děsně nepraktický, těžký a opatlávací, je věc druhá. I tak jsem ale dospěla k závěru, že by stálo za to o zrcadlovým nábytku udělat samostatnej článek. Ono totiž když pomineme to opatlávání, jedná se většinou o fakt luxusní solitéry, které navíc přidají spousty světla do tmavých prostor. A někdy možná i ten prostor. A výrazné solitéry, to já můžu.

Takže co všecho existuje? No většinou toaletky a prádelníky, ale občas se najde i něco extra. Tenhle stoličkostoleček asi nutně potřebuju.

http://prsarahevans.com/20-breathtaking-mirrored-furniture-ideas/west-elm-faceted-mirror-side-table/

čtvrtek 9. ledna 2014

Toaletky, kterých si mé srdce žádá

Ačkoliv toaletní stolky nemají v dnešní době tak velký význam jako v době, kdy se lidi ráno myli v lavóru, stále tvoří součást ložnic. Nutno říct, že zejména těch, které obývají nějaké dámy. Jejich význam se totiž od umývacího stolku přesunul na význam fintící, což tedy spojujeme hlavně s námi ženskými, že ano.

Já se sice maluju dost výjimečně, protože jsem na to líná, ale i tak je vlastnictví toaletky takovým mým holčičím snem. Stejně to s tím mým ksichtem vypadá rok od roku hůř a asi ji za chvíli začnu i potřebovat, abych mohla nerušeně nanášet obličej na lehce nevábný podklad.

Toaletky se často objevujou například na aukru, můžete si ji koupit samozřejmě taky novou, ale pak jsou tu i nějaké DIY možnosti. Tak se na to podíváme:

Toaletka nemusí být nikterak honosná, nemusí mít ani vlastní zrcadlo...a stejně může být chic jako pro pinceznu.
http://www.amyantoinette.com/2010/05/shabby-chic-dressing-table-inspiration.html

pondělí 6. ledna 2014

Plempty, výročí a SOUTĚŽ!

Ano ano, je to tak. V pfku jsem zmínila, že příště přijde trocha bilancování a jelikož svátky jsou definitivně v tahu a všichni se vrací k prokrastinaci brouzdáním po internetu, nastal čas tak uskutečnit, i když se mi do tohodle článku kdovíproč nějak nechtělo. Konečně tu máme rok se sudým číslem, které se mi jeví o dost sympatičtější, než ta prokletá třináctka roku minulého.

Minulý rok byl pro mě dost náročný. Hodně se toho pokazilo a nepodařilo, chvílema už jsem očekávala kovadlinu padající z vesmíru přímo na mou hlavu. Jedna věc ale zůstala pozitivní stálicí celý rok. A to tenhle blog! Bylo to totiž před rokem v lednu, kdy jsem s touhletou věcí začala, klepajíce se strachy, jakou ostudu si utrhnu. Nakonec mám pocit, že to tak hrozný není. Jasně, někdy se zadaří víc, jindá míň, ale vždycky jsem se snažila dělat články smysluplně, aby to nebyla jenom skrumáž nezařazených obrázků, co se mi prostě líbí. Nakonec jsem jich zplodila víc než sto, z toho osmnáct jich bylo mých vlastních DIY návodů.

Co se týče DIY, kterému jsem se chtěla primárně věnovat, tady jsem narazila na jisté dílčí problémy. I proto se DIY články neobjevovaly tak často, jak by se mi líbilo. Jasně, mohla bych jenom ukazovat projekty, co jsem někde našla, ale to nechci. Já je chci totiž všechny udělat! To je ovšem místy náročnější, než by jeden řekl. Je totiž prima vymyslet si bezva projekt, ale často už o dost horší ho zrealizovat. Ideální materiál na jedno DIY jsem sháněla asi půl roku, další věc sháním už rok, třetí věc bezvýsledně asi dva měsíce... Další věc je skutečnost, že nikdo není neomylný, takže občas začnu něco zkoušet a posléze zjistím, že takhle to nepude....a den práce je v čudu. Jó není to žádná dávačka, přátelé! Na tomto poli ovšem blog čekají změny, protože DIY je ten důvod, proč jsem tenhle blog začala dělat. Víc zatím neprozradím, ale asi to bude dost hlína.

Já vím, že u bilancování se má šermovat s tunou čísel, ale já nikdy nebyla matematickej typ. Můžu vám tak akorát říct, že ačkoliv v komentářích to občas tepe jak na hřbitově, někdo to tu přeci jenom čte. A za Vás všechny jsem moc vděčná! Ohromně! Fakt!!! Takže díky moc... <3

A protože to myslím zcela vážně, mám pro vás první (a doufám, že ne poslední) soutěž. Speciééélně z Londýna mi pro vás byla dovezena úplně boží knížka Flea Market Chic, tedy něco jako Chic z blešáku (díky Leni!). Napřed jsem si myslela, že si ji nechám, ale pak jsem si sáhla do svědomí a nenechám. Je naprosto překrásná, v angličtině a vypadá nějak takhle:


čtvrtek 2. ledna 2014

Lepší pozdě než nikdy

A tak vám mí nejmilejší čtenáři přeju všechno nejlepší do roku 2014 a díky, že jste! Velké věci coming soon. Teda aspoň doufám, jsem z toho lehce nervézní. Ale nic neřeknu, dokud nebudete všichni napnutí jak kšandy! Nebo na to zapomenete a já vyměknu, chi.

Trošku bilancování nechám na příště. Teď jdu ještě užívat zbytků sváteční atmosféry.

Mějte se krásně
La Petite Anne

LinkWithin

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...